Pandemie ve světě: Evropská komise kritizuje německé uzavření hranic. Belgie rozvolňuje

Evropská komise (EK) kritizuje Německo za zavedená omezení na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a s Českem. Na diplomatické úrovni vyjádřilo nespokojenost s tímto krokem i Rakousko. To oznámilo, že nechystá další uvolňování až do Velikonoc. Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády. Belgie začala rozvolňovat protikoronavirová opatření, na neděli plánuje rozvolnění i Izrael.

Lidé v Belgii si mohou dojít k holiči, do muzea nebo si zamluvit prázdninové ubytování. Země, která během první i druhé vlny vykazovala nejvíc nakažených, totiž dokázala počty nemocných radikálně snížit. Země je na tom v současnosti statisticky lépe než její sousedi – Nizozemsko a Francie. V případě nově nakažených pak dokonce třikrát lépe než Česká republika.

Život se v zemi s více než jedenáctimilionovou populací pomalu vrací k normálu. Kromě kadeřnictví se otevírají i venkovní aktivity. Zoologické zahrady, ale třeba i kempy a prázdninové ubytovny. Otevřené jsou také muzea i všechny obchody. Zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.

Nadále platí přísná vnější opatření. Belgie trvá na uzavřených hranicích, hlavně ze strachu před novými mutacemi koronaviru. Nikdo nesmí cestovat ven ani dovnitř, říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Nahrávám video

Evropské komisi vadí přístup Německa na hranicích

„Očekáváme od všech členských zemí, že se budou dohodnutých principů držet,“ řekl podle agentury DPA mluvčí předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Narážel tím na Německo, které od půlnoci ze soboty na neděli oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko a také s Českou republikou.

Podle mluvčího předsedkyně Evropské komise je EU silná jen tehdy, když se postupuje ve shodě a nezavádí jednostranná opatření. EK podle něj souhlasí s tím, že je třeba, aby cestující ze zvláště rizikových států vyjížděli do zahraničí jen v nutných případech. Zavírání hranic či paušálním zákazům vstupu je ale podle něj třeba se vyhnout.

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou a posílení hlídek na pomezí s Tyrolskem je podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové nezbytné a dočasné opatření vyvolané koronavirovými mutacemi. Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter pak kontroly označil za absolutní výjimku.

Stěžuje si i Rakousko

Také Rakousko na diplomatické úrovni kritizovalo německá omezení pro vstup do Spolkové republiky. Podle něj jsou kroky Německa nepřiměřené, informovala agentura DPA. 

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg nabádal k přiměřenosti opatření. „Opatření mají velmi závažné důsledky pro celé Rakousko a jsou proto v jasném rozporu s lessons learned (ponaučeními) z minulého jara,“ řekl podle DPA. Schallenberg tak poukázal na uzavírání vnitroevropských hranic v jarní fázi pandemie covidu-19. Tehdy k rozčarování Německa uzavřela hranice i Česká republika.

Na českých hranicích s Bavorskem a Saskem se kvůli nově zavedeným kontrolám vytvořily několikakilometrové kolony především na dálničních přechodech. Německo alespoň s účinností od středy rozšířilo výjimku z karantény pro české a tyrolské pendlery, dojíždění umožní všem důležitým profesím, oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. 

V Sasku se do tříd vrátili žáci základních škol

V německé spolkové zemi Sasko se po dvou měsících nucené distanční výuky vrátili do tříd  žáci základních škol. Vyučování je ale nadále omezené, děti se učí v menších skupinách a rodiče nemají povinnost posílat je do škol, pokud se toho obávají. V ostatní částech Německa se školy začnou postupně otevírat od nadcházejícího týdne. Stejně jako v případě Saska bude návrat pozvolný a budou ho doprovázet zpřísněná hygienická opatření. 

V Sasku se spolu se základními školami otevřely i školky. Ty dosud jako v jiných částech Německa fungovaly v nouzovém režimu pro děti, jejichž rodiče pracují na pozicích důležitých pro chod země. To jsou například zdravotníci, policisté, zaměstnanci v dopravě, prodavači či energetici.

Většina německých spolkových zemí chystá obnovení školní docházky od 22. února. To je případ Berlína, Porýní-Falce, Braniborska, Hesenska nebo Bavorska, kde výuka začne rovněž zatím jen na základních školách.

Orbán požádal o prodloužení zvláštních pravomocí

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal parlament o prodloužení zvláštních pravomocí vlády, aby zvládla pandemii covidu-19. Zdůrazil, že pouze očkování umožní kabinetu zmírnit opatření proti šíření nákazy zavedená loni na podzim, uvedla agentura Reuters.

Připomněla, že Maďarsko se minulý týden stalo prvním členským státem Evropské unie, který začal používat ruskou vakcínu Sputnik V poté, co ji schválil maďarský regulační úřad pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA). Maďarský regulační úřad také schválil vakcínu čínského výrobce Sinopharm, také jako první v EU.

„Chceme víc než jen otočit oznámení Zavřeno na našich dveřích. Chceme znovu otevřít ekonomiku a celý občanský život,“ řekl Orbán parlamentu.

Itálie lyžařské areály neotevřela

V pondělí se v Itálii měly rozjet vleky a lanovky například ve známých střediscích Livigno a Bormio. Během dalších dnů týdne pak i jinde. Povolení zahájit sezonu původně dostali provozovatelé sjezdovek v takzvaných žlutých oblastech, kde je mírné riziko šíření koronaviru.

Ti nicméně i tak museli kapacitu omezit na třetinu a platilo, že je budou moci navštěvovat hlavně místní lidé. V Itálii mají lidé zakázáno cestovat mezi jednotlivými regiony a turisté ze zahraničí pro vstup do této jihoevropské země potřebují negativní test na koronavirus.

S otevíráním lyžařských středisek nesouhlasili členové poradního výboru vlády. Poradce ministerstva zdravotnictví Walter Ricciardi podle agentury Ansa považoval zahájení provozu ve střediscích „za neslučitelné“ s daty o vývoji pandemie. 

Poté, co zaznělo toto varování od vládních poradců, zavládlo mezi provozovateli vleků a lanovek zděšení. „Pro mnohé sezona skončila,“ řekl v neděli večer Marco Bussone, předseda svazu Uncem sdružujícího horské obce. Finanční ztráty jsou podle něho dramatické. Ministr Speranza slíbil podnikatelům odškodnění.

Některá místa v Izraeli se otevřou jen očkovaným

Rozvolnění naopak plánuje Izrael, který podle vlády hodlá v neděli otevřít mnohé služby a instituce. Některá místa však budou přístupná pouze lidem, kteří už byli očkováni proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Týkat se to bude posiloven, bazénů, hotelů a sportovních či kulturních akcí. Naopak maloobchody, nákupní centra, trhy, muzea a knihovny se otevřou všem Izraelcům.

Koordinátor protiepidemických opatření Nachman Aš uvedl, že každý, kdo se pokusí neoprávněně dostat na místa s omezeným přístupem, bude tvrdě potrestán. Doplnil, že bude spuštěna aplikace a certifikáty s čárovými kódy, jimiž se Izraelci budou moci prokázat, pokud byli očkováni nebo nákazu prodělali.

Téměř čtyři miliony z více než devíti milionů Izraelců nyní obdrželo nejméně první dávku očkování, přičemž více než čtvrtina populace už dostala dávky obě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
před 1 hhodinou

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 9 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 12 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 18 hhodinami
Načítání...