Putin vyhlásil stanné právo v okupovaných ukrajinských regionech. Rusko ostřeluje elektrárny

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány.

Zpravodaj ČT na Ukrajině David Miřejovský doplnil, že stanné právo znamená, že civilisté musejí ruským vojákům odevzdat všechno, co armáda potřebuje, tedy například auta. Dodal, že dle jeho zpráv je zatím evakuace obyvatel regionu dobrovolná, lidé k přesunu nejsou nuceni. Sbalit si mají mimo jiné teplé oblečení či jídlo na tři dny. 

Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá, že opatření, která předpokládají stanné právo, mohou být zavedena i v Rusku.

Nahrávám video

Šéf Kremlu podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou – týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země. 

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění. 

Okupanti deportují obyvatele Chersonské oblasti

Okupační úřady začaly přesouvat lidi z Chersonské oblasti na levý břeh Dněpru, napsala ruská státní agentura TASS. Podle Moskvou dosazeného šéfa oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda chtějí úřady během týdne přemístit padesát až šedesát tisíc lidí.

„V Chersonu začal organizovaný přesun obyvatel na druhý břeh Dněpru,“ cituje TASS z prohlášení městské správy Olešek, tedy města nacházejícího se právě na levém břehu. Podle agentury převážejí Ukrajince do Olešek a do obce Hola Prystaň lodě. Agentura RIA Novosti napsala, že na ně čekají autobusy, které je mají odvézt na ilegálně anektovaný Krym nebo přímo do Ruska.

Okupanti tvrdí, že hrozí ukrajinský útok

Šéf ruské loutkové správy Chersonské oblasti Saldo tvrdí, že důvodem přesunů je chystaná ukrajinská protiofenziva. Podle ruské státní agentury RIA Novosti zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly by mohly zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých míst a voda by se dostala až do Chersonu.

„Voda na některých místech stoupne o metr, lidé tam musí být rychle evakuováni,“ řekl v ruské televizi Saldo. Samotný Cherson je podle něj položený výše, přesto jsou některé části případným zatopením ohrožené. V uplynulých dnech podle něj opustilo město asi pět tisíc lidí.

„Nikdo se nechystá vzdát Chersonu, ale pro obyvatele je nežádoucí, aby se nacházeli ve městě, kde budou probíhat vojenské akce,“ uvedl tento člen okupační správy podle agentury Reuters a dodal, že se očekává ukrajinský útok. Tvrdil rovněž, že ruské síly mají dostatek možností ho odrazit a přejít do protiútoku.

O přemístění obyvatel Chersonské oblasti hovořil v úterý rovněž nedávno jmenovaný nový velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle RIA Novosti označil vojenskou situaci za „velmi složitou“, a aniž by své vyjádření nějak upřesnil, tvrdil, že se ukrajinské síly chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje.

Kyjev: Okupanti děsí lidi falešnými zprávami o ukrajinském ostřelování

Ukrajina tvrzení okupantů odmítá. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil přesuny obyvatelstva za „propagandistickou show“ a okupanty obvinil, že se snaží lidi vyděsit rozšiřováním falešných zpráv o ukrajinském ostřelování Chersonu.

Člen chersonské oblastní rady Serhij Chlan už dříve označil okupanty organizované přesuny obyvatel za deportace. Takzvané evakuace, jak Ruskem dosazení úředníci přesuny nazývají, se podle Chlana týkají kolaborantů, kteří mají být přesunuti do Ruska. 

Šéf okupační správy Saldo rovněž prohlásil, že se na sedm dní uzavírá vstup do Chersonské oblasti pro civilisty. Na levý břeh Dněpru se podle něj začaly přesouvat rovněž všechny úřady z Chersonu, které dosadilo Rusko. Komunální služby a záchranné složky ve městě zůstávají, sdělil Saldo podle agentury TASS. 

Podle guvernéra sousední oblasti chystají Rusové útok na Cherson

Šéf oblastní správy sousední Mykolajivské oblasti Vitalij Kim podle ukrajinské agentury Unian varoval, že se Rusové chystají Cherson ostřelovat. Surovikin v úterý řekl, že nemůže vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí – co to znamená, není známo, napsala agentura Unian.

„Rozesílají zprávy ‚evakuujte se, ukrajinské ozbrojené síly budou ostřelovat Cherson‘. Znám ruskou taktiku… a mám pocit, že se Rusové chystají zasáhnout Cherson,“ obává se Kim.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva nedávno vyhlásila za ruské území. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus ruského vůdce Vladimira Putina o připojení dalšího ukrajinského území odmítá.

Kyjev čelí dalšímu ruskému náletu

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad hlavním městem několik ruských střel, oznámil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. V centru metropole, ve čtvrtích na levém břehu a ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti byly slyšet výbuchy, napsal na webu list Ukrajinska pravda. Vyšhorod někdy bývá označován za severní předměstí Kyjeva. Leží na pravém břehu Dněpru, poblíž vodní elektrárny.

Rusové současně podnikají vzdušný útok i na Vinnyckou oblast, místní úřady vybízejí obyvatele, aby zůstali v krytech, uvedla agentura Unian. Terčem jsou zřejmě, stejně jako v posledních dnech, především energetické objekty, na místě zásahů pracují záchranáři.

Výbuch byl také v Černihivu na severu Ukrajiny, podle úřadů šlo o útok dronu íránské výroby Šáhed-136. „Pozor! V Černihivu vybuchl šáhed, střílí protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!“ napsal šéf oblastní správy Vjačelslav Čaus v aplikaci Telegram.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...