Pandemie ve světě: V Rusku bude týdenní pracovní volno, země opět zaznamenala rekordní počet úmrtí

Nahrávám video

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh podpořil šéf Kremlu Vladimir Putin. V zemi za poslední den zemřelo podle oficiálních údajů 1028 nakažených, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Šéf britské Národní zdravotní služby (NHS) varoval, že tamní veřejné zdravotnictví je v mnoha částech země blízko hranice přetížení a tlak s blížící se zimou poroste. New York bude od listopadu po všech pracovnících města požadovat očkování.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Placené pracovní volno bude v Rusku od 30. října do 7. listopadu, nejhůře postižené regiony ho mohou vyhlásit už od 23. října. Pokud to bude nezbytné, mohly by být podle Putina nepracovní dny prodlouženy i po 7. listopadu.

Operativní štáb uvedl, že vysoké zůstávají v zemi i denní přírůstky nakažených – testy za posledních 24 hodin odhalily koronavirus u 34 073 lidí. To je nepatrně méně než u dosavadního denního maxima infikovaných, které ruské úřady zaznamenaly v neděli, kdy se koronavirus prokázal u 34 325 osob.

Tamní úřady kvůli zhoršující se epidemické situaci, kdy přibývá infikovaných i zemřelých, postupně zpřísňují opatření. Moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý mimo jiné oznámil čtyřměsíční domácí izolaci pro neočkované obyvatele metropole starší šedesáti let a požaduje také povinnou vakcinaci osmdesáti procent pracovníků ve službách do konce roku (dosud žádal šedesát procent očkovaných).

V ruských médiích se také objevily informace, že moskevské úřady zvažují zavedení krátkodobého lockdownu v metropoli po dobu schválených nepracovních dnů. Jsou připraveny na týden zavřít vše kromě obchodů s potravinami a lékáren, napsal list Kommersant.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalému očkování. Podle operativního štábu zdravotníci k pondělku plně očkovali 45 milionů Rusů, tedy 32 procent populace. Podle agentury AP je veřejnost laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření. Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili třeba účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

Britské zdravotnictví se obává přetížení, vláda zpřísňovat nezamýšlí

Britské úřady v úterý hlásily 223 nových úmrtí souvisejících s covidem, což je nejvyšší denní počet od března. Také počty nových případů nákazy jsou nejvyšší v Evropě. Lékaři nyní podle BBC vyjadřují obavu, že zvyšování počtu hospitalizovaných v kombinaci s tlakem na NHS kvůli sezonním virům by mohlo vést k „dokonalé bouři“, kvůli níž by nemocnice nebyly schopné zvládat nápor pacientů a normálně fungovat.

Šéf NHS Matthew Taylor vyzval k zavedení opatření jako nošení roušek a práce z domova, což by podle něj byly jen menší nepříjemnosti, které by však mohly předejít krizi. „Hovořím s představiteli zdravotnictví každý den a všichni říkají, že jejich služby jsou nyní pod intenzivním tlakem. Teď je polovina října. Situace se bude jen zhoršovat,“ prohlásil Taylor. NHS zastřešuje čtyři veřejně financované zdravotní systémy v Británii.

V červenci britský kabinet zrušil většinu omezení, která v zemi platila více než rok, včetně zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách a pravidel limitujících sociální kontakty. Opatření, jako je jinde v Evropě běžné povinné nošení roušek, nechává jen v záloze jako „plán B“. Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých krocích nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanoví pravidla pouze pro Anglii. 

Roušky a omezování sociálních kontaktů z většiny míst v Anglii vymizely, přestože ve Skotsku zůstalo nastavení přísnější. Ani v obchodech, kde jsou roušky doporučeny, ani v londýnské veřejné dopravě, kde jsou povinné, je lidé vždy nenosí.

Johnsonova vláda uvedla, že se spoléhá na očkování, včetně třetích posilujících dávek u zranitelných osob, a doufá, že se díky tomu tuto zimu vyhne zavádění lockdownů. Britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng řekl, že další plošné uzávěry by byl špatný krok a že také neočekává brzké zavádění méně rozsáhlých opatření.

New York chce očkování po všech pracovnících města

Město New York bude po všech svých pracovnících vyžadovat očkování a policisté nebo hasiči už nebudou mít možnost vakcinaci obejít pravidelným testováním. Řekl to končící starosta města Bill de Blasio. Neočkovaní mají čas do konce měsíce, aby si nechali dát první dávku vakcíny, jinak mohou být suspendováni. Pracovníci, kteří se do 29. října nechají očkovat ve vakcinačním centru provozovaném městem, dostanou finanční bonus pět set dolarů (jedenáct tisíc korun).

Přísné požadavky ohledně imunizace pracovníků veřejné sféry nezavádí jen New York, tento týden podobná pravidla začala platit například v Massachusetts a ve Washingtonu.

Zpřísňování vakcinačních požadavků provázejí v různých částech Spojených států spory mezi politickým vedením a policejními odbory. Asi nejostřejší je tento konflikt v Chicagu, kde šéf místních policejních odborů v pátek vyzval k ignorování požadavku radnice, načež na něj starostka Lori Lightfootová podala žalobu. Proti povinnosti prokazovat absolvované očkování se stavějí také odboráři v New Yorku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.