Ozbrojené oddíly tvořené ruskými dobrovolníky a bojující na straně Ukrajiny po úterním průniku do ruské Kurské a Bělgorodské oblasti zřejmě nadále drží pozice v tamních vesnicích a údajně zlikvidovaly řadu vojáků a kusů techniky nepřítele. Oddíly také tvrdí, že podniknou údery na vojenské pozice ve městech Bělgorod a Kursk. Zdá se, že někteří bojovníci používají mimo jiné útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká zbrojovka. K velkým útokům ruských odpůrců Kremlu na ruské pohraničí došlo již loni v květnu.
Protikremelské oddíly chtějí útoky v Rusku upozornit také na nelegitimní Putinovy „volby“
Do Ruska pronikly tři paramilitantní skupiny, konkrétně Legie Svoboda Rusku, Sibiřský prapor a Ruský dobrovolnický sbor, píše server Ukrajinska Pravda. Již v úterý tyto oddíly oznámily, že obsadily vesnice Tětkino v Kurské oblasti a Lozova Rudka v Bělgorodské oblasti. Ruské ministerstvo obrany zpočátku tvrdilo, že k žádnému průniku ozbrojených skupin na území Ruska nedošlo, později ale prohlásilo, že pokusy o průlom byly zmařeny. Ruská armáda prý podle ministerstva zabila více než 234 ukrajinských vojáků a zničila několik tanků, píše BBC. Toto tvrzení nepodporují žádné důkazy.
Legie Svoboda Rusku přitom od středečního rána zveřejňuje na svém účtu na síti X videa z Tětkina a prohlašuje, že jsou části vesnice nadále pod její kontrolou. Autenticitu videí však není možné nezávisle ověřit.
V úterý také ukázala záběry, zřejmě pocházející z dronu, na kterých mají být prchající ruští vojáci. „Putinova armáda rychle opouští vesnici, opouští pozice a zanechává za sebou těžkou techniku,“ napsala legie.
Ve středu odpoledne tři protikremelské oddíly vydaly na sociální síti Telegram společné prohlášení, ve kterém oznámily chystané útoky na ruské armádní posty ve městech Bělgorod a Kursk. „Útoky na Ukrajinu z území Bělgorodu musí skončit. V této souvislosti jsme nuceni uskutečnit úder na vojenské pozice umístěné ve městech Bělgorod a Kursk. Ve snaze zabránit civilním obětem vyzýváme všechny občany, aby tato města okamžitě opustili. Vyzýváme místní úřady, aby zachránily životy lidí a zahájily evakuaci měst Kursk a Bělgorod,“ prohlásili ruští dobrovolníci.
Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že proukrajinské síly se 12. března na potvrzených záznamech pohybovaly v blízkosti vesnic Něchotejevka a Spodarjušino v Bělgorodské oblasti, stejně jako ve zmíněných vesnicích Tětkino a Lozova Rudka. ISW také podotkl, že podle jeho informací Rusko používá k obraně hranic s Ukrajinou brance, nikoliv profesionální vojáky, což je pravděpodobně způsobeno neochotou Ruska přesunout své síly pryč z frontové linie.
Protest proti ruským „volbám“
„Jsme tu, abychom vás osvobodili od chudoby a strachu, abychom vás zbavili diktatury nastolené teroristickou organizací, která se chopila moci,“ uvedla Legie Svoboda Rusku v prohlášení. Zmínila také, že její bojovníci „pochodují vstříc takzvaným ‚volbám‘“, tedy nesvobodnému a nedemokratickému procesu, kterým ruský vládce Vladimir Putin o víkendu upevní svůj vliv nad zemí.
Načasování vpádu před ruské prezidentské „volby“ potvrdil deníku Kyiv Post jeden ze členů legie. „Apelujeme na celé mezinárodní společenství, západní země, Spojené státy a jejich vedení, aby po tomto hlasování neuznaly Putina za legitimního prezidenta,“ řekl bojovník Legie Svoboda Rusku Alexej Baranovskij.
Podle něj jsou volby nelegitimní nejen z hlediska jejich nesvobodnosti a netransparentnosti, ale i proto, že ve skutečnosti porušují platné ruské zákony. „Podle ruských zákonů se ve válečném stavu nemohou konat žádné volby ani referenda, ale přesto se k nim přistupuje,“ prohlásil Baranovskij. „Jako znepokojení občané jsme se rozhodli na tuto skutečnost upozornit všechny zainteresované pozorovatele, především mezinárodní společenství,“ dodal.
Ukrajinská strana zdůraznila, že útok provádí autonomně ruští občané. „Legie Svoboda Rusku, Ruský dobrovolnický sbor a Sibiřský prapor působí na území takzvané Ruské federace samostatně jako nezávislé struktury a organizace a plní své společensko-politické úkoly,“ prohlásil mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov. Dodal, že bojovníci pravděpodobně provádí operace společně a že na ně mají coby občané Ruska plné právo.
Česká výzbroj
Někteří váleční bloggeři a uživatelé sociálních sítí zaznamenali, že dobrovolnické oddíly při svém vpádu do ruského pohraničí využívaly také zbraně české výroby, konkrétně útočné pušky CZ BREN 2, které vyvinula Česká zbrojovka. BREN 2 bývá srovnávaná s útočnou puškou FN SCAR belgické firmy FN Herstal, která je jí vizuálně velmi podobná a má i srovnatelné vlastnosti. Podle deníku Washington Post ruští dobrovolníci pušky BREN použili již při dřívějších útocích v Rusku.
O tom, že proukrajinské síly používají české pušky BREN 2, informovala již dříve některá média nebo uživatelé sociálních sítí. Často byly tyto zbraně k vidění v rukou zahraničních dobrovolníků, kteří nastoupili do praporů ukrajinské teritoriální obrany a pravděpodobně si BREN 2 obstarali z vlastních zdrojů.
V únoru Česká zbrojovka oznámila, že podepsala s ukrajinskou státní společností Ukroboronprom dohodu o společném záměru pro montáž pušek CZ BREN 2 na Ukrajině. Bude tak dodávat všechny díly této pušky na Ukrajinu, kde mají být následně sestavovány.
S puškami CZ BREN 2 pracuje také protiteroristická jednotka francouzského četnictva, portugalská armáda, polská pohraniční stráž nebo rumunské četnictvo. Pušky CZ BREN 2 jsou podle České zbrojovky univerzální zbraně, které jsou vysoce kompatibilní s další výzbrojí NATO.
Co jsou oddíly zač
V řadách Legie Svoboda Rusku bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Mluví o osvobození své vlasti a lepších zítřcích pro Rusko.
Její členové bojují pod modro-bílou vlajkou. Ta odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu. Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i na historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.
Legie se zformovala krátce po předloňském ruském vpádu na Ukrajinu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů z loňského května její řady tvoří stovky legionářů.
Oproti tomu Ruský dobrovolnický sbor sestává převážně z občanů Ruska, kteří odešli na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je odlišují od bojovníků z legie. Sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů.
Pro zakladatele sboru bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.
„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ prohlásil jeden ze zakladatelů skupiny Denis Sokolov. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“
Poslední skupina, která podnikla 12. března útok do Ruska, Sibiřský prapor, je také nejmladší. Podle informací serveru The Kyiv Independent vznikla v říjnu loňského roku a zimu strávila tréninkem na bojové operace. Aktuální útok je první větší bojovou akcí, které se účastní. Prapor je určen především pro příslušníky etnických menšin pocházejících ze Sibiře, včetně Burjatů, Jakutů nebo Tuvanů. Právě v rukách této skupiny pozorovatelé zaznamenali české útočné pušky BREN 2.
Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor podnikly velký útok již loni v květnu. Tehdy napadly ruské vojáky v Bělgorodské oblasti, zabraly několik vesnic a dostaly se až na okraj města Šebekino. Prý toto město také ostřelovali z raketových systémů Grad sovětské výroby s vícenásobným odpalováním. Ruský dobrovolnický sbor tehdy například tvrdil, že získal pod svoji kontrolu obec Novaja Tavolžanka v Bělgorodské oblasti. Po nějaké době se ale ruští dobrovolníci museli z území stáhnout.
