Írán pohrozil odstoupením od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), pokud stížnost tří evropských zemí na Teherán bude řešit Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters to prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Mluvčí jeho ministerstva Abbás Musáví předtím uvedl, že Írán je stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě z roku 2015.
Íránci reagovali na krok Francie, Velké Británie a Německa, které minulý týden podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho jaderných závazků. Cílem tohoto kroku je podle trojice evropských zemí záchrana dohody z roku 2015, od níž Spojené státy odstoupily. Írán reagoval tím, že postupně přestal dodržovat řadu závazků.
„Pokud budou Evropané pokračovat ve svém nevhodném chování nebo pošlou stížnost na Írán do Rady bezpečnosti, stáhneme se z (dohody) NPT,“ citovala Zarífa íránská tisková agentura IRNA.
NPT zavazuje jaderné mocnosti k nešíření jaderných zbraní a státy bez těchto zbraní se podpisem dokumentu zavázaly, že se vzdají snah o získání jaderného arzenálu. Írán se ke smlouvě z roku 1968 připojil v 70. letech. Poté, co USA odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, se z íránských vysokých politických kruhů začaly ozývat hlasy, že by Teherán mohl odstoupit od NPT.
Írán nicméně oficiálně tvrdí, že nechce získat jadernou zbraň a že jeho jaderný program má sloužit mírovému využití jaderných technologií.
„Teherán stále zůstává v dohodě (z roku 2015)… Stížnost evropských mocností na Írán ohledně porušování dohody je neopodstatněná,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí s tím, že „dveře k jednání jsou stále otevřené“. „To, zda bude Írán dále snižovat své jaderné závazky, bude záležet na ostatních stranách (dohody) a na tom, zda budou zajištěna práva Íránu z této dohody vyplývající,“ řekl Musáví.
Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí, v roce 2015 s Íránem podepsaly Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program a zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní.
V roce 2018 ale prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. USA zároveň obnovily vůči Teheránu sankce. Íránci poté postupně přestali plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásima Solejmáního Američany oznámili, že se již nebudou řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.
Íránu hrozí obnovení sankcí
Londýn, Paříž a Berlín podaly minulý týden v souladu s pravidly dohody stížnost na Írán ke společné komisi, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU. Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN na Írán, které dohoda původně uvolnila.
