S postupující frontovou linií utíkají do bezpečí další Ukrajinci. Vláda by chtěla z Donbasu evakuovat přes 200 tisíc lidí, mnozí ale v nebezpečných oblastech blízko bojů i nadále zůstávají. Obávají se neznáma i toho, že by na západě země nenašli práci. V donbaském Prokrovsku natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč.
Neznáma se bojí víc než ruských raket. Mnozí lidé z Donbasu odejít nechtějí
Olena se k útěku ze svého domova v Torestsku odhodlala poté, co její sousedství zničila ruská děla. S jistotou ví jen to, že vlakem dojede na západ, za řeku Dněpr, kterou dosud nikdy nepřekročila.
Stejně jako ostatní odjíždí ve spěchu. Pobrali jen to nejcennější a uposlechli výzvu k evakuaci. „Moc jsem si toho nebrala. Snad to skončí a my se vrátíme,“ říká žena. „Nevím, kam jedu. Přijeďte, řekli, tak jsem tady. Přečetla jsem reklamu, ve které mě k tomu vyzvali,“ dodává.
Vlaková souprava pojede dvacet hodin až do Lvova na západě Ukrajiny. Spoj odjíždí každý den ve stejný čas. Přednost mají ženy, děti, lidé nad 60 let a handicapovaní. Omezení je jediné: každý si s sebou může vzít jen to, co unese.
Vláda chce dostat pryč 200 tisíc lidí
V ideálním případě by chtěla vláda z Donbasu evakuovat kolem 200 tisíc lidí včetně padesáti tisíc dětí. V posledních dvou týdnech ale výzvy k odchodu uposlechl jen zlomek místních.
Důchodkyně Iryna prodává zeleninu před nádražím ve městě Pokrovsk. Říká, že se neznáma bojí víc než ruských raket. „Máme sklep, tam se ukryjeme. Co jiného?“ dodává smířeně.
Mark zase do města právě přijel. Za tím, co na západě země nesehnal – za prací. „Nějaké procento strachu tam je, ale existuje takové úsloví: Kdo se bojí vlka, nesmí do lesa,“ vysvětluje své rozhodnutí. Dodává ale, že pokud Rusové ještě více postoupí, pošle pryč alespoň syna. „Bude první, kdo odjede. A já budu ten, který to tady zamkne,“ ujišťuje.
Stejně hovoří i majitelka automyčky Jevgenija. Tvrdí, že evakuovaným často není vyplácena státem slíbená finanční pomoc. „Sami chápete, že i po finanční stránce je pak ta situace těžká,“ říká. Ve svém podniku na mytí aut a čištění koberců má naopak zatím zakázek dost. Proto chce zůstat co nejdéle.
Situace je ale složitá, dodávky plynu přestaly před měsícem a voda je na příděl. Doma má navíc čtyřletou dceru. Pokud se dodávky neobnoví do zimy, bude muset odejít i ona.