Netušíme, co je s izraelskými rukojmími, přiznal vlivný člen Hamásu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Neznámý osud izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Osud zbývajících izraelských rukojmí, která teroristé z Hamásu odvlekli vloni 7. října, je zcela zásadní pro řešení a případné ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Ani sami únosci, kteří by měli zadržovat nejméně 116 lidí, ale nevědí, kolik z unesených je ještě naživu. Ozbrojené křídlo Hamásu v pátek oznámilo, že dvě rukojmí zemřela před několika dny při leteckém úderu izraelské armády v Rafahu na jihu Gazy.

I po sedmi měsících konfliktu, který zasahuje většinu obyvatel oblasti, teroristé z Hamásu stále trvají na dvou zásadních podmínkách. „Požadujeme od Izraele jasný postoj k přijetí příměří a úplné stažení z Gazy,“ zopakoval vysoký představitel Hamásu Usáma Hamdán.

Pro židovský stát je ale takové ultimátum nepřijatelné. Válečný kabinet premiéra Benjamina Netanjahua vedle osvobození všech unesených usiluje i o úplnou eliminaci Hamásu. Klid zbraní je tak dokonalý hlavolam.

Ještě více vše aktuálně komplikuje přiznání, že Hamás nemá jasnou představu o počtu a stavu zbývajících rukojmí. „Nemám o tom žádné ponětí. Nikdo o tom nemá ani ponětí,“ přiznal pro americkou stanici CNN Hamdán.

Realita nebo taktika?

Podobná slova mohou signalizovat reálný stav s ohledem na devastaci Gazy, ale i vyjednávací taktiku k ukončení bojů. „Jednak tušíme, že 7. října se některá rukojmí dostala nejen do rukou Hamásu, ale i jiných organizací v Gaze, například Palestinského islámského džihádu. A také některých klanů, které dokonce chtějí rukojmí ‚zobchodovat‘ – prostě si pořídily rukojmí jako investici,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek zvrhlé jednání některých únosců.

Svou roli podle něj může hrát i chaos v regionu. „Zejména v prvních týdnech války došlo k faktickému rozdělení severu a jihu Pásma Gazy. Komunikace mezi těmi dvěma polovinami je těžká a populace na severu Pásma Gazy je limitovaná – také to může být důvod. A samozřejmě zároveň se může jednat o taktiku,“ dodal zpravodaj ČT.

Pokračování bojů podle investigace amerického deníku The Wall Street Journal může nahrávat právě cílům Hamásu. Lídr teroristů Jahjá Sinvár měl ve své dubnové korespondenci totiž hovořit o tom, že civilní oběti v pásmu Gazy jsou nezbytné a přínosné. „Do novinových titulků se dostaneme jen s krví. Žádná krev, žádné zprávy,“ hlásal terorista podle amerického listu.

Bílý dům volá po klidu zbraní

Autentičnost těchto výroků Hamás zpochybnil, stejně jako zatím poslední návrhy na příměří. Spojené státy, které se klid zbraní snaží zprostředkovat spolu s dalšími partnery v regionu, reagovaly bez obalu. „Je čas, aby skončilo smlouvání a začalo příměří. Je to tak jednoduché,“ konstatoval ministr zahraničí USA Antony Blinken.

Bidenův návrh příměří předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmí držených Hamásem výměnou za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů. Tato fáze by měla trvat šest týdnů.

Zbývající rukojmí mají být propuštěna ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného regionu. Hamás s dohodou v obecné rovině souhlasí, vyjádřil ale obavy, zda ji Izrael bude dodržovat, píše Reuters.

Válka v Gaze mezitím pokračuje a operace izraelské armády už zasahují i do mimořádně zranitelného Rafahu, i když zatím podle všeho nemají obvyklou intenzitu. „Ještě jsme nezaznamenali zahájení něčeho, co by vypadalo jako velká vojenská operace v plném rozsahu. Rozhodně ne v dimenzích operací v Chán Júnisu, v Gaza City (nebo) jinde v Pásmu Gazy,“ podotkl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Alan Miller.

Izraelské velení pověřené vedením bojů na jihu Gazy dalo v pátek jasně najevo, že armáda se v Rafahu nezastaví, dokud nedosáhne stanovených cílů.

Mrtvých přibývá

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy byla spuštěna v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž přišlo o život 1200 lidí a dalších 250 jich bylo odvlečeno do zajetí.

Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už připravili o život přes 37 tisíc Palestinců, přes 85 tisíc jich bylo údajně zraněno. Údaje však není možné ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Netanjahuova vláda tvrdí, že neútočí na civilisty, ale pouze na členy hnutí Hamás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 18 mminutami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 1 hhodinou

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 3 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 6 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 7 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 12 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 13 hhodinami
Načítání...