Nizozemský premiér Mark Rutte zřejmě bude moci složit čtvrtou vládu. Podle odhadů agentury Ipsos po zavření volebních místností jeho konzervativní VVD posílila. Ještě výrazněji si polepší koaliční partneři z liberální D66. Naopak ztráty se rýsují pro nacionalistu Geerta Wilderse a jeho Stranu svobody (PVV). Levicové strany zůstávají slabší.
Průzkum: Nizozemci ve volbách posílili konzervativně liberální vládu. Nacionalista Wilders oslabil
7 minut
Horizont ČT24: Nizozemské volby s komentářem politologa z Leidenu
Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii získá podle modelu Ipsos 35 mandátů z celkových 150. To je o tři víc než v minulých volbách. Ještě větší úspěch zaznamenali jeho liberální koaliční partneři. Strana D66 by mohla posílit z 19 na 27 mandátů.
Rutte dosud vládne ještě s křesťanskými demokraty CDA, kteří naopak zřejmě ztratili pět mandátů a spadli na 14. Posledním vládním partnerem je malá Křesťanská unie (CU), která asi přijde o jednoho poslance a zůstane jí čtyřčlenný klub. Současná koalice by se tak mohla obejít bez ní.
Nizozemská veřejnost má podle politologa Petra Kopeckého z Univerzity v Leidenu tendenci podporovat nekontroverzní a ideologicky nevyhraněné politiky. „Rutte tento manažerský přístup k politice dotáhl k bezchybnosti. Vytvořil téměř bezobsažnou, někdy skoro až bezzásadovou politku s takovou lidskou tváří.“
Wildersova PVV, která se vymezuje hlavně proti přistěhovalectví muslimů, získá podle průzkumu 17 mandátů, což je o tři méně než minule. Sociální demokraté zůstávají na na jejich poměry hubeném zisku devíti křesel. Nedokázali naplnit naděje plynoucí z předvolebních průzkumů, že se vrátí na výsluní nizozemské politiky.
Volební účast byla podle odhadů 81 procent. Do parlamentu by se mohlo dostat až 17 stran ze 37, které se účastnily.
Aféra
Rutteho kabinet od ledna vládne v demisi. Tu přivodila aféra kolem přídavků na děti vyplácených státem. Finanční úřad označil neprávem asi 20 tisíc rodičů za daňové podvodníky a začal po nich příspěvky vymáhat zpětně za několik let, což řadě domácností způsobilo značné finanční potíže. Parlamentní vyšetřovací komise loni uvedla, že úřady se na rodinách dopustily „bezprecedentního bezpráví“.
Ústředním předvolebním tématem letos byl nepřekvapivě boj s koronavirem a s ním spojenými ekonomickými problémy. Do pozadí se dostala některá prominentní témata z minulých let jako například kritika imigrace, Evropské unie či islámu.
Do voleb se letos přihlásilo 37 politických subjektů, což je nejvíce za několik desetiletí. Volební místnosti byly výjimečně otevřené tři dny kvůli obavám z šíření nákazy.
Čtyřiapadesátiletý Rutte je v čele vlády již přes deset let, a pokud by získal další čtyřletý mandát, může se stát nejdéle sloužícím premiérem v historii země. Zatím je po Viktoru Orbánovi a Angele Merkové třetím nejdéle sloužícím premiérem v Evropě.
