O krok blíž novým pravidlům pro autorská práva na internetu. Státy EU a europarlament našly kompromis

Zástupci zemí Evropské unie a europarlamentu se večer dokázali shodnout na kompromisní podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Potvrdila to mluvčí nynějšího rumunského předsednictví EU. Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook.

Dohoda mezi členskými státy a europarlamentem otevírá cestu k finálnímu přijetí nových pravidel o digitálním copyrightu. Evropská komise s návrhem přišla už v roce 2016, od té doby se o jeho konečné verzi tvrdě vyjednávalo, a tak ani nyní není přijetí směrnice zcela jisté. Pokud k tomu dojde, budou mít členské země EU dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních domácích zákonů.

Podle oficiálního twitterového účtu europarlamentního výboru pro právní záležitosti je v kompromisu vyřešena také otázka krátkých úryvků ze zpravodajských textů, takzvaných „snipets“, jejichž publikování by mělo být zpoplatněno, i ochrana před nejtvrdším uplatňováním nových pravidel pro začínající platformy.

Nadále bude možné šířit na síti chráněná díla za účelem citací, kritiky, karikatury či parodie, uživatelé tak budou moci dál nahrávat na Facebook různě více či méně humorné „memy“ nebo krátké pohyblivé obrázky ve formátu gif.

Nově pojatá ochrana autorských práv se nemá dotknout nekomerčních internetových encyklopedií, jako je Wikipedie, vyloučeny jsou také otevřené softwarové platformy, jako třeba GitHub.

Proti výsledku středečního závěrečného kola jednání se už na svém blogu vyslovila německá pirátská europoslankyně Julia Redaová. „Ten zákon zásadně změní internet, jak ho známe – pokud bude přijat v nadcházejícím závěrečném hlasování. Ale stále tomu můžeme zabránit!“ napsala.

Naopak místopředseda Evropské komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip výsledek jednání jednoznačně přivítal. Uživatelé podle něj budou mít větší právní jistotu, že autorsky chráněný obsah prohlížejí legálně. „Svoboda slova je zajištěna a uživatelé mají možnost rychle napadnout každé rozhodnutí o neoprávněném odebrání jejich obsahu,“ napsal Ansip na Twitteru.

Směrnice otevřela velkou diskusi

Ostrý spor mezi představiteli tvůrců, kteří žádali vyšší ochranu svých autorských děl třeba na Youtube, a zastánci velkých internetových firem i ochránců „svobodného internetu“ vedl k tomu, že se v posledních měsících okolo nové směrnice vedla ostrá debata a důrazně se lobbovalo.

Zatímco europarlament se na své pozici shodl už loni na podzim, členské státy dokázaly pat v jednání o svém pohledu na věc odblokovat až minulý týden poté, co o věci separátně jednali německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zásadní a nejvíce sporné byly od počátku především dvě části návrhu, články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 pak dává internetovým platformám – třeba právě Youtube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.

Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla 13. článku vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než 10 milionů eur (258 milionů korun) a méně než 5 miliony uživatelů měsíčně. 

Rada EU v tiskové zprávě večer připomněla, že nová pravidla dávají právní rámec pro fungování platforem sdílejících autorsky chráněný obsah. Ty budou v principu – byť s určitými výjimkami – potřebovat licenci na chráněná díla, která uživatelé nahrají.

Zajišťuje také nárok autorů či interpretů na proporční podíl z licencování či převodu jejich práv. Mají mít také nárok na transparentní přístup k údajům o tom, jak jsou jejich díla používána, například producenty či vydavateli.

Vydavatelé médií budou mít nově právo vyjednávat o tom, jak je jimi vlastněný autorský obsah on-line platformami používán. Novináři tak budou mít šanci na větší podíl z příjmů, které využití jejich práce na internetu přináší. Evropská komise upozornila, že změny se nedotknou občanů a běžných uživatelů internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 7 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 9 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...