Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných ukrajinských regionech. Rusko ostřeluje elektrárny

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.

Zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský doplnil, že stanné právo znamená, že civilisté musejí ruským vojákům odevzdat všechno, co armáda potřebuje, tedy například auta. Dodal, že dle jeho zpráv je zatím evakuace obyvatel regionu dobrovolná, lidé k přesunu nejsou nuceni. Sbalit si mají mimo jiné teplé oblečení či jídlo na tři dny. 

Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá, že opatření, která předpokládají stanné právo, mohou být zavedena i v Rusku.

Nahrávám video

Šéf Kremlu podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země. 

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění. 

Okupanti deportují obyvatele Chersonské oblasti

Okupační úřady začaly přesouvat lidi z Chersonské oblasti na levý břeh Dněpru, napsala ruská státní agentura TASS. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne přemístit padesát až šedesát tisíc lidí.

„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Podle agentury převážejí Ukrajince do Olešek a do obce Hola Prystaň lodě. Agentura RIA Novosti napsala, že na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na ilegálně anektovaný Krym nebo přímo do Ruska.

Okupanti tvrdí, že hrozí ukrajinský útok

Šéf ruské loutkové správy Chersonské oblasti Saldo tvrdí, že důvodem přesunů je chystaná ukrajinská protiofenziva. Podle ruské státní agentury RIA Novosti zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a voda by se dostala až do Chersonu.

„Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musí být rychle evakuováni,“ řekl v ruské televizi Saldo. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené. V uplynulých dnech podle něj opustilo město asi pět tisíc lidí.

„Nikdo se nechystá vzdát Chersonu, ale pro obyvatele je nežádoucí, aby se nacházeli ve městě, kde budou probíhat vojenské akce,“ uvedl tento člen okupační správy podle agentury Reuters a dodal, že se očekává ukrajinský útok. Tvrdil rovněž, že ruské síly mají dostatek možností ho odrazit a přejít do protiútoku.

O přemístění obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“, a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.

Kyjev: Okupanti děsí lidi falešnými zprávami o ukrajinském ostřelování

Ukrajina tvrzení okupantů odmítá. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil přesuny obyvatelstva za „propagandistickou show“ a okupanty obvinil, že se snaží lidi vyděsit rozšiřováním falešných zpráv o ukrajinském ostřelování Chersonu.

Člen chersonské oblastní rady Serhij Chlan už dříve označil okupanty organizované přesuny obyvatel za deportace. Takzvané evakuace, jak Ruskem dosazení úředníci přesuny nazývají, se podle Chlana týkají kolaborantů, kteří mají být přesunuti do Ruska. 

Šéf okupační správy Saldo rovněž prohlásil, že se na sedm dní uzavírá vstup do Chersonské oblasti pro civilisty. Na levý břeh Dněpru se podle něj začaly přesouvat rovněž všechny úřady z Chersonu, které dosadilo Rusko. Komunální služby a záchranné složky ve městě zůstávají, sdělil Saldo podle agentury TASS. 

Podle guvernéra sousední oblasti chystají Rusové útok na Cherson

Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian varoval, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, napsala agentura Unian.

„Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ obává se Kim.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského vůdce Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.

Kyjev čelí dalšímu ruskému náletu

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad hlavním městem několik ruských střel, oznámil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. V centru metropole, ve čtvrtích na levém břehu a ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti byly slyšet výbuchy, napsal na webu list Ukrajinska pravda. Vyšhorod někdy bývá označován za severní předměstí Kyjeva. Leží na pravém břehu Dněpru, poblíž vodní elektrárny.

Rusové současně podnikají vzdušný útok i na Vinnyckou oblast, místní úřady vybízejí obyvatele, aby zůstali v krytech, uvedla agentura Unian. Terčem jsou zřejmě, stejně jako v posledních dnech, především energetické objekty, na místě zásahů pracují záchranáři.

Výbuch byl také v Černihivu na severu Ukrajiny, podle úřadů šlo o útok dronu íránské výroby Šáhed-136. „Pozor! V Černihivu vybuchl šáhed, střílí protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ napsal šéf oblastní správy Vjačelslav Čaus v aplikaci Telegram.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netnjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 41 mminutami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 1 hhodinou

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoManévrů na Slovensku se zúčastní prapor z Tábora

Nové plány NATO na obranu východního křídla – jak v krizi aktivovat záložní jednotky a odstrašit protivníka – má prověřit cvičení. Součástí jsou rychlé přesuny napříč Evropou. Manévrů na Slovensku pod španělským velením se zúčastní skoro tři tisíce vojáků ze sedmi zemí. Česká armáda tam vyslala prapor z Tábora. Kolony doprovází vojenská policie, přesto řidiči pandurů musí dávat pozor, aby stihli včas zabrzdit. Aliance posílila jednotky podél celého východního křídla. Té na Slovensku velí Španělé, Česko tam má s pandury aktuálně druhý nejsilnější kontingent.
před 7 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...