Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Nahrávám video
Brífink po návštěvě představitelů EU v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.

S půjčkou souvisejí celkem tři legislativní návrhy: návrh na změnu nařízení o víceletém finančním rámci na období let 2021 až 2027, nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky a změna nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu.

Všechny tři podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. První nařízení je přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačí kvalifikovaná většina.

Spor s Maďarskem a Slovenskem

Budapešť a Bratislava trvají na obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba. Ty jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s unijními představiteli. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil tento týden zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska.

V pondělním dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

„Když Evropská rada schválí rozhodnutí, nikdo to nemůže blokovat. Jen Evropská rada může změnit rozhodnutí Evropské rady,“ prohlásil nyní Costa, který se rovněž v Kyjevě zúčastnil vzpomínkových ceremonií.

„Proto jsem napsal premiéru Orbánovi, že Maďarsko porušuje princip loajální spolupráce, a vyzval jsem ho, aby půjčku neblokoval,“ dodal Costa. O zásadě loajální spolupráce hovoří článek 4 odstavec 3 Smlouvy o EU, přičemž porušení tohoto principu může vést k řízení o porušení povinnosti vůči členskému státu.

Načítání...

Možné ukončení dovozu ruské ropy do EU

Evropská komise předloží 15. dubna návrh na trvalý zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie, vyplývá z dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. EU již dříve uvalila sankce na dovoz ruské ropy přepravované po moři.

Očekává se, že nový zákaz se podaří prosadit i přes odpor Maďarska a Slovenska. Ke schválení totiž stačí jen kvalifikovaná většina členských států. Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen už dříve uvedl, že připravovaný návrh by měl postupně ukončit dovoz ruské nafty do EU nejpozději do konce roku 2027.

Objem vývozu ropy z Ruské federace loni klesl, země ale jinak vyváží více této suroviny než před velkou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Objem vývozu takzvaného černého zlata je zhruba o šest procent vyšší než před invazí, a to navzdory západním sankcím zaměřeným na omezení tzv. ruské stínové flotily, uvedlo v nové zprávě nezávislé Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

EU nicméně v posledním čtvrtletí loňského roku dovážela EU z Ruska pouze jedno procento z celkového objemu této suroviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 23 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 1 hhodinou

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 3 hhodinami
Načítání...