Polsko postaví na hranici s Běloruskem dva a půl metru vysoký plot

Polsko, kvůli nárůstu nelegální migrace, plánuje postavit podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky. Oznámil to polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska zároveň podle polské tiskové agentury PAP obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že příchod migrantů na hranici plánuje a organizuje. V poslední době přibývá lidí z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí Evropské unie.

„Na hranicích s Běloruskem vyroste nový solidní plot o výšce dva a půl metru. Do pomoci pohraniční stráže se zapojí více vojáků,“ uvedl polský ministr obrany. Již minulý týden polská vláda oznámila, že k hranicím vyslala přes devět set vojáků a zabezpečuje 150 kilometrů příhraniční linie ostnatým drátem.

„Čelíme útoku na Polsko. Je to pokus o vyvolání migrační krize,“ prohlásil ministr Blaszczak. Upřesnil, že plánovaný plot bude podobný tomu, který kvůli přílivu migrantů před lety vystavělo Maďarsko na hranicích se Srbskem.

Lukašenkova pomsta

Podle Polska a pobaltských států se Lukašenko vysíláním migrantů k hranicím s členskými zeměmi EU chce pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu. 

Předsedové vlád Polska Mateusz Morawiecki, Litvy Ingrida Šimonytéová, Lotyšska Krišjánis Kariňš a Estonska Kaja Kallasová v pondělí zveřejnili společné prohlášení, v němž vyjádřili vážné znepokojení nad situací na hranicích s Běloruskem.

„Využívání migrantů k destabilizaci sousedních zemí je zjevným porušením norem mezinárodního práva a mělo by být chápáno jako hybridní útok proti Litvě, Lotyšsku a Polsku, a jako takový proti celé Evropské unii,“ zdůraznili premiéři v prohlášení. Podle nich „je nejvyšší čas upozornit OSN a zejména Radu bezpečnosti na problém nevhodného zacházení s migranty na běloruském území“.

Migranti, kteří uvízli na polsko-běloruské hranici u obce Usnarz Górny
Zdroj: Reuters/Grzegorz Dabrowski

Jakýmsi symbolem problému se podle médií stala situace 24 lidí zablokovaných už 15 dní na polsko-běloruské hranici u vesnice Usnarz Górny. V návratu do Běloruska jim brání deset ozbrojených běloruských vojáků. Na druhé straně jim přechod do Polska odmítá dovolit oddíl pohraniční stráže se šesti vozidly.

Názor polské veřejnosti na vzniklou situaci není jednotný. Část lidí rozhodný postup polských úřadů podporuje, další však vyzývají k tomu, aby skupina migrantů byla z humanitárních důvodů do země vpuštěna.

Stovky kilometrů dlouhou bariéru hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat kromě Polska také Litva. Evropská komise dříve tento měsíc označila plán na výstavbu plotu za „dobrý nápad“, sdělila ale, že se nebude podílet na jeho financování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nutil nezletilé k pornu a sebepoškozování, dvě se zabily. Američan dostal trest 77 let

Americký federální soudce poslal ve středu na 77 let do vězení muže z internetové extremistické sítě 764, jejíž členové na sociálních sítích navazují kontakt se zranitelnými nezletilými dívkami, které nátlakem nutí k produkci pornografie nebo k tomu, aby ubližovaly sobě či ostatním. Informovala o tom stanice ABC News. Odsouzení sedmadvacetiletého Kylea Spitze z Tennessee je v USA dosud nejdelším federálním trestem pro člena této skupiny.
Právě teď

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Nejméně dvanáct lidí zabil ruský vzdušný útok na ukrajinskou metropoli Kyjev, uvedl ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS), podle ní tři desítky lidí utrpěly zranění. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Jeden člověk zahynul v Kyjevské oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda útočila na podniky vojenského průmyslu, dopravní a logistické centrum.
00:23Aktualizovánopřed 20 mminutami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů Kč). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
před 49 mminutami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 5 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters a podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 10 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 12 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.