Navalnému soud určil 3,5 roku vězení. Podle opozičního politika má verdikt zastrašit

Nahrávám video

Ruský soud poslal opozičního politika Alexeje Navalného na tři a půl roku do vězení. Jeho dřívější podmíněný trest přitom změnil na nepodmíněný. Do výkonu trestu se započítá doba, po kterou byl politik v domácím vězení. Za mřížemi tak má strávit téměř tři roky. Navalnyj dříve prohlásil, že je souzen za smrtelnou urážku, které se dopustil tím, že přežil otravu nařízenou prezidentem Vladimirem Putinem. Verdikt má podle něho zastrašit miliony Rusů. Kreml podíl na otravě přes důkazy od skupiny Bellingcat odmítá. Při úterních protestech stoupenců opozičního předáka ruská policie zadržela přes tisíc lidí.

Ruský opozičník podle médií v rámci předešlého soudního verdiktu pobýval v domácím vězení deset měsíců, a nyní ho tedy čekají v běžném vězení dva roky a osm měsíců. „Odečtěte od toho ještě dva týdny, které strávil ve vazbě,“ podotkla jeho obhájkyně Olga Michajlovová.

Ta se chce obrátit rovněž na Výbor ministrů Rady Evropy, jenž dohlíží na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR). Navalnyj dlouhodobě tvrdí, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Podle zpravodaje agentury TASS se při vynášení rozsudku Navalnyj pokusil usmát, zatímco jeho žena Julija se rozplakala. Stráž ji k obžalovanému nepustila, popsal server Kommersant. „Vše bude v pořádku. Zatím,“ stihl zavolat Navalnyj, než ho stráž odvedla. 

Navalnyj: Nemůžete zavřít miliony lidí

Navalnyj během svého vystoupení před ohlášením verdiktu vyzval soudkyni, aby jej zprostila obvinění, které označil za absurdní –⁠ chtějí jej poslat do vězení za údajnou zpronevěru u kosmetické firmy Yves Rocher, přestože jej mezitím očistil Evropský soud pro lidská práva a ruský stát mu vyplatil odškodnění za nespravedlivý soudní proces, který v prosinci 2014 vyústil v podmíněný trest.

Vězeňská služba jej poté vinila, že „systematicky porušoval“ režim dříve uloženého podmíněného trestu, mimo jiné tím, že se koncem roku nedostavil ke kontrole v Moskvě. Navalnyj byl tehdy ještě v Německu, kde se zotavoval z otravy.

Nahrávám video

„S tvrdohlavostí maniaka se mne náš stát snaží v tomto případu uvěznit,“ prohlásil Navalnyj podle listu Kommersant. „Celá naše země žije bez sebemenších perspektiv. Pokouší se to zastřít takovými exemplárními soudními procesy. Toto vše je známkou slabosti. Nemůžete zavřít miliony lidí. A přijde okamžik, kdy si to lidé uvědomí. Takový okamžik přijde, protože žijí ve velice bohaté zemi, ale nic z toho nemají,“ prohlásil. 

Navalnyj se neschovával, řekl jeho obhájce

Po Navalném se ujal slova jeho obhájce Vadim Kobzev. Ten uvedl, že politik se neschovával a úřady o jeho léčebném pobytu v Německu věděly, vězeňská služba se ale nepokusila s jeho zástupci spojit. „Mysleli jsme si, že po ukončení léčby Navalnyj vezme závěrečnou lékařskou zprávu, přijede do Moskvy a v pondělí zprávu odevzdá. Ale byl zadržen,“ dodal.

