Francie, Německo a Británie podaly na Írán stížnost kvůli jaderné dohodě. Cílem je prý záchrana smlouvy

Francie, Británie a Německo využily možnosti, kterou nabízí mezinárodní jaderná dohoda s Íránem, a podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z tohoto dokumentu. Uvedli to ministři zahraničí trojice zemí označované jako E3. Cílem je podle nich záchrana smlouvy a obnovení diskuse s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí. Stížnost nemá směřovat k obnovení protiíránských sankcí uvalených OSN. Rusko to nepovažuje za dobrou volbu, Írán mluví o chybě.

Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností – Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mu mírové využívání jaderných technologií.

V roce 2018 americký prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. Následně Teherán postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásima Solejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.

Dohoda předpokládá, že v případě podezření z jejího porušování si mohou signatáři stěžovat u společné komise, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU. Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN vůči Íránu, které dohoda původně uvolnila.

Jde nám o záchranu dohody, zní ve stížnosti

Ministři tria evropských zemí oznámili, že „vzhledem ke krokům Íránu nemají na výběr“ a obracejí se na komisi se stížností.

„Činíme tak v dobré víře, se společným cílem zachránit (dohodu) JCPOA a v upřímné snaze najít cestu ze zablokované situace prostřednictvím konstruktivního diplomatického dialogu,“ uvádí se ve společném prohlášení E3. Ministři s odvoláním na americké sankce dodali, že jejich země „se nepřipojí ke snahám o vyvinutí maximálního tlaku na Írán“.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který je zároveň koordinátorem zmíněné komise, potvrdil, že podnět ministrů obdržel. Zdůraznil, že vidí ve stížnosti snahu zachránit jadernou dohodu. „Ve světle současného nebezpečného vyhrocení situace na Blízkém východě je zachování JCPOA důležitější než kdy dříve,“ uvedl Borrell v prohlášení.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví v prohlášení zveřejněném na internetu uvedl, že Írán je připraven podpořit konstruktivní snahy vedoucí k záchraně jaderné dohody. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf později označil stížnost evropských signatářů za „strategickou chybu“, která nemá žádné právní opodstatnění.

Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS uvedlo, že evropští signatáři stížností spustili mechanismus, který může vyloučit návrat k plnění jaderné dohody.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zdůraznil, že Izrael nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, a vyzval Západ, aby skrze OSN obnovil sankce proti Teheránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 12 mminutami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 5 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 7 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 12 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 hhodinami
Načítání...