O krok blíž novým pravidlům pro autorská práva na internetu. Státy EU a europarlament našly kompromis

Zástupci zemí Evropské unie a europarlamentu se večer dokázali shodnout na kompromisní podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Potvrdila to mluvčí nynějšího rumunského předsednictví EU. Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook.

Dohoda mezi členskými státy a europarlamentem otevírá cestu k finálnímu přijetí nových pravidel o digitálním copyrightu. Evropská komise s návrhem přišla už v roce 2016, od té doby se o jeho konečné verzi tvrdě vyjednávalo, a tak ani nyní není přijetí směrnice zcela jisté. Pokud k tomu dojde, budou mít členské země EU dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních domácích zákonů.

Podle oficiálního twitterového účtu europarlamentního výboru pro právní záležitosti je v kompromisu vyřešena také otázka krátkých úryvků ze zpravodajských textů, takzvaných „snipets“, jejichž publikování by mělo být zpoplatněno, i ochrana před nejtvrdším uplatňováním nových pravidel pro začínající platformy.

Nadále bude možné šířit na síti chráněná díla za účelem citací, kritiky, karikatury či parodie, uživatelé tak budou moci dál nahrávat na Facebook různě více či méně humorné „memy“ nebo krátké pohyblivé obrázky ve formátu gif.

Nově pojatá ochrana autorských práv se nemá dotknout nekomerčních internetových encyklopedií, jako je Wikipedie, vyloučeny jsou také otevřené softwarové platformy, jako třeba GitHub.

Proti výsledku středečního závěrečného kola jednání se už na svém blogu vyslovila německá pirátská europoslankyně Julia Redaová. „Ten zákon zásadně změní internet, jak ho známe – pokud bude přijat v nadcházejícím závěrečném hlasování. Ale stále tomu můžeme zabránit!“ napsala.

Naopak místopředseda Evropské komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip výsledek jednání jednoznačně přivítal. Uživatelé podle něj budou mít větší právní jistotu, že autorsky chráněný obsah prohlížejí legálně. „Svoboda slova je zajištěna a uživatelé mají možnost rychle napadnout každé rozhodnutí o neoprávněném odebrání jejich obsahu,“ napsal Ansip na Twitteru.

Směrnice otevřela velkou diskusi

Ostrý spor mezi představiteli tvůrců, kteří žádali vyšší ochranu svých autorských děl třeba na Youtube, a zastánci velkých internetových firem i ochránců „svobodného internetu“ vedl k tomu, že se v posledních měsících okolo nové směrnice vedla ostrá debata a důrazně se lobbovalo.

Zatímco europarlament se na své pozici shodl už loni na podzim, členské státy dokázaly pat v jednání o svém pohledu na věc odblokovat až minulý týden poté, co o věci separátně jednali německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zásadní a nejvíce sporné byly od počátku především dvě části návrhu, články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 pak dává internetovým platformám – třeba právě Youtube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.

Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla 13. článku vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než 10 milionů eur (258 milionů korun) a méně než 5 miliony uživatelů měsíčně. 

Rada EU v tiskové zprávě večer připomněla, že nová pravidla dávají právní rámec pro fungování platforem sdílejících autorsky chráněný obsah. Ty budou v principu – byť s určitými výjimkami – potřebovat licenci na chráněná díla, která uživatelé nahrají.

Zajišťuje také nárok autorů či interpretů na proporční podíl z licencování či převodu jejich práv. Mají mít také nárok na transparentní přístup k údajům o tom, jak jsou jejich díla používána, například producenty či vydavateli.

Vydavatelé médií budou mít nově právo vyjednávat o tom, jak je jimi vlastněný autorský obsah on-line platformami používán. Novináři tak budou mít šanci na větší podíl z příjmů, které využití jejich práce na internetu přináší. Evropská komise upozornila, že změny se nedotknou občanů a běžných uživatelů internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.