Peking plísní Hongkong za nezvládnutý covid. Za měsíc je tam nakažených šedesátkrát víc

3 minuty
Události: Peking kritizuje Hongkong za nezvládnutí epidemie covidu-19
Zdroj: ČT24

Peking kritizuje Hongkong, že nezvládá koronavirus. Nová vlna tamní vládu zaskočila – za čtvrtek přibylo nebývalých šest tisíc infikovaných. Během měsíce se počet nakažených zvýšil šedesátkrát. Od března se budou všichni obyvatelé asijské finanční metropole povinně testovat. Pevninská Čína vysílá posily, aby epidemii potlačily.

Dva roky izolace a výsledkem je víc nakažených než dřív. Nemocnice nezvládají. Lidé čekají hodiny na chodbách. Lůžka jsou i venku. Hongkongská vláda jde pekingskou cestou nulové tolerance ke covidu, ale výsledek se nedostavuje.

„Problém, kterému čelíme, je dán rozsahem, tempem a závažností této páté vlny. Přerostla naše možnosti,“ uznává správkyně Hongkongu Carrie Lamová.

Husté osídlení zrychluje šíření viru

Jedno z nejrušnějších letišť světa je pusté. Vláda zakázala lety do některých zemí. Obyvatelé necestují. Bez ohledu na očkování je po návratu čekají týdny v karanténních hotelech. Právě přes ně se virus dostal ven. Epidemii zhoršuje vysoká hustota osídlení.

Zahraničním firmám to brání v podnikání. Významné finanční společnosti stěhují zaměstnance, nebo alespoň vedení, do Singapuru, který od nulové tolerance upustil. Malé podniky krachují. Kvůli zkrácené otevírací době smí Pyn Ko, který je spolumajitelem restaurace, jídlo jen rozvážet.

„Ulice vypadají jako ve městě duchů. Nejen my, ale i mnoho dalších podniků má problémy prodat výrobky a služby. Dřív byly ulice večer plné lidí, dnes tu po osmé žádní nejsou,“ popisuje současnou situaci Pyn Ko.

Kadeřník Ben Hung chodí za klienty domů. Tržby mu ale klesly o čtyři pětiny. „Nabízíme služby na zavolání, ale mnoha lidem není příjemné, abychom jim chodili stříhat vlasy domů. Vláda lidi kvůli pandemii znervóznila,“ má jasno Hung.

Potíže rozlaďují centrální vládu. Do Hongkongu vysílá personál, aby pomáhal s testováním a budováním karanténních center. Obyvatelé města svázaného zákonem o státní bezpečnosti se obávají dalšího posílení pekingského vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...