Pandemie ve světě: V USA doporučili vakcínu pro děti od pěti let, jednu dávku už dostala půlka planety

Poradci amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doporučili použití vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer a BioNTech u dětí ve věku od pěti do jedenácti let. Vakcínou proti covidu-19 bylo po celém světě alespoň částečně naočkováno už přes 3,84 miliardy lidí, což odpovídá přibližně padesáti procentům světové populace. Rekordní čísla nákazy má nyní třeba Rakousko, Bulharsko či Polsko. Počty nakažených stoupají i v Německu. Na Slovensku bude téměř třetina okresů v nejvyšším stupni epidemického rizika. Čína kvůli několika desítkám případů uzavřela čtyřmilionové město.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Spojené státy se posunuly blíže k očkování dětí od pěti let, poznamenala AP. FDA se podle ní doporučením poradního panelu expertů nemusí řídit a očekává se, že své vlastní rozhodnutí učiní v příštích několika dnech. Podle agentury Reuters se doporučením poradců nicméně obvykle inspiruje.

Pokud FDA vakcínu pro menší děti rovněž doporučí, bude další krok na americkém Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby vydalo finální verdikt a upřesnilo například to, pro jaké věkové skupiny by byly tyto dávky určeny.

Poradní panel FDA podle AP hlasoval jednohlasně, jeden člen se hlasování zdržel. Přínos vakcíny proti covidu-19 v této věkové skupině podle něj převažuje nad možnými riziky.

Ačkoli je u dětí hrozba těžšího průběhu covidu-19 nižší než u starších lidí, těžší průběh onemocnění se nevyhýbá ani dětem ve věku pět až 11 let. Země podle AP eviduje 8300 hospitalizací dětí s touto chorobou a téměř sto úmrtí.

Dětská dávka tvoří jednu třetinu množství vakcíny, která je doporučená pro osoby starší 12 let. Podle společností Pfizer a BioNTech vykazuje jejich vakcína u dětí ve věku pět až 11 let účinnost 90,7 procenta, poznamenal Reuters.

New York Times: Naočkována je půlka světové populace

Podle amerického deníku The New York Times (NYT), který shromažďuje statistiky o vakcinaci v jednotlivých zemích, je po celém světě alespoň částečně naočkováno přes 3,84 miliardy lidí. To odpovídá přibližně padesáti procentům světové populace. Plně naočkovaných je podle listu 38 procent lidstva.

Podle projektu Our World in Data, který je spojený s Oxfordskou univerzitou, ještě hranice 50 procent naočkovaných ve světě překročena nebyla. Ve středu ráno na svém webu hlásil 37,35 procenta plně očkovaných a 11,38 částečně, což dohromady odpovídá necelým 49 procentům lidí s nejméně jednou dávkou vakcíny.

Za souhrnnými statistikami se skrývají dramatické rozdíly mezi různými částmi světa. Zatímco v Evropě činí míra proočkovanosti skoro šedesát procent, v Africe nedosahuje ani deseti procent. „V zemích a regionech s nejvyššími příjmy se očkuje více než dvacetkrát rychleji než v těch s nejnižšími,“ píše ve svém přehledu vakcinačních statistik agentura Bloomberg.

Světovým lídrem v očkování jsou Spojené arabské emiráty, kde dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přes 95 procent obyvatel. Následuje Portugalsko s 88 procenty. V Česku je plně naočkovaných obyvatel zhruba 57 procent, další procento populace je naočkované částečně.

Za plně naočkované jsou aktuálně považováni ti lidé, kteří dostali injekci jednodávkové vakcíny, jako je ta od firmy Johnson & Johnson, nebo absolvovali dvoudávkový režim s některou z dalších očkovacích látek, například těch od společností Pfizer/BioNTech, Moderna či AstraZeneca. V některých zemích už se podávají i „posilovací“ dávky, přičemž v Izraeli, Uruguayi a Chile je dostala více než čtvrtina obyvatel.

„Čína má nulovou toleranci koronaviru v zemi“

Čína uzavřela kvůli lokálnímu šíření nákazy koronavirem čtyřmilionové město Lan-čou v centrální části země. Všichni obyvatelé musejí zůstat doma a ven mohou jen kvůli práci, nákupům nebo cestě k lékaři. Za poslední den odhalily laboratoře v celé Číně 43 nakažených covidem, přičemž 29 z nich byly případy lokálního přenosu nemoci.

Podle zpravodajky ČT v Číně Barbory Šámalové však země nad koronavirem „zdaleka nevyhrála“. Místní úřady sice většinou uvedou, že nákaza přišla ze zahraničí s lidmi nebo se zbožím, zachycuje se ale i přenos napříč několika provinciemi. Když se něco takového stane, úřady prý postupují velmi razantně. Čína si totiž nepřeje žádný výskyt koronaviru v zemi.

„To vede k tomu, že se musí naprosto izolovat od okolního světa. To je věc, která se děje už druhým rokem,“ přibližuje Šámalová s tím, že cestovat do Číny na turistická víza je nemožné, problém je se dostat do země i s pracovním povolením. V zemi se prý staví obří karanténní zařízení s tisíci pokoji, neví se, kdy karanténa skončí. Většina Číňanů podle Šámalové přísná opatření akceptuje, jsou hrdí, že si země s nákazou poradila, což tvrdí i propaganda.

Nahrávám video

Na Slovensku zpřísňují opatření

Téměř třetina z celkového počtu 79 okresů na Slovensku bude od příštího týdne kvůli šíření koronavirové nákazy zařazena do nejvyššího stupně epidemického rizika. Budou tak v nich platit nejpřísnější omezení podle národního protiepidemického systému. V úterý laboratoře v pětimilionové zemi potvrdily 4746 nových případů infikovaných koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek od 5. ledna.

Zařazení okresů do nejvyššího rizikového stupně v souvislosti s koronavirovou infekcí v praxi znamená například výraznější omezení pro fungování některých provozů a konání hromadných akcí. Například ubytovací zařízení tam nesmějí poskytovat služby turistům, restaurace mohou vydávat jídlo pouze přes okénko nebo ho rozvážet. Přerušit činnost ve zmíněných regionech budou muset fitness a wellness centra, jakož i aquaparky.

Do nejvyššího stupně epidemického rizika bude nově patřit také okres Poprad, do kterého patří značná část území Vysokých Tater, oblíbeného cíle i českých turistů. Celkově bude v tomto stupni už 24 okresů, nyní do něj patří deset a minulý týden to bylo pět okresů.

Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku výrazněji zrychluje od září. Stoupá nejen počet pozitivně testovaných lidí, ale v nemocnicích také přibývá pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění. Slovensko se v EU k řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaných obyvatel.

Počty nakažených rychle rostou v Bulharsku, Polsku i Rakousku

Bulharsko za uplynulý den zaznamenalo 6813 nově prokázaných případů koronaviru, což je nejvyšší denní přírůstek infikovaných od vypuknutí pandemie. V souvislosti s covidem-19 za posledních 24 hodin v zemi zemřelo 124 lidí.

Na covidových odděleních je nyní v Bulharsku hospitalizováno více než 7300 lidí, píše Reuters, podle něhož pacienti zahltili nemocnice, které se potýkají s nedostatkem personálu. Bulharsko má nejnižší míru proočkovanosti ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v EU činí průměr proočkovanosti u dospělé populace 74 procent, v Bulharsku to je 24 procent.

V Polsku přibylo 8361 nových případů nákazy, což je podle polských médií nejvyšší počet za jediný den od 29. dubna. Ministerstvo zdravotnictví současně ohlásilo také 133 úmrtí v souvislosti s covidem-19 během uplynulého dne. Před týdnem ministerstvo informovalo o 5559 nových případech nákazy. V Polsku se ale mimořádně málo testuje, a proto může být množství nakažených vyšší.

