Protestující slovenští poslanci ukončili blokádu řečnického pultu. Pellegrini podle nich neudělal pro zemi nic

Ve slovenském parlamentu po dvou dnech skončil protest opozičních poslanců. Šest zákonodárců blokovalo od úterý řečnický pult, čímž chtěli vyjádřit nesouhlas s plánovaným schvalovánním návrhů dvou vládních stran ve zrychleném řízení. Poslanci pak stihli projednat jen jeden ze sedmi bodů schůze. Předseda parlamentu Andrej Danko odhadl, že schůze by mohla skončit nejpozději příští týden ve středu, tedy jen tři dny před parlamentními volbami.

Vláda premiéra Petera Pellegriniho (Smer-SD) minulý týden bez předchozí odborné diskuse schválila návrh zdvojnásobit od příštího roku sumu dětských přídavků a také zrušit dálniční známky. Již letos by se zase měly začít vyplácet třinácté penze pro příjemce různých typů důchodů. Součástí balíčku je také hlasování o istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách.

Zmíněná opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (20 miliard korun) ročně prosazují dvě ze tří vládních stran, a to Smer-SD a Slovenská národná strana (SNS), jejichž popularita klesá. SNS nemá podle sondáží jisté setrvání ve sněmovně po volbách, které čekají Slováky 29. února.

„Vy se chystáte postupovat způsobem ,po nás potopa'. Chcete zanechat spálenou zemi. Proto jste si připravili populistické orgie,“ řekl v rozpravě k návrhu balíčku poslanec za opoziční stranu Sloboda a Solidarita Ondrej Dostál. Podle něj rovněž nebyly naplněny mimořádné okolnosti, aby parlament návrhy zákonů projednal ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi. Stejný názor vyslovili dříve i někteří právníci.

Nicméně předseda menší opoziční strany Sme rodina Boris Kollár potvrdil, že jeho strana při hlasování podpoří zvýšení přídavků na děti i zavedení 13. penze, které tato strana má ve svém programu.

Poslanci během čtvrtka stihli projednat jen žádost vlády, aby o zavedení třinácté penze parlament rozhodoval ve zrychleném režimu. O tomto návrhu zatím ale nehlasovali. V jednání bude parlament pokračovat v pátek.

Blokování řečnického pultu řešil šéf sněmovny instalací náhradních řečnišť

Už v úterý obsadilo šest nezařazených poslanců, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresívne Slovensko/Spolu, řečnický pult a odmítli ho opustit.

Předseda sněmovny následně jednání opakovaně odkládal a před čtvrtečním pokračováním schůze nechal do jednacího sálu Národní rady nainstalovat dvě náhradní řečniště. Podle jednacího řádu v rozpravě lze vystoupit pouze od řečnického pultu.

Ještě před zahájením rozpravy vystoupil před poslanci Pellegrini, který zmíněné zákonodárce za jejich protest kritizoval. Miroslav Beblavý podle Denníku N oponoval, že „v noci spali na podlaze, aby bojovali za právní stát“. Podle protestujích poslanců Pellegrini neudělal pro stát nic a vždy jen pobíral výhody.

Rozhodne případné veto prezidentky?

Pokud kritizovaná sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat. Podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře. Pokud by tak Čaputová učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat.

Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 4 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 5 hhodinami
Načítání...