Živnost jim zničily ruské rakety, v Dnipru uprchlí ukrajinští podnikatelé začínají znovu

3 minuty
Události: Uprchlí živnostníci na Ukrajině znovu rozjíždí podnikání
Zdroj: ČT24

Do bezpečí vyrazili často narychlo a téměř bez peněz. V Dnipru ale drobní podnikatelé, kteří uprchli před boji z východu Ukrajiny, už mnohdy rozjeli svůj byznys znovu. V kavárnách či na tržištích občas potkají známé tváře, stále se ale obávají dalších ruských raket. Na březích Dněpru natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Jekatěrininy čebureky se stihly stát vyhlášenými. České televizi řekla, že vaření byl vždy její sen. Splnila si jej loni doma v Mariupolu, když si otevřela bistro. V březnu podnik ruská armáda srovnala se zemí. „Vše jsem tam nechala. Všechno vybavení, ledničku, nábytek, vše tam zůstalo,“ líčí.

Z rodného města utíkala narychlo a do Dnipra dorazila v přepočtu s pár tisíci korunami. Za ty hned nakoupila zboží a zaplatila první nájem. Nyní už vydělává a zaměstnala i prodavačku. Nadále se ale obává, že tržnice, na které prodává, se může stát cílem ostřelování. Stejně, jako tomu bylo v jiných městech. „Rakety mohou dopadnout kamkoliv,“ má jasno Jekatěrina.

Podobné příběhy jako ten její nejsou mezi prodejci na dniprovském tržišti výjimečné. Ukrajina je potřebuje, protože bez alespoň částečně fungující ekonomiky nevydrží. Velká část podnikatelů stále zůstává v oblastech bojů na východě země.

Vláda usilovně apeluje na více než dvě stě tisíc obyvatel, aby se z Donbasu evakuovali do relativního bezpečí na západní břeh Dněpru. Všem také Kyjev vzkazuje, aby se nebáli za sebou nechat své podnikání. S obnovou prý vláda pomůže. „Sedm set podniků využilo našeho programu a přesunuly se i s personálem do bezpečí,“ podotýká zástupkyně ředitele úseku zaměstnanosti úřadu práce Olena Melnyková.

Potkat známé tváře

O vládní podporu se zajímal například kavárník Oleksij. Když přišel do Dnipra, program ještě nefungoval. A podle Oleksije stále zůstává spíše jen na papíře. „Je to psychicky náročně začít v jiném městě. Nikoho tady neznáme. Doma je to daleko menší, tam znáte každého,“ popisuje.

Domovem myslí Severodoněck, kde měl restauraci. Přímo vedle ní dopadla ruská raketa. Neváhal proto a s rodinou odešel. S sebou vzal i svoje zaměstnance. Společně otevřeli podnik Stoyka znovu. Nejčastějšími zákazníky jsou uprchlíci. „Přichází hodně lidí, osmdesát procent zákazníků jsou lidé ze Severodoněcku. Je milé vidět známé tváře,“ přibližuje servírka Iza.

„Musíme pracovat a rozvíjet se. A je důležité se po práci umět uvolnit. Je to důležité pro psychiku, jinak se z toho soustavného stresu zblázníte,“ dodává Oleksij. Na něj se zatím zákonná mobilizace nevztahuje. Říká ale, že každý podnik, který funguje a platí daně, také přispívá k porážce Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...