Pandemie ve světě: Evropská komise kritizuje německé uzavření hranic. Belgie rozvolňuje

Evropská komise (EK) kritizuje Německo za zavedená omezení na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a s Českem. Na diplomatické úrovni vyjádřilo nespokojenost s tímto krokem i Rakousko. To oznámilo, že nechystá další uvolňování až do Velikonoc. Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády. Belgie začala rozvolňovat protikoronavirová opatření, na neděli plánuje rozvolnění i Izrael.

Lidé v Belgii si mohou dojít k holiči, do muzea nebo si zamluvit prázdninové ubytování. Země, která během první i druhé vlny vykazovala nejvíc nakažených, totiž dokázala počty nemocných radikálně snížit. Země je na tom v současnosti statisticky lépe než její sousedi – Nizozemsko a Francie. V případě nově nakažených pak dokonce třikrát lépe než Česká republika.

Život se v zemi s více než jedenáctimilionovou populací pomalu vrací k normálu. Kromě kadeřnictví se otevírají i venkovní aktivity. Zoologické zahrady, ale třeba i kempy a prázdninové ubytovny. Otevřené jsou také muzea i všechny obchody. Zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.

Nadále platí přísná vnější opatření. Belgie trvá na uzavřených hranicích, hlavně ze strachu před novými mutacemi koronaviru. Nikdo nesmí cestovat ven ani dovnitř, říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

54 minut
Události: Belgie rozvolňuje
Zdroj: ČT

Evropské komisi vadí přístup Německa na hranicích

„Očekáváme od všech členských zemí, že se budou dohodnutých principů držet,“ řekl podle agentury DPA mluvčí předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Narážel tím na Německo, které od půlnoci ze soboty na neděli oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a také s Českou republikou.

Podle mluvčího předsedkyně Evropské komise je EU silná jen tehdy, když se postupuje ve shodě a nezavádí jednostranná opatření. EK podle něj souhlasí s tím, že je třeba, aby cestující ze zvláště rizikových států vyjížděli do zahraničí jen v nutných případech. Zavírání hranic či paušálním zákazům vstupu je ale podle něj třeba se vyhnout.

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou a posílení hlídek na pomezí s Tyrolskem je podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové nezbytné a dočasné opatření vyvolané koronavirovými mutacemi. Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter pak kontroly označil za absolutní výjimku.

Stěžuje si i Rakousko

Také Rakousko na diplomatické úrovni kritizovalo německá omezení pro vstup do Spolkové republiky. Podle něj jsou kroky Německa nepřiměřené, informovala agentura DPA. 

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg nabádal k přiměřenosti opatření. „Opatření mají velmi závažné důsledky pro celé Rakousko a jsou proto v jasném rozporu s lessons learned (ponaučeními) z minulého jara,“ řekl podle DPA. Schallenberg tak poukázal na uzavírání vnitroevropských hranic v jarní fázi pandemie covidu-19. Tehdy k rozčarování Německa uzavřela hranice i Česká republika.

Na českých hranicích s Bavorskem a Saskem se kvůli nově zavedeným kontrolám vytvořily několikakilometrové kolony především na dálničních přechodech. Německo alespoň s účinností od středy rozšířilo výjimku z karantény pro české a tyrolské pendlery, dojíždění umožní všem důležitým profesím, oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. 

V Sasku se do tříd vrátili žáci základních škol

V německé spolkové zemi Sasko se po dvou měsících nucené distanční výuky vrátili do tříd  žáci základních škol. Vyučování je ale nadále omezené, děti se učí v menších skupinách a rodiče nemají povinnost posílat je do škol, pokud se toho obávají. V ostatní částech Německa se školy začnou postupně otevírat od nadcházejícího týdne. Stejně jako v případě Saska bude návrat pozvolný a budou ho doprovázet zpřísněná hygienická opatření. 

V Sasku se spolu se základními školami otevřely i školky. Ty dosud jako v jiných částech Německa fungovaly v nouzovém režimu pro děti, jejichž rodiče pracují na pozicích důležitých pro chod země. To jsou například zdravotníci, policisté, zaměstnanci v dopravě, prodavači či energetici.

Většina německých spolkových zemí chystá obnovení školní docházky od 22. února. To je případ Berlína, Porýní-Falce, Braniborska, Hesenska nebo Bavorska, kde výuka začne rovněž zatím jen na základních školách.

Orbán požádal o prodloužení zvláštních pravomocí

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády, aby zvládla pandemii covidu-19. Zdůrazil, že pouze očkování umožní kabinetu zmírnit opatření proti šíření nákazy zavedená loni na podzim, uvedla agentura Reuters.

Připomněla, že Maďarsko se minulý týden stalo prvním členským státem Evropské unie, který začal používat ruskou vakcínu Sputnik V poté, co ji schválil maďarský regulační úřad pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Maďarský regulační úřad také schválil vakcínu čínského výrobce Sinopharm, také jako první v EU.

„Chceme víc než jen otočit oznámení Zavřeno na našich dveřích. Chceme znovu otevřít ekonomiku a celý občanský život,“ řekl Orbán parlamentu.

Itálie lyžařské areály neotevřela

V pondělí se v Itálii měly rozjet vleky a lanovky například ve známých střediscích Livigno a Bormio. Během dalších dnů týdne pak i jinde. Povolení zahájit sezonu původně dostali provozovatelé sjezdovek v takzvaných žlutých oblastech, kde je mírné riziko šíření koronaviru.

Ti nicméně i tak museli kapacitu omezit na třetinu a platilo, že je budou moci navštěvovat hlavně místní lidé. V Itálii mají lidé zakázáno cestovat mezi jednotlivými regiony a turisté ze zahraničí pro vstup do této jihoevropské země potřebují negativní test na koronavirus.

S otevíráním lyžařských středisek nesouhlasili členové poradního výboru vlády. Poradce ministerstva zdravotnictví Walter Ricciardi podle agentury Ansa považoval zahájení provozu ve střediscích „za neslučitelné“ s daty o vývoji pandemie. 

Poté, co zaznělo toto varování od vládních poradců, zavládlo mezi provozovateli vleků a lanovek zděšení. „Pro mnohé sezona skončila,“ řekl v neděli večer Marco Bussone, předseda svazu Uncem sdružujícího horské obce. Finanční ztráty jsou podle něho dramatické. Ministr Speranza slíbil podnikatelům odškodnění.

Některá místa v Izraeli se otevřou jen očkovaným

Rozvolnění naopak plánuje Izrael, který podle vlády hodlá v neděli otevřít mnohé služby a instituce. Některá místa však budou přístupná pouze lidem, kteří už byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Týkat se to bude posiloven, bazénů, hotelů a sportovních či kulturních akcí. Naopak maloobchody, nákupní centra, trhy, muzea a knihovny se otevřou všem Izraelcům.

Koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš uvedl, že každý, kdo se pokusí neoprávněně dostat na místa s omezeným přístupem, bude tvrdě potrestán. Doplnil, že bude spuštěna aplikace a certifikáty s čárovými kódy, jimiž se Izraelci budou moci prokázat, pokud byli očkováni nebo nákazu prodělali.

Téměř čtyři miliony z více než devíti milionů Izraelců nyní obdrželo nejméně první dávku očkování, přičemž více než čtvrtina populace už dostala dávky obě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 22 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 33 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...