Netanjahu možná vyjednává o částečném přiznání viny

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu možná vyjednává s prokuraturou o částečném uznání viny, píší o tom izraelská média. Případná dohoda by zmírnila hrozící tresty v jeho korupčních kauzách, ale zároveň by mu nejspíš překazila politickou kariéru, informuje blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Informace expremiér ani státní zastupitelství nepotvrdili. Zpravodajské servery pouze odkazují na utajené zdroje. Spekuluje se, že masivní únik informací v posledních deseti dnech přichází buď od Netanjahuova právního týmu, který testuje reakci veřejnosti, nebo přímo od prokurátorů.

Sám bývalý předseda vlády se k situaci vyjádřil velmi neurčitě na Twitteru. Tvrdí, že na veškeré relevantní informace je nutno počkat a zveřejní je on sám. „Což je zajímavé, protože to opět neznamená, že by popřel množící se spekulace,“ komentuje Borek.

Zástupce prokurátora Šlomo Lemberger prohlásil, že jakákoliv dohoda by musela obsahovat klauzuli, v níž by se izraelský politik zavázal, že se na sedm let vzdá možnosti zastávat jakékoliv veřejné funkce. To by prakticky překazilo jeho plány na obhajobu premiérského křesla.

Dohoda o částečném přiznání viny, která je podle izraelského práva přípustná, umožňuje obžalovanému doznat se výměnou za odpuštění některých prohřešků. Případný trest se tím sníží. Dohodu se státním zastupitelstvím musí potvrdit soud.

12 minut
Zahraniční zpravodaj ČT David Borek o kauze lídra izraelské opozice Netanjahua
Zdroj: ČT24

Několik kauz

„Do médií unikají i tak detailní věci jako to, že existují názorové proudy uvnitř Netanjahuovy rodiny,“ reportuje Borek a vlivný klan přirovnává k rodům Clintonů nebo Bushů, ze kterých pocházeli američtí prezidenti.

Netanjahu přímo figuruje ve třech kauzách, které jsou označovány násobky tisíce. Korupční Případ 4000 se týká možného vyjednávání s majitelem telekomunikační společnosti Bezeq. Výměnou za legislativní a jiné výhody v hodnotě 12,5 milionu korun měl bývalý předseda vlády získat pozitivní zpravodajství o něm a jeho manželce na serveru Walla.

Případ 2000 se zabývá zákulisním vyjednáváním o podpoře jiného média a Případ 1000 zase darem luxusních doutníků a kabelek. V obou kauzách je politik obviněn z podvodu. V další kauze, Případu 3000, figurují pouze blízcí spolupracovníci bývalého premiéra. Jde v něm o nákup německých ponorek pro izraelskou armádou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 7 mminutami

Izraelská armáda uvedla, že provedla úder na příslušníka Hizballáhu v Bejrútu

Izraelská armáda sdělila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
před 16 mminutami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
před 39 mminutami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 1 hhodinou

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 7 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...