Pandemie ve světě: V USA zemřelo nejvíc lidí v historii. Rakušané plošně očkují okres kvůli mutaci

V USA se loni kvůli pandemii covidu-19 meziročně zvýšila úmrtnost o 15 procent. Zemřelo nejvíc lidí v historii záznamů, což souvisí i s rostoucí populací. Vyplývá to z chystané zprávy Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V tyrolském okrese Schwaz začalo kvůli šíření jihoafrické varianty plošné očkování. V Bratislavě postavili očkovací centrum, Dánové a Norové přerušili vakcinaci látkou od AstraZeneca. Polsko i Maďarsko hlásí dosud nejvyšší přírůstky nakažených. Proticovidová vakcína americké firmy Novavax dosahuje proti původní verzi koronaviru 96procentní účinnosti, ukázala analýza dat z testu v Británii.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Podle CDC v roce 2020 zemřely v USA přes tři miliony lidí a covid-19 byl třetí nejčastější příčinou úmrtí po srdečních chorobách a rakovině. Počet úmrtí se loni meziročně zvýšil nejvíc od roku 1918 poznamenaného první světovou válkou a španělskou chřipkou.

Už v únoru američtí demografové v předběžné zprávě uvedli, že za prvních šest měsíců roku 2020 se v USA snížila naděje dožití o jeden rok na průměrných 77,8 roku. Už předtím se velmi mírně snížila v důsledku deregulace prodeje opiátových léků na bolest.

Podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo kvůli covidu-19 v zemi s 330 miliony obyvatel 528 652 lidí. Virus SARS-CoV-2 se tam prokázal dohromady u 29,1 milionu lidí.

Novavax: Vakcína ukázala účinnost až 96 procent

Proticovidová vakcína americké firmy Novavax má 96procentní účinnosti proti původní verzi koronaviru SARS-CoV-2. Podle prohlášení výrobce to ukázala analýza dat z testování v Británii. Podle agentury Reuters je tak očkovací látka o krok blíže schválení lékovými regulátory. Vůči nakažlivější variantě viru, původně identifikované v Británii a dnes mnohde převažující, údajně vakcína chránila se zhruba 86procentní účinností.

Novavax je kromě preparátů od firmy CureVac a ruské vakcíny Sputnik V jednou z očkovacích látek, které v současnosti hodnotí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta dosud pro podmínečné používání v zemích EU schválila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a ve čtvrtek také Johnson & Johnson.

Očkovací látka od firmy Novavax byla účinná jen z přibližně 55 procent v jiné menší studii provedené v Jihoafrické republice, kde byli dobrovolníci primárně vystaveni tam hojně rozšířené „jihoafrické“ mutaci koronaviru.

Očkování

V okrese Schwaz v rakouském Tyrolsku začíná kvůli šíření jihoafrické varianty koronaviru plošné očkování. Na něj naváže studie, která bude zkoumat, jaký vliv na její šíření mělo. Nárok má zhruba 64 tisíc obyvatel, z nichž se přihlásilo 48 a půl tisíce, tedy 76 procent. Očkovat se nebudou děti a mladiství mladší šestnácti let. První dávku by měli zájemci dostat během následujících pěti pracovních dnů, druhou pak za dva týdny.

Očkuje se vakcínou firem Pfizer/BioNTech, výzkum provádí Lékařská univerzita v Innsbrucku a rakouská Agentura pro zdraví a bezpečnost potravin.

Na rychlé očkování se připravuje také Slovensko. V prostorech národního fotbalového stadionu v Bratislavě zřídila krajská samospráva největší centrum. Při dostatku vakcín v něm bude možné očkovat 2500 lidí denně.

Dánsko naopak pozastavilo očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla podána. Ty však nemusí s očkováním souviset. Později se k Dánsku připojilo s obdobným opatřením i Norsko.

Italský lékový regulátor AIFA zakázal používat jednu šarži vakcíny od AstraZeneca. Úřad prošetřuje úmrtí jednoho vojáka, který zemřel den poté, co mu byl podán preparát, uvedla agentura ANSA. Úřad zdůraznil, že nebylo prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína. Zákaz je preventivním opatřením.

Nejvyšší čísla

V Polsku druhý den po sobě zaznamenali nejvyšší denní přírůstek potvrzených případů od listopadu. Zatímco v úterý v zemi s 38 miliony obyvatel přibylo 17 tisíc nakažených, ve středu jejich počet poskočil na 21 tisíc.

Nejvyšší čísla hlásí i desetimilionové Maďarsko. Ve středu tam testy odhalily 8312 infikovaných. Oba údaje jsou v přepočtu na obyvatele výrazně nižší než současné přírůstky v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled