Pandemie ve světě: V Rusku bude týdenní pracovní volno, země opět zaznamenala rekordní počet úmrtí

Nahrávám video

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh podpořil šéf Kremlu Vladimir Putin. V zemi za poslední den zemřelo podle oficiálních údajů 1028 nakažených, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Šéf britské Národní zdravotní služby (NHS) varoval, že tamní veřejné zdravotnictví je v mnoha částech země blízko hranice přetížení a tlak s blížící se zimou poroste. New York bude od listopadu po všech pracovnících města požadovat očkování.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Placené pracovní volno bude v Rusku od 30. října do 7. listopadu, nejhůře postižené regiony ho mohou vyhlásit už od 23. října. Pokud to bude nezbytné, mohly by být podle Putina nepracovní dny prodlouženy i po 7. listopadu.

Operativní štáb uvedl, že vysoké zůstávají v zemi i denní přírůstky nakažených – testy za posledních 24 hodin odhalily koronavirus u 34 073 lidí. To je nepatrně méně než u dosavadního denního maxima infikovaných, které ruské úřady zaznamenaly v neděli, kdy se koronavirus prokázal u 34 325 osob.

Tamní úřady kvůli zhoršující se epidemické situaci, kdy přibývá infikovaných i zemřelých, postupně zpřísňují opatření. Moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý mimo jiné oznámil čtyřměsíční domácí izolaci pro neočkované obyvatele metropole starší šedesáti let a požaduje také povinnou vakcinaci osmdesáti procent pracovníků ve službách do konce roku (dosud žádal šedesát procent očkovaných).

V ruských médiích se také objevily informace, že moskevské úřady zvažují zavedení krátkodobého lockdownu v metropoli po dobu schválených nepracovních dnů. Jsou připraveny na týden zavřít vše kromě obchodů s potravinami a lékáren, napsal list Kommersant.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalému očkování. Podle operativního štábu zdravotníci k pondělku plně očkovali 45 milionů Rusů, tedy 32 procent populace. Podle agentury AP je veřejnost laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření. Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili třeba účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

Britské zdravotnictví se obává přetížení, vláda zpřísňovat nezamýšlí

Britské úřady v úterý hlásily 223 nových úmrtí souvisejících s covidem, což je nejvyšší denní počet od března. Také počty nových případů nákazy jsou nejvyšší v Evropě. Lékaři nyní podle BBC vyjadřují obavu, že zvyšování počtu hospitalizovaných v kombinaci s tlakem na NHS kvůli sezonním virům by mohlo vést k „dokonalé bouři“, kvůli níž by nemocnice nebyly schopné zvládat nápor pacientů a normálně fungovat.

Šéf NHS Matthew Taylor vyzval k zavedení opatření jako nošení roušek a práce z domova, což by podle něj byly jen menší nepříjemnosti, které by však mohly předejít krizi. „Hovořím s představiteli zdravotnictví každý den a všichni říkají, že jejich služby jsou nyní pod intenzivním tlakem. Teď je polovina října. Situace se bude jen zhoršovat,“ prohlásil Taylor. NHS zastřešuje čtyři veřejně financované zdravotní systémy v Británii.

V červenci britský kabinet zrušil většinu omezení, která v zemi platila více než rok, včetně zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách a pravidel limitujících sociální kontakty. Opatření, jako je jinde v Evropě běžné povinné nošení roušek, nechává jen v záloze jako „plán B“. Regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska rozhodují o svých krocích nezávisle na ústřední vládě v Londýně, která stanoví pravidla pouze pro Anglii. 

Roušky a omezování sociálních kontaktů z většiny míst v Anglii vymizely, přestože ve Skotsku zůstalo nastavení přísnější. Ani v obchodech, kde jsou roušky doporučeny, ani v londýnské veřejné dopravě, kde jsou povinné, je lidé vždy nenosí.

Johnsonova vláda uvedla, že se spoléhá na očkování, včetně třetích posilujících dávek u zranitelných osob, a doufá, že se díky tomu tuto zimu vyhne zavádění lockdownů. Britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng řekl, že další plošné uzávěry by byl špatný krok a že také neočekává brzké zavádění méně rozsáhlých opatření.

New York chce očkování po všech pracovnících města

Město New York bude po všech svých pracovnících vyžadovat očkování a policisté nebo hasiči už nebudou mít možnost vakcinaci obejít pravidelným testováním. Řekl to končící starosta města Bill de Blasio. Neočkovaní mají čas do konce měsíce, aby si nechali dát první dávku vakcíny, jinak mohou být suspendováni. Pracovníci, kteří se do 29. října nechají očkovat ve vakcinačním centru provozovaném městem, dostanou finanční bonus pět set dolarů (jedenáct tisíc korun).

Přísné požadavky ohledně imunizace pracovníků veřejné sféry nezavádí jen New York, tento týden podobná pravidla začala platit například v Massachusetts a ve Washingtonu.

Zpřísňování vakcinačních požadavků provázejí v různých částech Spojených států spory mezi politickým vedením a policejními odbory. Asi nejostřejší je tento konflikt v Chicagu, kde šéf místních policejních odborů v pátek vyzval k ignorování požadavku radnice, načež na něj starostka Lori Lightfootová podala žalobu. Proti povinnosti prokazovat absolvované očkování se stavějí také odboráři v New Yorku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 1 mminutou

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 11 mminutami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 2 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 2 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 12 hhodinami
Načítání...