V nemocnicích je hospitalizováno 5600 Poláků, z toho jich je 464 na plicní ventilaci. V posledních měsících se země potýká také s propadem zájmu o vakcinaci proti covidu, a to zejména ve východních vojvodstvích. Celková proočkovanost se pohybuje nad padesáti procenty.

Rakousko ve středu ohlásilo přes 4200 nových případů koronavirové infekce za posledních 24 hodin. Více než 4 tisíce případů nákazy za den země naposledy zaznamenala před 11 měsíci, na konci loňského listopadu.

Rusko zaznamenalo během uplynulých 24 hodin úmrtí 1123 pacientů s covidem-19, což je nejvyšší počet za jediný den od začátku pandemie. O den dříve to bylo také rekordních 1106 úmrtí. Vládní krizový štáb ohlásil podle tiskových agentur také 36 582 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, z toho 5789 v Moskvě. O den dříve to bylo 36 446 nově nakažených.

Počty infikovaných rostou i v Německu. Za uplynulý den tam přibylo 23 212 případů nákazy koronavirem a 114 úmrtí. Nejvyšší výskyt infekce zaznamenaly v posledním týdnu spolkové země Durynsko, Sasko a Bavorsko. V přepočtu na všechny obyvatele Německa jde o třetinu nižší množství nakažených v porovnání s Českem. Nastupující vláda proto neplánuje žádnou tvrdou uzávěru, nechce obnovit ani nouzový stav.

Sdružení lékařů intenzivní medicíny Divi uvedlo, že se postupně zvyšuje počet nakažených pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Nyní je jich 1768, nejvíc jich však bylo v lednu, kdy to bylo přes 5500.

V německých nemocnicích zůstává stále patnáct procent volných lůžek určených pro pacienty s koronavirem. Očkovací kampaň je v zemi úspěšná, vakcínu dostalo přes osmdesát procent dospělé populace a pětačtyřicet procent mladých v kategorii dvanáct až sedmnáct let.

Senát viní Bolsonara ze zločinu proti lidskosti

Vyšetřovací komise brazilského Senátu formálně schválila svou zprávu, ve které doporučuje obvinění prezidenta Bolsonara z devíti deliktů včetně zločinu proti lidskosti kvůli postupu vlády při řešení pandemie covidu-19.

Dokument, jenž čítá téměř 1200 stran, schválilo sedm z jedenácti senátorů komise. Zpráva završuje půlroční senátní vyšetřování a vyzývá k obvinění prezidenta ze šarlatánství, podněcování ke zločinu, zneužívání veřejných prostředků až po zločiny proti lidskosti. Označuje ho spoluzodpovědným za mnoho úmrtí v souvislosti s covidem-19.

Zpráva prezidenta viní z toho, že odmítal koronavirová opatření zaváděná brazilskými guvernéry, doporučoval proti nemoci covid-19 vědecky neověřené medikamenty a obstrukcemi zpozdil dodávky vakcín proti covidu. Doporučuje rovněž vznést obvinění proti dvěma společnostem a 78 lidem včetně vládních úředníků, Bolsonarových spojenců a jeho tří synů, kteří jsou rovněž politiky.

Bolsonaro pochybení odmítá a prohlásil, že je „vinen absolutně ničím“, uvedl server BBC News. Jeho vláda podle něj od prvního okamžiku podnikala správné kroky. Zda závěry senátního výboru skutečně povedou k formálnímu vznesení obvinění, není jisté. Rozhodne o tom generální prokurátor Augusto Aras, který je všeobecně vnímán jako ochránce prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 mminutami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 34 mminutami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 3 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 3 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump naznačil, že USA nejspíš zablokují Hormuz a opět zasáhnou Írán

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
10:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled