Polsko postaví na hranici s Běloruskem dva a půl metru vysoký plot

Polsko, kvůli nárůstu nelegální migrace, plánuje postavit podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky. Oznámil to polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska zároveň podle polské tiskové agentury PAP obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že příchod migrantů na hranici plánuje a organizuje. V poslední době přibývá lidí z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí Evropské unie.

„Na hranicích s Běloruskem vyroste nový solidní plot o výšce dva a půl metru. Do pomoci pohraniční stráže se zapojí více vojáků,“ uvedl polský ministr obrany. Již minulý týden polská vláda oznámila, že k hranicím vyslala přes devět set vojáků a zabezpečuje 150 kilometrů příhraniční linie ostnatým drátem.

„Čelíme útoku na Polsko. Je to pokus o vyvolání migrační krize,“ prohlásil ministr Blaszczak. Upřesnil, že plánovaný plot bude podobný tomu, který kvůli přílivu migrantů před lety vystavělo Maďarsko na hranicích se Srbskem.

Lukašenkova pomsta

Podle Polska a pobaltských států se Lukašenko vysíláním migrantů k hranicím s členskými zeměmi EU chce pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu. 

Předsedové vlád Polska Mateusz Morawiecki, Litvy Ingrida Šimonytéová, Lotyšska Krišjánis Kariňš a Estonska Kaja Kallasová v pondělí zveřejnili společné prohlášení, v němž vyjádřili vážné znepokojení nad situací na hranicích s Běloruskem.

„Využívání migrantů k destabilizaci sousedních zemí je zjevným porušením norem mezinárodního práva a mělo by být chápáno jako hybridní útok proti Litvě, Lotyšsku a Polsku, a jako takový proti celé Evropské unii,“ zdůraznili premiéři v prohlášení. Podle nich „je nejvyšší čas upozornit OSN a zejména Radu bezpečnosti na problém nevhodného zacházení s migranty na běloruském území“.

Migranti, kteří uvízli na polsko-běloruské hranici u obce Usnarz Górny
Zdroj: Reuters/Grzegorz Dabrowski

Jakýmsi symbolem problému se podle médií stala situace 24 lidí zablokovaných už 15 dní na polsko-běloruské hranici u vesnice Usnarz Górny. V návratu do Běloruska jim brání deset ozbrojených běloruských vojáků. Na druhé straně jim přechod do Polska odmítá dovolit oddíl pohraniční stráže se šesti vozidly.

Názor polské veřejnosti na vzniklou situaci není jednotný. Část lidí rozhodný postup polských úřadů podporuje, další však vyzývají k tomu, aby skupina migrantů byla z humanitárních důvodů do země vpuštěna.

Stovky kilometrů dlouhou bariéru hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat kromě Polska také Litva. Evropská komise dříve tento měsíc označila plán na výstavbu plotu za „dobrý nápad“, sdělila ale, že se nebude podílet na jeho financování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...