Od začátku ruské invaze na Ukrajinu překročilo hranice s Polskem asi 3,5 milionu lidí. Na 200 tisíc dětí uprchlíků v Polsku nastoupilo do škol. Podle pohraniční stráže se už zhruba milion většinou Ukrajinců vrátil do napadené země. Polská vláda však předpokládá, že řada běženců zůstane i po skončení války.
Ukrajinsko-polskou hranici od začátku bojů překročilo od 24. února asi 3,5 milionu lidí. Neznamená to však, že by všichni byli ukrajinskými uprchlíky, připomněl zahraniční reportér ČT Andreas Papadopulos. „Část z nich byli zahraniční studenti, část lidé, kteří nebyli Ukrajinci a mířili do bezpečí před válkou,“ uvedl.
Stejně tak mezi milionem lidí, kteří zamířili opačným směrem na Ukrajinu, nemusí být jen navrátivší se občané. „Velká část z těchto statistik je tvořena lidmi, kteří na Ukrajinu míří s humanitární pomocí, ale také například šoféři nákladních vozů, kteří dovážejí suroviny a potraviny,“ přiblížil Papadopulos.
Podle polské vlády se alespoň dočasně rozhodlo zůstat v zemi 2,5 milionu lidí. Pro nástup do práce, pronájmu nebo zařazení dětí do škol si pak příchozí musí zažádat o přidělení čísla PESEL, obdobu českého rodného čísla. Takových dokumentů zatím bylo vydáno asi 1,2 milionu. Polský kabinet počítá s tím, že i po skončení války v zemi zůstane asi třicet procent držitelů těchto dokumentů.
Čtyřicet zlotých za den
Pomoc uprchlíkům v zemi do značné míry stojí na dobrovolnících. Asi osmdesát procent příchozích je ubytováno v soukromí. Uprchlíci dostávají od státu finanční podporu ve výši 40 zlotých (zhruba 210 korun) na osobu na den. „Je to pomoc, která se rovná stravnému, tak to aspoň připodobnila polská opozice. Nikoliv částka, za kterou se dá v Polsku plnohodnotně vyžít,“ přiblížil Papadopulos.
Velké množství uprchlíků proto zažádalo o práci, 160 tisíc jich už podle nejnovějších údajů v Polsku legálně pracuje. Většinou jde o málo kvalifikované pozice ve službách nebo průmyslu, které nevyžadují znalost polštiny. Asi jen 17 procent nastoupilo do kvalifikovanějších pozic například v IT.
