Jestliže Evropa označuje tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy syrské uprchlíky, kteří jsou na jeho území. V projevu před členy své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když hájil postup Ankary proti syrským Kurdům. Turecká armáda proti nim bojuje od středy na severu Sýrie. Před boji z oblasti uteklo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva na 60 tisíc lidí. Turci přitom operaci odůvodňují tím, že do oblasti se naopak uprchlíci budou vracet.
Nemluvte o invazi, nebo k vám pustíme miliony běženců, hrozí Erdogan Evropě
9 minut
Události: Turecká ofenziva v Sýrii
„Jestliže Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám,“ řekl Erdogan na adresu Evropanů.
Operace podle něj přispěje k mírovému řešení situace v Sýrii a k budoucímu uspořádání této země. Erdogan se domnívá, že se díky zásahu tureckých vojsk „obnoví demografické složení obyvatelstva“ na severu Sýrie.
Historicky velké části tamního území obývají Kurdové, ale žijí tam rovněž Arabové, Asyřané či Arméni. Kurdové za nynější občanské války v Sýrii vybojovali proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) rozsáhlé území a ovládají až čtvrtinu Sýrie. Zřídili si tam samosprávu a doufají v udržení určité autonomie, kterou jim ale Damašek v minulosti nikdy neposkytl.
Erdogan se také snažil rozptýlit obavy z toho, že turecká operace vyvolá na severu Sýrie chaos, jehož využijí zajatí teroristé z organizace Islámský stát (IS) k útěku z věznic, jež dosud střeží Kurdové. Erdogan řekl, že ti, které je třeba věznit, ve věznicích zůstanou.
GALERIE
Turecko v Sýrii
Turecko je s postupem spokojené, Kurdové mluví o těžkých bojích
Ankara ve středu zahájila několik dní předem avizovanou operaci proti kurdským milicím YPG. Ty jsou součástí arabsko-kurdské koalice SDF, jež se podílela na boji proti IS. Turecko tvrdí, že chce na jižní straně své hranice se Sýrií vytvořit bezpečnostní zónu, která umožní návrat syrských uprchlíků. Ofenzivu odstartovaly vzdušné údery, později turecké ministerstvo obrany oznámilo začátek pozemní operace.
„Turecké ozbrojené síly svými vzdušnými silami a dělostřeleckou podporou zasáhly 181 cílů teroristických organizací,“ uvedlo ministerstvo obrany. Podle něj byla první noc operací úspěšná, protože se podařilo obsadit vybrané cíle. Z oznámení ale není jasné, o jaké lokality se jedná.
Mluvčí SDF řekl, že ve vesnicích, do nichž se Turci snaží vstoupit, se odehrávají těžké boje. V pohraničním městě Kámišlí podle kurdských zdrojů turecká armáda ve středu večer zasáhla část věznice, v níž je mnoho zajatců z organizace Islámský stát. Úřady spravující Kurdy obývané oblasti severní Sýrie to považují za zjevný pokus zajatce tímto způsobem osvobodit.
Vývoj sleduje exilová Syrská organizace lidských práv (SOHR). Podle jejích zdrojů v Sýrii byla ve čtvrtek slyšet sporadická střelba z pohraničních oblastí v okolí měst Tall Abjan a Rás al-Ajn. Kurdům se údajně podařilo odrazit další útok tureckých pozemních oddílů u Tall Halafu.
Podle SOHR od středy Kurdové přišli o 19 ozbrojenců a kromě toho zemřelo osm civilistů. Údajně jde o oběti tureckých náletů a dělostřelecké palby. Z oblasti podle organizace uteklo na 60 tisíc lidí. Erdogan oznámil, že od zahájení bojů padlo „109 teroristů,“ jak označuje Kurdy.
Kurdské milice pomáhaly s bojem proti IS, Turecko je považuje za teroristy
Ankara považuje kurdské milice za teroristy a tvrdí, že chce na severu Sýrie vymýtit „hrozbu teroru“. Koalice SDF přitom pomohla v Sýrii porazit samozvaný Islámský stát a na území, které kontroluje, se nachází několik věznic s osobami podezřelými z podpory této teroristické sítě.
Turecká armáda má podle různých zdrojů pěti až desetinásobnou převahu. „Všem včetně Kurdů je jasné, že to nemohou vojensky ustát. Na druhou stranu, všichni včetně odborníků byli překvapeni, že Turecko skutečně zasáhlo a že zasáhlo v takové míře – i více než 32 kilometrů do vnitrozemí, což je ohlašovaný mírový koridor,“ poznamenala novinářka Tereza Engelová z webu HlídacíPes.org.
Pompeo: Nedali jsem Ankaře zelenou, ale její obavy chápeme
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl v rozhovoru se stanicí PBS, že Spojené státy nedaly Ankaře pro vojenskou ofenzivu v Sýrii zelenou. Podle něj má ovšem Turecko „oprávněné“ obavy o bezpečnost na své jižní hranici.
„Jsou (Turci) od jihu ohroženi terorismem. Dělali jsme, co jsme mohli, abychom odvrátili tuto teroristickou hrozbu, přičemž jsme se snažili o to, co je pro americké zájmy nejlepší: odstranit hrozbu radikálního islámského terorismu pocházejícího ze Sýrie,“ řekl Pompeo.
K odchodu amerických vojáků řekl, že se USA stahují ze Sýrie, protože splnily svůj cíl, jímž bylo připravit teroristický Islámský stát o jeho území. Připustil, že při tom pomohly Syrské demokratické síly (SDF) vedené Kurdy. „Zůstaneme připraveni dělat to, co je třeba, abychom americký lid od této hrozby ochránili co možná nejvíc,“ dodal ministr.
6 minut
Turecká válka proti kurdským milicím
Senátoři navrhnou sankce proti Ankaře
Turecku hrozí kvůli vojenské ofenzivě tvrdé americké sankce. Takovýto postup totiž navrhují v případě pokračování operace republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Chris Van Hollen. Podle agentury AP plánují lídrům Senátu společný návrh předložit příští týden.
Návrh připravovaný zástupci obou stran v americkém Kongresu by zastavil vojenskou pomoc Spojených států pro Turecko a uvalil sankce mimo jiné na aktiva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Další součástí zveřejněného nástinu opatření jsou sankce proti zahraničním vojenským nákupům Turecka, píše AP.
Návrh zákona o sankcích chtějí Van Hollen a Graham Senátu předložit příští týden, jakmile Kongresu skončí prázdniny. Van Hollen řekl, že budou od lídrů obou stran v Senátu požadovat záruky o jeho rychlém projednání. Podle Grahama bude mít opatření mezi zákonodárci takovou podporu, že jej prezident Trump nebude moci vetovat.
Trump sankce možná podpoří
Trump je kvůli stažení amerických vojáků z oblastí nynější turecké operace pod palbou kritiky, a to i ze strany republikánských politiků. Například Graham prohlásil, že vláda USA „hanebně opustila“ Kurdy, kteří pomohli v Sýrii porazit samozvaný Islámský stát. Šéf Bílého domu ve středu kritiku ohledně stažení vojáků odmítal s tím, že Graham „by tam chtěl zůstat dalších 200 let a možná přidat pár set tisíc lidí“.
„V tomhle s Lindseym nesouhlasím. Ale řeknu vám, že souhlasím ohledně sankcí,“ dodal podle televize CNN. Prý uvažuje o mnohem tvrdší odpovědi, než jsou sankce, pakliže „to (Erdogan) neprovede nejhumánnějším možným způsobem“. Na otázku, kde vidí v této souvislosti hranici humánnosti, Trump odpověděl, že by ji stanovil za chodu.
