Poválečná obnova Ukrajiny je naše morální povinnost, řekla šéfka EK. Platit by se mohla z majetku ruských oligarchů

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost, řekla ve čtvrtek při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Francouzský ministr Éric Dupont-Moretti po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí Evropské unie řekl, že většina států se shoduje na plánu přijmout pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů. Některé státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku zaplatila část poválečné obnovy.

Von der Leyenová řekla, že akce je i příležitostí pro Ukrajinu, která se bude dlouho vzpamatovávat z válečných škod napáchaných ruskou armádou. Na čtvrtečním programu festivalu v Říme byla například debata, do níž se zapojil starosta zničeného Mariupolu a ukrajinští architekti.

„Obnovíme Ukrajinu. Není to jen v našem zájmu. Jde i o morální povinnost… A když už se do toho pustíme, pak bychom to měli udělat správně,“ řekla šéfka unijní exekutivy v muzeu moderního umění Maxxi.  

EU uvolní dalších 205 milionů eur

Už teď Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 205 milionů eur (pět miliard korun) vzhledem ke zhoršující se humanitární situaci. Ve čtvrtek to během návštěvy této země čelící už více než tři měsíce ruské agresi oznámil eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. „Díky těmto prostředkům zajistí naši humanitární partneři potraviny, vodu, lékařské vybavení či nouzové ubytování,“ řekl Lenarčič. Dodal, že sedmadvacítka spolupracuje s ukrajinskými úřady, aby pomoc odpovídala měnícím se potřebám na místě.

Ve čtvrtek také telefonicky hovořil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na Twitteru.

Lipavský na téže sociální síti uvedl, že Kulebu pozval na srpnové zasedání ministrů zahraničí zemí EU a na Fórum pro Ukrajinu v České republice.

Lipavský svému protějšku potvrdil, že Česko podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a také její evropské aspirace.

Většina států EU souhlasí se zabavováním majetku ruských oligarchů

Francouzský ministr Éric Dupont-Moretti po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí EU řekl, že se většina států Unie shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů na unijním sankčním seznamu.

Na unijních sankčních seznamech je přes tisíc osob a subjektů a některé země jako Polsko či pobaltské státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku oligarchů zaplatila část poválečné obnovy Ukrajiny. „Myslím, že je tu široká shoda,“ řekl po první debatě o návrzích komise francouzský ministr. Některé země podle něj potřebují vzhledem ke svým vnitropolitickým pravidlům více času, než budou s návrhy souhlasit, nikdo ale není z principu proti.

Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse by se na nové úpravě mohly unijní země shodnout poměrně rychle během českého předsednictví, které začíná za tři týdny. „Chceme si být jistí, že bude vše plně v souladu se zásadami právního státu,“ prohlásil Reynders s dovětkem, že EU ve vztahu k zámožným Rusům musí dodržovat pravidla, jejichž respektování sama vyžaduje. Komise chce mít jistotu, že v případě konfiskace nebudou hrozit prohrané soudní spory a navracení majetku.

EU podle Reynderse dosud zmrazila majetek Rusů v hodnotě zhruba deseti miliard eur (247 miliard korun), z nichž podle projednávaných pravidel bude možné zabavit pouze část. Odhad nákladů na obnovu válkou zničené země se pohybuje až okolo bilionu eur.

Putin: Údělem ruského vedení je navracet území a upevňovat moc

Ruský prezident Vladimir Putin podle stanice BBC prohlásil, že údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672–1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale v tomto kontextu nepřipomněl.

„Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel,“ řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC při setkání s mladými podnikateli na výstavišti v Moskvě. V areálu si prezident zároveň prohlédl výstavu věnovanou ruskému carovi. „Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ poznamenal. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.

Ruská státní televize ve čtvrtek před Putinovým vystoupením odvysílala dokument o Petru Velikém. V něm byl podle agentury Reuters panovník zobrazen jako silný vojevůdce, který značně rozšířil ruské území na úkor Švédska a Osmanské říše díky modernizacím provedeným v armádě a vytvoření pravidelného námořnictva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 5 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 5 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 6 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 12 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...