Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.
První deportační let z Británie do Rwandy po verdiktu evropského soudu neodletěl
Události: Británie má začít deportovat nelegální migranty do Rwandy (zdroj: ČT24)
Deportační opatření schválil Johnsonův kabinet v dubnu. Proti rozhodnutí podaly k soudu žalobu odbory, charity a organizace na ochranu lidských práv, ale neuspěly. Londýnský vrchní soud v pátek rozhodl, že opatření „je ve veřejném zájmu“. V pondělí odvolací soud odmítl páteční rozhodnutí zrušit. V úterý tyto verdikty potvrdil i britský nejvyšší soud.
Tím, že žadatele o azyl vyšle do africké země vzdálené šest tisíc kilometrů, chce Londýn odradit od cesty do Británie migranty, kteří k tomu nemají povolení. Premiér Johnson je také přesvědčen, že opatření naruší „ekonomický model pašeráků lidí“.
Podle experta na migraci z OECD Jana Schrotha jde nyní ze strany britského premiéra především o jakýsi signál podobný tomu, jako když hájil brexit slovy, že díky vystoupení z EU Británie získá větší kontrolu nad migrací. „Johnson vysílá další signál, že udělá něco specifického, výjimečného, aby dokázal, že britská vláda dokáže reagovat na zvyšující se počty uprchlíků, kteří do země přicházejí primárně přes Lamanšský průliv,“ míní Schroth. Krok vnímá symbolicky, protože deportace se týkají velmi nízkého počtu lidí.
Expert Jan Schroth o deportačním letu z Británie do Rwandy (zdroj: ČT24)
„Klíčové je, že oni (migranti) by raději využívali legální cesty, ale ty v této chvíli neexistují,“ upozornil ve vysílání ČT24 expert. Zmínil, že uprchlíci zkrátka jdou za lepším životem pro sebe i své děti do země, v níž vidí perspektivu a kde například už mají známé či příbuzné.
Soudní spor dle agentury AFP způsobil, že úřady zarezervovaly jen velmi malý počet míst na první plánované cestě do Rwandy. Úterní let by tak mohl být téměř prázdný. „Čeká se, kolik lidí na palubě bude. Nyní se mluví o tom, že to bude maximálně osm na celý boeing. A možná ještě o tři méně, protože ještě během dne by soudy měly řešit jednotlivé případy těchto migrantů, kteří se chtějí odvolat,“ popsal zpravodaj ČT Vostal. Původně mělo prvním spojem cestovat 37 lidí. Večer BBC uvedla, že deportovaných prvním letem bude nakonec sedm.
Zpravodaj Bohumil Vostal o deportacích migrantů z Británie do Rwandy (zdroj: ČT24)
Bezpečná Rwanda
Za první fázi deportačního programu Británie zaplatí 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun). Rwandská vláda uvedla, že migrantům nabídne, aby se v zemi trvale usadili. „Podle britské vlády je Rwanda bezpečnou zemí a s tamním kabinetem podepsala dohodu, na jejímž základě příštích pět let tito migranti budou mít například možnost absolvovat rekvalifikační kurzy či pracovat,“ přiblížil Vostal.
Johnsonova vláda počítá s tím, že pokud se deportovaným ve Rwandě nebude líbit, mohou se vrátit do zemí, z nichž přišli, nikoliv ale do Velké Británie.
Plán deportací podle části britských médií neveřejně kritizoval následník trůnu princ Charles. Označil ho údajně za „otřesný“. Podle The Times si dělá obavy, že tato azylová politika zastíní summit Commonwealthu ve Rwandě, kde má koncem měsíce reprezentovat královnu Alžbětu II.
Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28 500 lidí. Od začátku letošního roku to podle agentury AFP bylo přes deset tisíc lidí.
Někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok britské vlády optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP.
Modlím se, abych odtud odešel, říká uprchlík
„Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat,“ řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN.
„Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel,“ dodal mladík. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.