Izraelský prezident Reuven Rivlin pověřil sestavením nové vlády dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Předčasné volby se konaly v březnu a nepřinesly výsledek, který by jakémukoli z politiků umožnil sestavit většinový kabinet. Netanjahu má nyní ve 120členném parlamentu podporu 52 poslanců.
Rivlin od pondělka konzultoval s vůdci třinácti politických stran, jež se ve volbách 23. března do parlamentu dostaly. Zjišťoval, kterého z politiků podpoří do funkce příštího ministerského předsedy. „Nikdo z kandidátů nemá bohužel reálnou šanci kabinet sestavit,“ sdělil Rivlin s tím, že se nakonec rozhodl svěřit úkol Netanjahuovi, protože ten má podporu největší, byť nikoli většinovou.
Netanjahu, který bude vládu formovat za posledních 25 let poosmé, má na úkol 28 dní s možností dvoutýdenního prodloužení. V případě neúspěchu může prezident pověřit jiného politika nebo může úkol vybrat kandidáta předat parlamentu.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT David Borka má Netanjahu čistě matematicky cestu ke koalici možnou ale velice složitou. „I když Netanjahu znovu ukázal, že je dominující silou izraelské pravice a politiky, jeho koaliční potenciál během posledních čtyř voleb klesá,“ říká zpravodaj.
Můžou za to z určité části odštěpené pravicové strany, které se proti dosavadnímu premiérovi vymezují a chtěly by ho ve vedení země vystřídat, tvrdí Borek.
Dva politické tábory
Tábor stran, které se proti Netanjahuovi vymezují, dá dohromady nyní 45 mandátů, ale tři strany nikoho jako kandidáta na premiéra nejmenovaly. Jaira Lapida, jehož strana Ješ Atid skončila ve volbách se 17 mandáty druhá, při konzultacích s Rivlinem podpořily strany, jež mají v Knesetu dohromady 45 mandátů. Lapid prezidentovu volbu komentoval tak, že Rivlin neměl na výběr. Poskytnout příležitost Netanjahuovi, který je souzen za korupci, je ale podle něj ostudné. „Poškozuje to Izrael a naši pověst země, která dodržuje zákony,“ řekl.
Pravicové strany by byly podle Borka v normálních podmínkách logičtí koaliční partneři, ale kvůli některým roztržkám a neshodám nechtějí znovu vidět vládu s Netanjahuem v čele.
Prezident Rivlin při zdůvodňování svého výběru řekl, že nemůže nahradit soudce. Narážel na proces s premiérem, který pokračuje, a v němž Netanjahu čelí obvinění ve třech korupčních kauzách. „Podle zákona může ve funkci pokračovat i premiér, který je stíhán. Nebylo to snadné rozhodnutí,“ řekl prezident.
Netanjahu má možnost přizvat do koalice i jednu ze dvou arabských politických stran. V izraelské historii zatím ve vládě nikdy nebyly. Pro izraelskou pravici by to byl velice kontroverzní krok, který ale je krajní možností.
„Premiér může také vystrčit tykadlo směrem k centristické a levicové scéně, kde je ale problém, že nejenom Netanjahua neschvalují, ale jsou také Likudu ideologicky velmi vzdáleny,“ vysvětluje Borek.
Zabránit pátým volbám
Odpoledne před novináře přestoupil Naftali Bennett, jehož strana má sedm mandátů a pro funkci premiéra nepodpořila zatím Netanjahua ani Lapida. Bennett vyzval k sestavení „stabilní pravicové vlády, která Izrael ušetří pátých voleb a propadání se do spirály zmatku a nenávisti“. Březnové volby byly čtvrté za minulé dva roky.
„Vláda, která vznikne, musí odrážet názory lidí, národní shodu,“ uvedl Bennett. Izraelci si podle něj přejí pravicovou, nacionalistickou, ale nikoli extremistickou vládu. „To je vůle lidu: Vytvoření stabilní pravicové národní vlády,“ sdělil.
S poukazem na stranu Nová naděje odpadlíka od Netanjahuova Likudu Gideona Saara řekl, že jsou v Izraeli takoví, „kteří si říkají pravice, ale kteří nemají problém se zatahováním Izraele do dalších strašných voleb“. „Nemají názor, pouze ambice,“ sdělil na adresu Nové naděje. K politikům kolem Lapida řekl, že jsou tací, „kteří věří, že povedou levicovou vládu a budou znehodnocovat jeho (Bennettovy) názory“.
„Bennett navrhl při návštěvě prezidenta Rivlina na post premiéra sám sebe. Je si totiž velmi dobře vědom své role pomyslného jazýčku na vahách a nebude se s ní bát hrát. Jamina by mohla rozhodnout sestavení potencionální koalice v obou táborech,“ říká zpravodaj Borek.
Podle izraelských médií Lapid při vyjednávání s potenciálními koaličními partnery oslovil i Bennetta a za účast v jeho vládě mu nabídl rotující režim předsedy vlády, v němž by první na řadě byl Bennett.
