Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Nahrávám video

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.

S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy: návrh na změnu nařízení o víceletém finančním rámci na období let 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu.

Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. První nařízení je přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina.

Spor s Maďarskem a Slovenskem

Budapešť a Bratislava trvají na obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba. Ty jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s unijními představiteli. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil tento týden zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska.

V pondělním dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

„Když Evropská rada schválí rozhodnutí, nikdo to nemůže blokovat. Jen Evropská rada může změnit rozhodnutí Evropské rady,“ prohlásil nyní Costa, který se rovněž v Kyjevě zúčastnil vzpomínkových ceremonií.

„Proto jsem napsal premiéru Orbánovi, že Maďarsko porušuje princip loajální spolupráce, a vyzval jsem ho, aby půjčku neblokoval,“ dodal Costa. O zásadě loajální spolupráce hovoří článek 4 odstavec 3 Smlouvy o EU, přičemž porušení tohoto principu může vést k řízení o porušení povinnosti vůči členskému státu.

Načítání...

Možné ukončení dovozu ruské ropy do EU

Evropská komise předloží 15. dubna návrh na trvalý zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, vyplývá z dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. EU již dříve uvalila sankce na dovoz ruské ropy přepravované po moři.

Očekává se, že nový zákaz se podaří prosadit i přes odpor Maďarska a Slovenska. Ke schválení totiž stačí jen kvalifikovaná většina členských států. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen už dříve uvedl, že připravovaný návrh by měl postupně ukončit dovoz ruské nafty do EU nejpozději do konce roku 2027.

Objem vývozu ropy z Ruské federace loni klesl, země ale jinak vyváží více této suroviny než před velkou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Objem vývozu takzvaného černého zlata je zhruba o šest procent vyšší než před invazí, a to navzdory západním sankcím zaměřeným na omezení tzv. ruské stínové flotily, uvedlo v nové zprávě nezávislé Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

EU nicméně v posledním čtvrtletí loňského roku dovážela EU z Ruska pouze jedno procento z celkového objemu této suroviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 13 mminutami

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 1 hhodinou

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 10 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 10 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 13 hhodinami
Načítání...