Podle Kobzeva otravu Navalného v srpnu 2020 mnoho lidí nazvalo politickým Černobylem. „Proto bych chtěl svou řeč zakončit citací ze seriálu Černobyl od HBO. Profesor Legasov řekl: Djatlov porušil všechna pravidla a přivedl reaktor na pokraj zkázy. Nikdo v té hale v noci nevěděl, že vypínací tlačítko zafunguje jako rozbuška,“ pronesl podle ruských médií Kobzev a soud poté vyzval: „Nebuďte jako Djatlov, nemačkejte tlačítko. Víte, že to bude rozbuška.“

Julia Navalná přichází před soud
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Podle novinářky z Deníku N Petry Procházkové bylo účelem verdiktu zastrašit opozici a Navalného následovníky. „Je to ukázka režimu, že použije sílu a nenechá se kárat ze zahraničí. Je to jakýsi ukázkový trest, výkladní skříň ruského represivního státu,“ řekla.

Procházková dodala, že před Navalným žádný jeho opoziční předchůdce ještě Putina nevyprovokoval k takovým odvetným akcím. „Je pro něho takovou vší v kožiše. Pro Putina totiž může začít být nebezpečné jeho nejbližší okolí, které může kdykoliv usoudit, že situaci už nezvládá a je čas na změnu, protože lidé se bouří,“ dodala novinářka.

Ruská policie zadržela stovky lidí

Při úterních demonstracích stoupenců Navalného, které se konaly hlavně v Moskvě a Petrohradu, policie zadržela přes tisíc lidí, informoval ruský server OVD-Info, který monitoruje policejní zákroky. Podle tohoto serveru bylo zadrženo přes 860 lidí v Moskvě, zhruba 175 lidí v Petrohradě a další protestující v Iževsku, Omsku, Čeljabinsku a jiných ruských městech.

K protestům vyzval tým Navalného po rozhodnutí soudu. Jako místo demonstrace určil Manéžní náměstí nedaleko Kremlu. To mezitím obsadily bezpečnostní složky a nedalo se tam podle serveru Kommersant dostat. Uzavřen byl i výstup z metra na náměstí a také některé další stanice metra v centru metropole.

Menší skupiny stoupenců Navalného se scházely na různých místech v centru Moskvy, popsal server The Moscow Times. Kolem 23:00 místního času (21:00 SEČ) pochodovalo centrem ruského hlavního města odhadem na dva tisíce protestujících, informoval server Meduza.

Ruští policisté zakročují proti protestujícím
Zdroj: ČTK/AP/Dmitri Lovetsky

V Petrohradu nebylo podle zpravodaje listu Kommersant zcela jasné, kdo se protestů účastní a kdo jen prochází kolem. Podobnou situaci hlásí i z některých míst v Moskvě. Na Manéžním náměstí policie odvedla jednoho zadrženého za oplocení, za ním běžel druhý muž a tvrdil, že je to jeho bratr a že jen stáli na zastávce, popsal Kommersant. 

Prokuratura požádala soud o nepodmíněný trest

Prokuratura v průběhu procesu podpořila žádost vězeňské služby a požádala soud, aby dříve uložený podmíněný trest změnil na trest nepodmíněný. „Soud projevil vůči Alexeji Navalnému navzdory závažnosti jeho zločinu bezprecedentní shovívavost tím, že mu uložil podmíněné tresty. Navalnyj však navzdory této lidskosti nadále porušoval pravidla podmíněného trestu,“ uvedla žalobkyně.

Podle serveru The Moscow Times posléze dodala, že je ochotna trest snížit o dobu, kterou Navalnyj už dříve strávil v domácím vězení.

Sám Navalnyj se v soudní síni setkal se svou manželkou Julijou, kterou o den dříve potrestal soud pokutou za účast na nepovolené demonstraci za osvobození manžela. „Říkají, že jsi zlobivé děvče, vážně jsi porušila veřejný pořádek. Jsem na tebe pyšný,“ zažertoval.

V okolí soudu byla ustavena přísná bezpečnostní opatření. Policie mimo jiné uzavřela několik ulic v okolí, uvedla ruská média. U samé budovy soudu byly soustředěny značné pořádkové síly, včetně operativního pluku, určeného k potlačování masových nepokojů, uvedla státní agentura TASS. Přístup k sídlu soudu byl omezen. 

