Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to ve středu ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek. Němci hovoří o falešné zámince. Pokračuje tak několikaměsíční příběh.
Osud dvanáct metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Turbína byla kvůli servisu v Kanadě, ale nyní už je v Německu. Kancléř Olaf Scholz ve středu řekl, že turbína je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja u Finského zálivu.
Informovaný zdroj podle agentury Reuters tvrdí, že ve stanici Portovaja jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.
Servis turbíny má na starosti německá společnost Siemens Energy. Scholz navštívil závod firmy, kde se turbína nachází. Uvedl, že smyslem jeho návštěvy je ukázat světu, že turbína existuje, funguje a může být dodána.
Vztahují se na turbínu sankce?
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády nicméně uvedl, že na turbínu se teď sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.
Gazprom v polovině června s odkazem na chybějící turbínu snížil objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Koncem července pak oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.
Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.
Několik týdnů turbínu v červnu zadržovala Kanada, která se také domnívala, že se na ni vztahují sankce Evropské unie.
Německo ji pak přesvědčilo, aby turbínu uvolnilo. Německé hospodářství, zejména jeho chemický průmysl, je totiž na ruském plynu značně závislé.
Ukrajina následně kritizovala kanadské rozhodnutí poslat turbínu do Evropy.
