Na ukrajinských hranicích je rušno. Uprchlíci se vrací do válčící země

Nahrávám video

Ukrajinští uprchlíci se po třech měsících války začínají vracet domů, hlavně na západní Ukrajinu. Cestují především vlakem přes Polsko. Za posledních 24 hodin se na Ukrajinu dostalo 42 tisíc lidí, každý den jich přibývá.

„Moje rodina už neslyší žádné výbuchy, vše je v klidu. Přestože bydlíme asi patnáct kilometrů od polygonu Javorivsky. Už chci být doma,“ popsala ukrajinská uprchlice Lesia, která poslední dva měsíce strávila ve Frýdku-Místku.

Cesta autobusem jí zabere asi osm hodin. Zaplněné spoje odjíždějí z Česka několikrát denně. Nejvíce Ukrajinců ale cestuje domů vlakem. Vagony z polské Přemyšle směrem do ukrajinského Lvova teď bývají plné. Někteří cestující čekali na přestup dlouhé hodiny, od června budou proto spoje směrem na Ukrajinu lépe navazovat. Také řada před pasovou kontrolou se začíná tvořit už i dvě hodiny před odjezdem vlaku.

S dalšími prodlevami je pak třeba počítat na hranicích. U hraničního přechodu Korczowa měřila kolona aut v sobotních osm hodin ráno zhruba jen 500 metrů. Čekat musel i autobus z Česka, pohraničníci pouštěli jen 20 aut za hodinu. 

Fronta vozidel s červenými poznávacími značkami ale postupovala ještě pomaleji. Jedná se o auta zakoupená na Západě, Ukrajina na ně zrušila dovozní clo. „Za auto jsem dal pět tisíc zlotých. Kdybych platil clo, zaplatím o tři tisíce více,“ popsal uprchlík Juryj. 

Lvov se stal ukrajinským uprchlickým centrem

Cestu od hranic do Lvova pak auta projedou několik checkpointů s vojáky i zátarasy z písku. Město je první záchytný bod na cestě do zahraničí i zpět. Podle lvovského starosty v něm přebývá přes 200 tisíc lidí z východní Ukrajiny. Asi čtvrtina z nich nejspíš zůstane natrvalo, nemají se kam vrátit.

I když sochy v centru jsou stále zakryté, život se ve městě rychle obnovuje. Funguje už i český konzulát. Začátkem května se také otevřela muzea a galerie se společným heslem: Jsme naživu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 49 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled