Situaci na slovenské politické a mediální scéně poznamenal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER–SD). Podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové se v období po útoku vystupňovaly osobní útoky na její kolegy i na ni samotnou. Balogová upozornila, že vládní představitelé v čele s premiérem odmítají komunikovat s vybranými médii, což dále komplikuje novinářskou práci.
Osobní útoky a mlčení vlády, popsala Balogová slovenskou mediální scénu
„Byly dny po atentátu, kdy to bylo neúnosné, kdy jsem ráno otevřela svoji mailovou schránku a už tam byly desítky naprosto nejvulgárnějších vzkazů,“ přiblížila šéfredaktorka deníku SME.
Podle ní byly některé z těchto zpráv koordinované. „Když vám přijde velmi podobně formulovaný útok z různých mailových adres, tak to nemůže být náhoda, že dva různí lidé vymysleli přesně stejnou formulaci,“ dodala.
Balogová připomněla, že její kolegyně a redaktorka deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová se na několik měsíců stáhla právě kvůli útokům, které dostávala. Některé z nich „šly i přes politiky“. „Oni o ní šířili, že měla potrat, a vyhrožovali, že koluje video, které ji ukazuje ve velmi nepříjemné situaci,“ řekla novinářka.
Podobné zprávy a útoky na novináře se podle ní v poslední době množí. Zdůraznila, že nejde o kritiku jejich novinářské práce, ale „explicitní vulgarity“. „Kritizují, jak vypadáte, vaše tělo. Tam už je pro mě jako šéfredaktorku velmi těžké říct kolegyním: ‚Kašli na to, vždyť o nic nejde‘,“ nastínila Balogová.
Nekomunikace vlády
Koncem listopadu 2023 slovenský Úřad vlády oznámil přerušení komunikace s televizní stanicí Markíza, deníkem SME, serverem Aktulity.sk a Denníkem N.
„Teď se to projevuje tak, že nám na otázky neodpovídají ani některá ministerstva, což nám komplikuje práci. Někdy nám neodpovídá ministerstvo spravedlnosti, někdy ministerstvo obrany,“ přiblížila Balogová. Podle ní se nemusí jednat o stanovisko ke konkrétnímu případu, mohou to být určitá data.
„Tím pádem nemáme někdy ani dostatek informací, abychom mohli postavit příběh. To může být do budoucna problém, protože to vidíme i v Maďarsku, že pokud média nemohou získat všechna data, tak je vyplní spekulací nebo názorem,“ upozornila Balogová.
„To je podle mě nejhorší porušení práv čtenáře na svobodu médií. (Vládní instituce) mají povinnost vám poskytnout informace,“ uvedla šéfredaktorka SME.
Na Slovensku podobně jako v Česku platí zákon o svobodném přístupu k informacím. Politolog a rektor Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Samuel Abrahám připomněl okamžik, kdy Fico nepustil novináře na Úřad vlády. „To samozřejmě bylo proti tomuto zákonu. Takže nyní novinářům nemůžete zabránit, aby přišli, ale členové vlády odmítají odpovídat na jejich otázky,“ vysvětlil.
„(Fico) dostane otázku a začne útokem: ‚No jistě, sorosovské médium‘ a pak řekne něco, co ani není odpověď, protože vás odkáže na někoho jiného,“ ilustrovala Balogová, jak v současnosti probíhá komunikace jejího deníku s premiérem.
Dodala, že to neznamená, že by členové vlády nikdy neodpověděli na jejich otázky. Hlavním problémem podle ní je, že je komunikace „nepředvídatelná“.
„Neexistuje běžná praxe pořádání tiskových konferencí, kde novináři zastupující veřejnost kladou otázky a dostávají odpovědi,“ popsala Balogová. Místo toho Robert Fico podle ní mnoho věcí oznamuje prostřednictvím svého facebookového účtu.
Vliv soukromého vlastníka
Kromě současné situace na slovenské politické scéně získala Balogová i zkušenost s vlivem soukromého vlastníka na řízení redakce. Šéfredaktorkou deníku SME se stala v roce 2014, kdy v jeho vydavatelství Petit Press měla podíl skupina Penta Investments.
„Ten tlak nebyl v tom, že by mi zasahovali do zpravodajství. Nikdy mě osobně nekontaktovali, ale šlo o vědomí toho, že tito lidé jsou stále vyšetřováni v kauze Gorila,“ řekla Balogová. „Po smrti Jána Kuciaka to byla otázka, jaké vztahy má Penta s Mariánem Kočnerem, který byl podezřelý, že si tuto vraždu objednal,“ dodala novinářka.
„Pořád jsem přemýšlela, kde je moje červená linie, kdy už řeknu ne. Alexej Fulmek, náš ředitel, opravdu dodržel slovo a chránil vydavatelství, takže Penta se mnou komunikovala, jenom když jsem souhlasila,“ zmínila Balogová.
Popsala, že Penta mohla vyvolat smírčí řízení, když SME publikoval něco, s čím skupina nesouhlasila. Na Balogové bylo se rozhodnout, jestli se zúčastní tohoto řízení, kam by přišel i ředitel vydavatelství Petit Press Alexej Fulmek.
„Nikdy jsme kvůli Pentě článek nezastavili, dokonce ten efekt byl, že řada mých kolegů chtěla ukázat, že jsou opravdu nezávislí. Takže byla témata, kde jsme byli k Pentě nejkritičtější,“ vypíchla šéfredaktorka deníku SME.
Podle Balogové skupina Penta v roce 2021 prodala svůj podíl ve vydavatelství Petit Press, protože zjistila, že z jeho vlastnictví nebude mít žádný přínos. „Původně se netajili tím, že kupují média jako atomový kufřík, ale my jsme se nestali takovým kufříkem,“ uzavřela Balogová.
Změny v televizi Markíza
Na jaře 2024 slovenskou mediální scénu ovlivnily personální změny v nejsledovanější televizi Markíza. Její vedení odvolalo moderátora Michaela Kovačiče, který uváděl pořad Na tělo. Kovačič v září oznámil, že se proti výpovědi bude bránit u soudu.
Pořad Na tělo bude nově moderovat bývalá redaktorka veřejnoprávní Slovenské televize a rozhlasu Karolína Lacová. Sedm let pracovala v rozhlase, věnovala se politickým, společenským a občanským tématům. Před prezidentskými volbami 2024 na Slovensku moderovala rozhlasovou debatu dvou hlavních kandidátů na funkci hlavy státu.
Kovačič v květnu v živém vysílání kritizoval vedení Markízy a varoval i před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy před možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Orbán porazil opoziční média tím, že je jeho oligarchové koupili a druhý den zavřeli. Népszabadság je nejlepší příklad, to byly největší noviny, velmi užitečné, velmi úspěšné, velmi dobře vydělávající,“ připomněl Abrahám. K ukončení publikace deníku Népszabadság došlo v roce 2016.