Nahrávám video

Německo, Británie a USA vyzvaly k propuštění Navalného

Německo, Británie a Spojené státy vyzvaly Rusko k okamžitému propuštění Navalného. „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny rozhodnutím ruských úřadů odsoudit opozičníka Navalného na dva roky a osm měsíců do vězení,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken a vyzval k jeho „okamžitému propuštění“.

„Budeme s našimi spojenci a partnery úzce spolupracovat, abychom Rusko pohnali k zodpovědnosti za to, že nedodržuje práva svých občanů,“ dodal šéf americké diplomacie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas označil verdikt za „hořkou ránu“ základním svobodám a právnímu státu v Rusku. „Alexej Navalnyj musí být neprodleně propuštěn,“ dodal Maas na Twitteru.

K „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ Navalného vyzval rovněž britský ministr zahraničí Dominic Raab. Propuštěni by podle něj měli být také všichni pokojní demonstranti a novináři zadržení v posledních dvou týdnech.

„Dnešní perverzní verdikt, jehož cílem se stala oběť otravy spíše než ti, kteří jsou za ni zodpovědní, ukazuje, že Rusko nedodržuje základní závazky, které se očekávají od každého zodpovědného člena mezinárodního společenství,“ uvedl Raab v prohlášení. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil odsouzení Navalného za „nepřijatelné“. „Politická neshoda není nikdy zločinem. Vyzýváme k okamžitému osvobození,“ uvedl prezident na Twitteru.

Odsouzení Navalného v úterý kritizovaly také Litva a Lotyšsko, které vybídly Evropskou unii, aby uvalila na Rusko sankce. „Dialog mezi Evropskou unií a Ruskem je nyní možný jen jazykem sankcí,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Pokud se k sankcím EU neuchýlí, Litva podle něj zváží uvalení „vlastních národních sankcí“.

K Landsbergisově výzvě se připojil i šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs. „EU musí uvalit sankce, Rada Evropy musí jednat, protože toto je porušení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl na Twitteru. Odsouzení Navalného označil za „odpudivý cynismus“.

Petříček: Proces byl vykonstruovaný

Ke státům požadujícím okamžité propuštění Navalného se přidalo i Česko. Jde o vykonstruovaný proces, uvedl večer na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Rozsudek moskevského soudu měl podle ministra zahraničí jasnou motivaci – umlčet opozici. EU by se podle něho měla znovu vrátit k tématu sankcí vůči Rusku.

O víkendu ministr také odsoudil zásah ruských bezpečnostních složek při demonstracích za osvobození Navalného a uvedl, že násilným potlačováním opozice a svobody slova Moskva porušuje své závazky o dodržování lidských práv.

Navalnyj i investigativní novináři uvádějí, že za otravou je FSB

Navalnyj se v Berlíně od loňského srpna léčil z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní, ale Moskva ji popírá. Stejně tak odmítá opozičníkova tvrzení, že jeho likvidaci nařídil přímo Putin a že se ho pokusilo odstranit komando tajné služby FSB. O tom, že za otravou je FSB, informoval i mezinárodní tým investigativních novinářů, podle kterého se jeden z agentů Navalnému nedopatřením přiznal

Proti uvěznění Navalného se v Rusku zdvihla vlna nevole. Navzdory úředním zákazům a policejním hrozbám minulou neděli a předminulou sobotu desetitisíce Rusů vyšly do ulic desítek měst s požadavkem, aby kritik Kremlu byl osvobozen.

Policie pozatýkala podle médií rekordní počty lidí – tuto neděli více než pět tisíc sedm set padesát lidí a víkend předtím přes tři tisíce. Proti uvěznění Navalného a mnohdy brutálním zásahům proti demonstrantům protestuje Západ, který hrozí Rusku dalšími sankcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.