Pandemie ve světě: Evropská komise kritizuje německé uzavření hranic. Belgie rozvolňuje

Evropská komise (EK) kritizuje Německo za zavedená omezení na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a s Českem. Na diplomatické úrovni vyjádřilo nespokojenost s tímto krokem i Rakousko. To oznámilo, že nechystá další uvolňování až do Velikonoc. Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády. Belgie začala rozvolňovat protikoronavirová opatření, na neděli plánuje rozvolnění i Izrael.

Lidé v Belgii si mohou dojít k holiči, do muzea nebo si zamluvit prázdninové ubytování. Země, která během první i druhé vlny vykazovala nejvíc nakažených, totiž dokázala počty nemocných radikálně snížit. Země je na tom v současnosti statisticky lépe než její sousedi – Nizozemsko a Francie. V případě nově nakažených pak dokonce třikrát lépe než Česká republika.

Život se v zemi s více než jedenáctimilionovou populací pomalu vrací k normálu. Kromě kadeřnictví se otevírají i venkovní aktivity. Zoologické zahrady, ale třeba i kempy a prázdninové ubytovny. Otevřené jsou také muzea i všechny obchody. Zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.

Nadále platí přísná vnější opatření. Belgie trvá na uzavřených hranicích, hlavně ze strachu před novými mutacemi koronaviru. Nikdo nesmí cestovat ven ani dovnitř, říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Nahrávám video
Události: Belgie rozvolňuje
Zdroj: ČT

Evropské komisi vadí přístup Německa na hranicích

„Očekáváme od všech členských zemí, že se budou dohodnutých principů držet,“ řekl podle agentury DPA mluvčí předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Narážel tím na Německo, které od půlnoci ze soboty na neděli oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a také s Českou republikou.

Podle mluvčího předsedkyně Evropské komise je EU silná jen tehdy, když se postupuje ve shodě a nezavádí jednostranná opatření. EK podle něj souhlasí s tím, že je třeba, aby cestující ze zvláště rizikových států vyjížděli do zahraničí jen v nutných případech. Zavírání hranic či paušálním zákazům vstupu je ale podle něj třeba se vyhnout.

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou a posílení hlídek na pomezí s Tyrolskem je podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové nezbytné a dočasné opatření vyvolané koronavirovými mutacemi. Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter pak kontroly označil za absolutní výjimku.

Stěžuje si i Rakousko

Také Rakousko na diplomatické úrovni kritizovalo německá omezení pro vstup do Spolkové republiky. Podle něj jsou kroky Německa nepřiměřené, informovala agentura DPA. 

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg nabádal k přiměřenosti opatření. „Opatření mají velmi závažné důsledky pro celé Rakousko a jsou proto v jasném rozporu s lessons learned (ponaučeními) z minulého jara,“ řekl podle DPA. Schallenberg tak poukázal na uzavírání vnitroevropských hranic v jarní fázi pandemie covidu-19. Tehdy k rozčarování Německa uzavřela hranice i Česká republika.

Na českých hranicích s Bavorskem a Saskem se kvůli nově zavedeným kontrolám vytvořily několikakilometrové kolony především na dálničních přechodech. Německo alespoň s účinností od středy rozšířilo výjimku z karantény pro české a tyrolské pendlery, dojíždění umožní všem důležitým profesím, oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. 

V Sasku se do tříd vrátili žáci základních škol

V německé spolkové zemi Sasko se po dvou měsících nucené distanční výuky vrátili do tříd  žáci základních škol. Vyučování je ale nadále omezené, děti se učí v menších skupinách a rodiče nemají povinnost posílat je do škol, pokud se toho obávají. V ostatní částech Německa se školy začnou postupně otevírat od nadcházejícího týdne. Stejně jako v případě Saska bude návrat pozvolný a budou ho doprovázet zpřísněná hygienická opatření. 

V Sasku se spolu se základními školami otevřely i školky. Ty dosud jako v jiných částech Německa fungovaly v nouzovém režimu pro děti, jejichž rodiče pracují na pozicích důležitých pro chod země. To jsou například zdravotníci, policisté, zaměstnanci v dopravě, prodavači či energetici.

Většina německých spolkových zemí chystá obnovení školní docházky od 22. února. To je případ Berlína, Porýní-Falce, Braniborska, Hesenska nebo Bavorska, kde výuka začne rovněž zatím jen na základních školách.

Orbán požádal o prodloužení zvláštních pravomocí

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády, aby zvládla pandemii covidu-19. Zdůrazil, že pouze očkování umožní kabinetu zmírnit opatření proti šíření nákazy zavedená loni na podzim, uvedla agentura Reuters.

Připomněla, že Maďarsko se minulý týden stalo prvním členským státem Evropské unie, který začal používat ruskou vakcínu Sputnik V poté, co ji schválil maďarský regulační úřad pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Maďarský regulační úřad také schválil vakcínu čínského výrobce Sinopharm, také jako první v EU.

„Chceme víc než jen otočit oznámení Zavřeno na našich dveřích. Chceme znovu otevřít ekonomiku a celý občanský život,“ řekl Orbán parlamentu.

Itálie lyžařské areály neotevřela

V pondělí se v Itálii měly rozjet vleky a lanovky například ve známých střediscích Livigno a Bormio. Během dalších dnů týdne pak i jinde. Povolení zahájit sezonu původně dostali provozovatelé sjezdovek v takzvaných žlutých oblastech, kde je mírné riziko šíření koronaviru.

Ti nicméně i tak museli kapacitu omezit na třetinu a platilo, že je budou moci navštěvovat hlavně místní lidé. V Itálii mají lidé zakázáno cestovat mezi jednotlivými regiony a turisté ze zahraničí pro vstup do této jihoevropské země potřebují negativní test na koronavirus.

S otevíráním lyžařských středisek nesouhlasili členové poradního výboru vlády. Poradce ministerstva zdravotnictví Walter Ricciardi podle agentury Ansa považoval zahájení provozu ve střediscích „za neslučitelné“ s daty o vývoji pandemie. 

Poté, co zaznělo toto varování od vládních poradců, zavládlo mezi provozovateli vleků a lanovek zděšení. „Pro mnohé sezona skončila,“ řekl v neděli večer Marco Bussone, předseda svazu Uncem sdružujícího horské obce. Finanční ztráty jsou podle něho dramatické. Ministr Speranza slíbil podnikatelům odškodnění.

Některá místa v Izraeli se otevřou jen očkovaným

Rozvolnění naopak plánuje Izrael, který podle vlády hodlá v neděli otevřít mnohé služby a instituce. Některá místa však budou přístupná pouze lidem, kteří už byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Týkat se to bude posiloven, bazénů, hotelů a sportovních či kulturních akcí. Naopak maloobchody, nákupní centra, trhy, muzea a knihovny se otevřou všem Izraelcům.

Koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš uvedl, že každý, kdo se pokusí neoprávněně dostat na místa s omezeným přístupem, bude tvrdě potrestán. Doplnil, že bude spuštěna aplikace a certifikáty s čárovými kódy, jimiž se Izraelci budou moci prokázat, pokud byli očkováni nebo nákazu prodělali.

Téměř čtyři miliony z více než devíti milionů Izraelců nyní obdrželo nejméně první dávku očkování, přičemž více než čtvrtina populace už dostala dávky obě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...