Princ Charles neveřejně kritizoval plány na deportace migrantů do Rwandy

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Následník britského trůnu Charles byl slyšen, jak tuto politiku kritizuje, napsaly listy The Times a bulvární The Daily Mail. Princ si podle The Times dělá obavy, že kontroverzní azylová politika zastíní summit Commonwealthu ve Rwandě, kde má koncem měsíce reprezentovat královnu Alžbětu II.

„Uvedl, že ho tato politika nesmírně zklamala a že celý přístup vlády k této problematice považuje za otřesný,“ dodává The Times.

Charlesův mluvčí nepopřel, že se Charles k otázce deportací soukromě vyjadřoval. „Údajné soukromé konverzace s princem nebudeme komentovat, pouze zopakujeme, že princ zůstává politicky neutrální. O politických záležitostech rozhoduje vláda,“ prohlásil.

Kritický není jen Charles

V Británii začal v dubnu platit zákon, který umožňuje vládě posílat některé utečence nelegálně vstupující na její území do třetích zemí. Za tímto účelem Británie uzavřela dohodu se Rwandou. Podle dřívějšího vyjádření britského ministerstva vnitra a rwandské vlády lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Spojeného království.

Nový zákon se setkal s vlnou kritiky od mezinárodních i nevládních organizací. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) například prohlásil, že norma „porušuje zavedené mezinárodní zákony a zvyklosti týkající se ochrany uprchlíků“.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Plán odmítá také nejvyšší duchovní anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, což britského premiéra velmi rozhořčilo. Ozvala se i bývalá premiérka Theresa Mayová, která jako exministryně vnitra sama proslula tvrdým přístupem k ilegální migraci. „Nepodporuji politiku přemístění do Rwandy, a to na základě zákonnosti, praktičnosti a efektivnosti,“ sdělila.

Třikrát dražší než doposud, zní z opozice

Podle dohody, kterou podepsala britská ministryně vnitra Priti Patelová, Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Opozice vyčítá, že za každého běžence budou britští daňoví poplatníci platit třikrát víc, než je to stojí doposud.

Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí. Podle Patelové si Londýn zemi vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“ ve Rwandě. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé, kteří jsou v zemi zadržovaní, čelí špatnému zacházení i mučení.

Dle oficiálních vyjádření může být do Rwandy odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení mohlo potkat i válečných uprchlíky z Ukrajiny.

Boj s převaděčstvím

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které migrantům pomáhají dostat se do Spojeného království. Kromě zisku finančních prostředků chce Rwanda krokem upevnit svou pozici jako spojence Západu.

Interní analýza britské vlády však podle televize ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Loni přes Lamanšský průliv na malých člunech dorazilo na ostrovy nejméně 28,5 tisíce běženců, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos jich nebezpečnou cestu absolvovalo více než čtyři a půl tisíce. Roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

S Rwandou vyjednává o přebírání uprchlíků také Dánsko. Dánský ministr pro uprchlíky, imigranty a integraci Mattias Tesfaye agentuře Reuters sdělil, že dohoda by měla za cíl „zajistit důstojnější přístup než (jaký poskytuje) zločinecká síť obchodníků s lidmi, která dnes charakterizuje migraci přes Středozemní moře“.

Dánský parlament loni také schválil zákon, který umožňuje posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo Evropu. Proti předloze tehdy protestovaly organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se právo na azyl může ocitnout v ohrožení.