Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Nahrávám video

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.

S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy: návrh na změnu nařízení o víceletém finančním rámci na období let 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu.

Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. První nařízení je přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina.

Spor s Maďarskem a Slovenskem

Budapešť a Bratislava trvají na obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba. Ty jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s unijními představiteli. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil tento týden zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska.

V pondělním dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

„Když Evropská rada schválí rozhodnutí, nikdo to nemůže blokovat. Jen Evropská rada může změnit rozhodnutí Evropské rady,“ prohlásil nyní Costa, který se rovněž v Kyjevě zúčastnil vzpomínkových ceremonií.

„Proto jsem napsal premiéru Orbánovi, že Maďarsko porušuje princip loajální spolupráce, a vyzval jsem ho, aby půjčku neblokoval,“ dodal Costa. O zásadě loajální spolupráce hovoří článek 4 odstavec 3 Smlouvy o EU, přičemž porušení tohoto principu může vést k řízení o porušení povinnosti vůči členskému státu.

Načítání...

Možné ukončení dovozu ruské ropy do EU

Evropská komise předloží 15. dubna návrh na trvalý zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, vyplývá z dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. EU již dříve uvalila sankce na dovoz ruské ropy přepravované po moři.

Očekává se, že nový zákaz se podaří prosadit i přes odpor Maďarska a Slovenska. Ke schválení totiž stačí jen kvalifikovaná většina členských států. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen už dříve uvedl, že připravovaný návrh by měl postupně ukončit dovoz ruské nafty do EU nejpozději do konce roku 2027.

Objem vývozu ropy z Ruské federace loni klesl, země ale jinak vyváží více této suroviny než před velkou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Objem vývozu takzvaného černého zlata je zhruba o šest procent vyšší než před invazí, a to navzdory západním sankcím zaměřeným na omezení tzv. ruské stínové flotily, uvedlo v nové zprávě nezávislé Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

EU nicméně v posledním čtvrtletí loňského roku dovážela EU z Ruska pouze jedno procento z celkového objemu této suroviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán podnikají vzájemné raketové údery

Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace, píše Reuters. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl nejméně jeden dron z Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na mluvčího armády. Ta krátce nato oznámila, že cizí dron sestřelily spojenecké letouny Severoatlantické aliance a případná letecká hrozba pominula.
před 10 mminutami

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,81 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,29 procenta. V parlamentu zasednou ještě další dva subjekty.
07:32Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajinci hlásí zabité v Záporožské oblasti, Rusové zasažený vlak

V ukrajinské Záporožské oblasti noční útoky z Ruska zabily pět lidí a dalších 14 zranily, uvedl podle agentury Reuters náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Podle něj ruská armáda zaútočila letectvem, drony a dělostřeleckou palbou. Údery poničily infrastrukturu, domy civilistů a vozidla. Výbuchy otřásaly také Dněpropetrovskou oblastí. Rusové informovali o ukrajinském zásahu vlaku a jedné oběti.
před 1 hhodinou

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně osm obětí

Nejméně osm mrtvých a více než dvě stě zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v noci na pondělí SELČ zasáhlo filipínský ostrov Mindanao. Otřesy poškodily řadu budov a klíčový most ve městě General Santos. Zemětřesení vyvolalo metr vysokou vlnu tsunami, která zasáhla okolní pobřeží, informovala agentura AP s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 3 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 3 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
00:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...