Pandemie ve světě: V USA zemřelo nejvíc lidí v historii. Rakušané plošně očkují okres kvůli mutaci

V USA se loni kvůli pandemii covidu-19 meziročně zvýšila úmrtnost o 15 procent. Zemřelo nejvíc lidí v historii záznamů, což souvisí i s rostoucí populací. Vyplývá to z chystané zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V tyrolském okrese Schwaz začalo kvůli šíření jihoafrické varianty plošné očkování. V Bratislavě postavili očkovací centrum, Dánové a Norové přerušili vakcinaci látkou od AstraZeneca. Polsko i Maďarsko hlásí dosud nejvyšší přírůstky nakažených. Proticovidová vakcína americké firmy Novavax dosahuje proti původní verzi koronaviru 96procentní účinnosti, ukázala analýza dat z testu v Británii.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Podle CDC v roce 2020 zemřely v USA přes tři miliony lidí a covid-19 byl třetí nejčastější příčinou úmrtí po srdečních chorobách a rakovině. Počet úmrtí se loni meziročně zvýšil nejvíc od roku 1918 poznamenaného první světovou válkou a španělskou chřipkou.

Už v únoru američtí demografové v předběžné zprávě uvedli, že za prvních šest měsíců roku 2020 se v USA snížila naděje dožití o jeden rok na průměrných 77,8 roku. Už předtím se velmi mírně snížila v důsledku deregulace prodeje opiátových léků na bolest.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo kvůli covidu-19 v zemi s 330 miliony obyvatel 528 652 lidí. Virus SARS-CoV-2 se tam prokázal dohromady u 29,1 milionu lidí.

Novavax: Vakcína ukázala účinnost až 96 procent

Proticovidová vakcína americké firmy Novavax má 96procentní účinnosti proti původní verzi koronaviru SARS-CoV-2. Podle prohlášení výrobce to ukázala analýza dat z testování v Británii. Podle agentury Reuters je tak očkovací látka o krok blíže schválení lékovými regulátory. Vůči nakažlivější variantě viru, původně identifikované v Británii a dnes mnohde převažující, údajně vakcína chránila se zhruba 86procentní účinností.

Novavax je kromě preparátů od firmy CureVac a ruské vakcíny Sputnik V jednou z očkovacích látek, které v současnosti hodnotí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta dosud pro podmínečné používání v zemích EU schválila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a ve čtvrtek také Johnson & Johnson.

Očkovací látka od firmy Novavax byla účinná jen z přibližně 55 procent v jiné menší studii provedené v Jihoafrické republice, kde byli dobrovolníci primárně vystaveni tam hojně rozšířené „jihoafrické“ mutaci koronaviru.

Očkování

V okrese Schwaz v rakouském Tyrolsku začíná kvůli šíření jihoafrické varianty koronaviru plošné očkování. Na něj naváže studie, která bude zkoumat, jaký vliv na její šíření mělo. Nárok má zhruba 64 tisíc obyvatel, z nichž se přihlásilo 48 a půl tisíce, tedy 76 procent. Očkovat se nebudou děti a mladiství mladší šestnácti let. První dávku by měli zájemci dostat během následujících pěti pracovních dnů, druhou pak za dva týdny.

Očkuje se vakcínou firem Pfizer/BioNTech, výzkum provádí Lékařská univerzita v Innsbrucku a rakouská Agentura pro zdraví a bezpečnost potravin.

Na rychlé očkování se připravuje také Slovensko. V prostorech národního fotbalového stadionu v Bratislavě zřídila krajská samospráva největší centrum. Při dostatku vakcín v něm bude možné očkovat 2500 lidí denně.

Dánsko naopak pozastavilo očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla podána. Ty však nemusí s očkováním souviset. Později se k Dánsku připojilo s obdobným opatřením i Norsko.

Italský lékový regulátor AIFA zakázal používat jednu šarži vakcíny od AstraZeneca. Úřad prošetřuje úmrtí jednoho vojáka, který zemřel den poté, co mu byl podán preparát, uvedla agentura ANSA. Úřad zdůraznil, že nebylo prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína. Zákaz je preventivním opatřením.

Nejvyšší čísla

V Polsku druhý den po sobě zaznamenali nejvyšší denní přírůstek potvrzených případů od listopadu. Zatímco v úterý v zemi s 38 miliony obyvatel přibylo 17 tisíc nakažených, ve středu jejich počet poskočil na 21 tisíc.

Nejvyšší čísla hlásí i desetimilionové Maďarsko. Ve středu tam testy odhalily 8312 infikovaných. Oba údaje jsou v přepočtu na obyvatele výrazně nižší než současné přírůstky v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tento úder bezprostředně nekomentovala. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 10 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 11 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 12 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 14 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...