Pandemie ve světě: Evropská komise kritizuje německé uzavření hranic. Belgie rozvolňuje

Evropská komise (EK) kritizuje Německo za zavedená omezení na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a s Českem. Na diplomatické úrovni vyjádřilo nespokojenost s tímto krokem i Rakousko. To oznámilo, že nechystá další uvolňování až do Velikonoc. Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády. Belgie začala rozvolňovat protikoronavirová opatření, na neděli plánuje rozvolnění i Izrael.

Lidé v Belgii si mohou dojít k holiči, do muzea nebo si zamluvit prázdninové ubytování. Země, která během první i druhé vlny vykazovala nejvíc nakažených, totiž dokázala počty nemocných radikálně snížit. Země je na tom v současnosti statisticky lépe než její sousedi – Nizozemsko a Francie. V případě nově nakažených pak dokonce třikrát lépe než Česká republika.

Život se v zemi s více než jedenáctimilionovou populací pomalu vrací k normálu. Kromě kadeřnictví se otevírají i venkovní aktivity. Zoologické zahrady, ale třeba i kempy a prázdninové ubytovny. Otevřené jsou také muzea i všechny obchody. Zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.

Nadále platí přísná vnější opatření. Belgie trvá na uzavřených hranicích, hlavně ze strachu před novými mutacemi koronaviru. Nikdo nesmí cestovat ven ani dovnitř, říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Nahrávám video
Události: Belgie rozvolňuje
Zdroj: ČT

Evropské komisi vadí přístup Německa na hranicích

„Očekáváme od všech členských zemí, že se budou dohodnutých principů držet,“ řekl podle agentury DPA mluvčí předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Narážel tím na Německo, které od půlnoci ze soboty na neděli oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a také s Českou republikou.

Podle mluvčího předsedkyně Evropské komise je EU silná jen tehdy, když se postupuje ve shodě a nezavádí jednostranná opatření. EK podle něj souhlasí s tím, že je třeba, aby cestující ze zvláště rizikových států vyjížděli do zahraničí jen v nutných případech. Zavírání hranic či paušálním zákazům vstupu je ale podle něj třeba se vyhnout.

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou a posílení hlídek na pomezí s Tyrolskem je podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové nezbytné a dočasné opatření vyvolané koronavirovými mutacemi. Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter pak kontroly označil za absolutní výjimku.

Stěžuje si i Rakousko

Také Rakousko na diplomatické úrovni kritizovalo německá omezení pro vstup do Spolkové republiky. Podle něj jsou kroky Německa nepřiměřené, informovala agentura DPA. 

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg nabádal k přiměřenosti opatření. „Opatření mají velmi závažné důsledky pro celé Rakousko a jsou proto v jasném rozporu s lessons learned (ponaučeními) z minulého jara,“ řekl podle DPA. Schallenberg tak poukázal na uzavírání vnitroevropských hranic v jarní fázi pandemie covidu-19. Tehdy k rozčarování Německa uzavřela hranice i Česká republika.

Na českých hranicích s Bavorskem a Saskem se kvůli nově zavedeným kontrolám vytvořily několikakilometrové kolony především na dálničních přechodech. Německo alespoň s účinností od středy rozšířilo výjimku z karantény pro české a tyrolské pendlery, dojíždění umožní všem důležitým profesím, oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. 

V Sasku se do tříd vrátili žáci základních škol

V německé spolkové zemi Sasko se po dvou měsících nucené distanční výuky vrátili do tříd  žáci základních škol. Vyučování je ale nadále omezené, děti se učí v menších skupinách a rodiče nemají povinnost posílat je do škol, pokud se toho obávají. V ostatní částech Německa se školy začnou postupně otevírat od nadcházejícího týdne. Stejně jako v případě Saska bude návrat pozvolný a budou ho doprovázet zpřísněná hygienická opatření. 

V Sasku se spolu se základními školami otevřely i školky. Ty dosud jako v jiných částech Německa fungovaly v nouzovém režimu pro děti, jejichž rodiče pracují na pozicích důležitých pro chod země. To jsou například zdravotníci, policisté, zaměstnanci v dopravě, prodavači či energetici.

Většina německých spolkových zemí chystá obnovení školní docházky od 22. února. To je případ Berlína, Porýní-Falce, Braniborska, Hesenska nebo Bavorska, kde výuka začne rovněž zatím jen na základních školách.

Orbán požádal o prodloužení zvláštních pravomocí

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády, aby zvládla pandemii covidu-19. Zdůrazil, že pouze očkování umožní kabinetu zmírnit opatření proti šíření nákazy zavedená loni na podzim, uvedla agentura Reuters.

Připomněla, že Maďarsko se minulý týden stalo prvním členským státem Evropské unie, který začal používat ruskou vakcínu Sputnik V poté, co ji schválil maďarský regulační úřad pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Maďarský regulační úřad také schválil vakcínu čínského výrobce Sinopharm, také jako první v EU.

„Chceme víc než jen otočit oznámení Zavřeno na našich dveřích. Chceme znovu otevřít ekonomiku a celý občanský život,“ řekl Orbán parlamentu.

Itálie lyžařské areály neotevřela

V pondělí se v Itálii měly rozjet vleky a lanovky například ve známých střediscích Livigno a Bormio. Během dalších dnů týdne pak i jinde. Povolení zahájit sezonu původně dostali provozovatelé sjezdovek v takzvaných žlutých oblastech, kde je mírné riziko šíření koronaviru.

Ti nicméně i tak museli kapacitu omezit na třetinu a platilo, že je budou moci navštěvovat hlavně místní lidé. V Itálii mají lidé zakázáno cestovat mezi jednotlivými regiony a turisté ze zahraničí pro vstup do této jihoevropské země potřebují negativní test na koronavirus.

S otevíráním lyžařských středisek nesouhlasili členové poradního výboru vlády. Poradce ministerstva zdravotnictví Walter Ricciardi podle agentury Ansa považoval zahájení provozu ve střediscích „za neslučitelné“ s daty o vývoji pandemie. 

Poté, co zaznělo toto varování od vládních poradců, zavládlo mezi provozovateli vleků a lanovek zděšení. „Pro mnohé sezona skončila,“ řekl v neděli večer Marco Bussone, předseda svazu Uncem sdružujícího horské obce. Finanční ztráty jsou podle něho dramatické. Ministr Speranza slíbil podnikatelům odškodnění.

Některá místa v Izraeli se otevřou jen očkovaným

Rozvolnění naopak plánuje Izrael, který podle vlády hodlá v neděli otevřít mnohé služby a instituce. Některá místa však budou přístupná pouze lidem, kteří už byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Týkat se to bude posiloven, bazénů, hotelů a sportovních či kulturních akcí. Naopak maloobchody, nákupní centra, trhy, muzea a knihovny se otevřou všem Izraelcům.

Koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš uvedl, že každý, kdo se pokusí neoprávněně dostat na místa s omezeným přístupem, bude tvrdě potrestán. Doplnil, že bude spuštěna aplikace a certifikáty s čárovými kódy, jimiž se Izraelci budou moci prokázat, pokud byli očkováni nebo nákazu prodělali.

Téměř čtyři miliony z více než devíti milionů Izraelců nyní obdrželo nejméně první dávku očkování, přičemž více než čtvrtina populace už dostala dávky obě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 47 mminutami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 57 mminutami

Rusové zabili tři batolata a muže u Charkova

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na středu vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
před 2 hhodinami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 5 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 8 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...