Netušíme, co je s izraelskými rukojmími, přiznal vlivný člen Hamásu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Neznámý osud izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Osud zbývajících izraelských rukojmí, která teroristé z Hamásu odvlekli vloni 7. října, je zcela zásadní pro řešení a případné ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Ani sami únosci, kteří by měli zadržovat nejméně 116 lidí, ale nevědí, kolik z unesených je ještě naživu. Ozbrojené křídlo Hamásu v pátek oznámilo, že dvě rukojmí zemřela před několika dny při leteckém úderu izraelské armády v Rafahu na jihu Gazy.

I po sedmi měsících konfliktu, který zasahuje většinu obyvatel oblasti, teroristé z Hamásu stále trvají na dvou zásadních podmínkách. „Požadujeme od Izraele jasný postoj k přijetí příměří a úplné stažení z Gazy,“ zopakoval vysoký představitel Hamásu Usáma Hamdán.

Pro židovský stát je ale takové ultimátum nepřijatelné. Válečný kabinet premiéra Benjamina Netanjahua vedle osvobození všech unesených usiluje i o úplnou eliminaci Hamásu. Klid zbraní je tak dokonalý hlavolam.

Ještě více vše aktuálně komplikuje přiznání, že Hamás nemá jasnou představu o počtu a stavu zbývajících rukojmí. „Nemám o tom žádné ponětí. Nikdo o tom nemá ani ponětí,“ přiznal pro americkou stanici CNN Hamdán.

Realita nebo taktika?

Podobná slova mohou signalizovat reálný stav s ohledem na devastaci Gazy, ale i vyjednávací taktiku k ukončení bojů. „Jednak tušíme, že 7. října se některá rukojmí dostala nejen do rukou Hamásu, ale i jiných organizací v Gaze, například Palestinského islámského džihádu. A také některých klanů, které dokonce chtějí rukojmí ‚zobchodovat‘ – prostě si pořídily rukojmí jako investici,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek zvrhlé jednání některých únosců.

Svou roli podle něj může hrát i chaos v regionu. „Zejména v prvních týdnech války došlo k faktickému rozdělení severu a jihu Pásma Gazy. Komunikace mezi těmi dvěma polovinami je těžká a populace na severu Pásma Gazy je limitovaná – také to může být důvod. A samozřejmě zároveň se může jednat o taktiku,“ dodal zpravodaj ČT.

Pokračování bojů podle investigace amerického deníku The Wall Street Journal může nahrávat právě cílům Hamásu. Lídr teroristů Jahjá Sinvár měl ve své dubnové korespondenci totiž hovořit o tom, že civilní oběti v pásmu Gazy jsou nezbytné a přínosné. „Do novinových titulků se dostaneme jen s krví. Žádná krev, žádné zprávy,“ hlásal terorista podle amerického listu.

Bílý dům volá po klidu zbraní

Autentičnost těchto výroků Hamás zpochybnil, stejně jako zatím poslední návrhy na příměří. Spojené státy, které se klid zbraní snaží zprostředkovat spolu s dalšími partnery v regionu, reagovaly bez obalu. „Je čas, aby skončilo smlouvání a začalo příměří. Je to tak jednoduché,“ konstatoval ministr zahraničí USA Antony Blinken.

Bidenův návrh příměří předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmí držených Hamásem výměnou za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů. Tato fáze by měla trvat šest týdnů.

Zbývající rukojmí mají být propuštěna ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného regionu. Hamás s dohodou v obecné rovině souhlasí, vyjádřil ale obavy, zda ji Izrael bude dodržovat, píše Reuters.

Válka v Gaze mezitím pokračuje a operace izraelské armády už zasahují i do mimořádně zranitelného Rafahu, i když zatím podle všeho nemají obvyklou intenzitu. „Ještě jsme nezaznamenali zahájení něčeho, co by vypadalo jako velká vojenská operace v plném rozsahu. Rozhodně ne v dimenzích operací v Chán Júnisu, v Gaza City (nebo) jinde v Pásmu Gazy,“ podotkl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Alan Miller.

Izraelské velení pověřené vedením bojů na jihu Gazy dalo v pátek jasně najevo, že armáda se v Rafahu nezastaví, dokud nedosáhne stanovených cílů.

Mrtvých přibývá

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy byla spuštěna v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž přišlo o život 1200 lidí a dalších 250 jich bylo odvlečeno do zajetí.

Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už připravili o život přes 37 tisíc Palestinců, přes 85 tisíc jich bylo údajně zraněno. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Netanjahuova vláda tvrdí, že neútočí na civilisty, ale pouze na členy hnutí Hamás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuvy půdy na Novém Zélandu mají dvě oběti, pátrá se po pohřešovaných

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.
04:33Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat.
09:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 3 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 4 hhodinami
Načítání...