Polsko rozčílila nepřesná mapa koncentračních táborů. Po Netflixu žádá nápravu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Polsko pobouřila mapa koncentračních táborů v seriálu Netflixu
Zdroj: ČT24

Polsko si stěžuje u společnosti Netlix kvůli chybě v jejím dokumentárním seriálu Ďábel od vedle. Varšavě vadí mapa, kde jsou nacistické koncentrační tábory vyznačeny v hranicích současného Polska. Podle premiéra jde o křivdu a žádá nápravu. Polský Institut národní paměti dokonce zvažuje právní kroky. Netflix tvrdí, že problém řeší.

Polsko pobouřila mapa, která se objevila v dokumentární sérii o válečném zločinci Johnu Demjanjukovi, jenž se podílel na smrti tisíců Židů.

Varšava chce, aby Netflix nesrovnalost opravil a informoval o chybě veřejnost. „Mapa diváky uvádí v omyl. Sugeruje jim, že Polsko nese odpovědnost za založení a řízení těchto táborů a také za zločiny, které v nich byly spáchány,“ prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Jako první si stěžovalo polské ministerstvo zahraničí, které poukázalo na to, že na mapě jsou nacistické tábory smrti vyznačené v současných hranicích Polska. Zároveň poslalo náhradu, jak by měla grafika vypadat správně. „Jsme si vědomi znepokojení ohledně Ďábla od vedle a záležitosti se naléhavě věnujeme,“ reagovala mluvčí Netflixu Rachel Whetstoneová.

V Polsku vždy budil vášně i chybný termín polské koncentrační tábory. „Naše cesta utrpení, kterou jsme museli projít – a těch cest bylo hodně – podlehla ve společné paměti Evropy a světa obrovským deformacím,“ konstatoval bývalý senátor a historik Jan Żaryn.

Kontroverzní zákon

Na jakékoliv, byť nepřímé, spojování Polska s holocaustem je současná konzervativní vláda mimořádně citlivá. Loni přijala zákon, který měl trestat připisování odpovědnosti za nacistické zločiny Polákům. I když kabinet legislativu po kritice ze zahraničí zmírnil a vyškrtl z ní tresty vězení, pachuť zůstala.

Podle kritiků jde o snahu vymazat chování některých Poláků, kteří Židy za války vydírali nebo udávali. „Podporujeme svobodnou a otevřenou práci a zkoumání historiků o všech aspektech holocaustu, aby mohly být prováděny bez jakéhokoli strachu z právních překážek,“ uvedl loni v červnu tehdejší izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

„Myslím, že svoboda bádání v Polsku nikdy ohrožena nebyla, ani v případě toho zákona, z něj bylo vědecké bádání vyloučeno. Polsko se trochu vnímá jako strážce paměti holocaustu s ohledem na to, že koncentrační tábory se do značné míry na polském území nacházely,“ podotkl k tématu ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Spor o zákon poznamenal izraelsko-polské vztahy. Další ránu jim přinesly také později vyvrácené výroky Netanjahua o tom, že Poláci pomáhali za války Němcům zabíjet Židy. Nedorozumění si šéfové vlád vyříkali, polský premiér tehdy přesto neodletěl na společný summit V4 a Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...