Na Ukrajině skončil měsíční válečný stav. Napětí ale panuje dál

2 minuty
Na Ukrajině dneškem končí válečný stav
Zdroj: ČT24

V deseti oblastech Ukrajiny ve středu ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 našeho času) skončil válečný stav vyhlášený před měsícem kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Později jeho ukončení oficiálně oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem ale zůstávají i nadále napjaté.

Porošenko varoval, že „ruská hrozba nezmizela“. Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi „nebezpečím vojenské agrese“ a „hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů“. Každopádně válečný stav umožnil upevnit obranyschopnost Ukrajiny, uvedl prezident podle listu Ukrajinska pravda. 

„To, že platnost válečného stavu končí, je už patrné. Dnes na lince mezi Moskvou, Minskem a Kyjevem poprvé nebylo ani jednoho deportovaného Rusa, kterého ukrajinští pohraničníci nevpustili do země,“ zaznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Připomněl současně, že Rusové k návštěvě Ukrajiny potřebují mít biometrický pas, na hraničním přechodu se musí podrobit snímání otisků a vysvětlit důvody své cesty.

Po vyhlášení válečného stavu se ukrajinské úřady rozhodly zakázat vstup do země Rusům ve věku od 16 do 60 let, s výjimkou humanitárních návštěv, například účasti na pohřbech příbuzných. Ukrajinští činitelé vysvětlovali tento zákaz snahou předejít vytváření záškodnických oddílů.

Ukrajinští pohraničníci během 30 dnů válečného stavu nevpustili do země asi 1500 Rusů, dodal Kommersant. Problémy na hranicích mívaly podle médií i Rusky, včetně dvou novinářek, které pohraničníci nepustili, protože neměly akreditaci ani nedokázaly přesvědčivě vyložit cíle své cesty.

Ukrajinská redakce zpravodajské stanice BBC připomněla, že s vyhlášením válečného stavu přešly ozbrojené síly do plné bojové pohotovosti, což znamenalo i konec dovolených vojáků anebo odchodů do civilu.

Vojenské jednotky také změnily svou dislokaci, například 95. výsadková brigáda se přesunula z Žytomyrské oblasti na pobřeží Azovského a Černého moře, aby je chránila před případným ruským výsadkem. V sousedství hranic s Ruskem se také posilovala protivzdušná obrana. Tři tisícovky rezervistů byly povolány na dvou až třítýdenní cvičení; všichni se podle ministerstva obrany už vrátili domů.

Úřady také prověřovaly stav úkrytů a dalších objektů civilní obrany, propracovávaly evakuační plány a vytvářely zásoby léků. „Vynořilo se hodně otázek, o kterých jsme netušili,“ připustil tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Policie v deseti oblastech posílila své hlídky. Objevila se i dodatečná omezení, například úřady v Chersonské oblasti po dobu válečného stavu zakázaly ohňostroje a zábavní pyrotechniku, jakož i hony. V některých místech však takové zákazy platí už od roku 2014.

Válečný stav platil kvůli incidentu v Azovském moři

Incident, kvůli němuž Ukrajinci vyhlásili válečný stav, se odehrál 25. listopadu, kdy se skupina tří ukrajinských lodí pokusila proplout do Azovského moře, ale zastavila je ruská plavidla. Ruské loďstvo následně zadrželo za použití zbraní všechny tři lodě i s 24 námořníky, někteří z nich utrpěli zranění.

Jen několik desítek minut poté se sešla v Kyjevě bezpečnostní rada a navrhla pro celou zemi vyhlásit na tři měsíce válečný stav.

„Je to kvůli posílení ukrajinských obranných kapacit tváří v tvář vzrůstající agresi. Neznamená to ale, že bychom rezignovali na osvobození ukrajinského území politickými a diplomatickými prostředky, hodláme nadále dodržovat naše mezinárodní povinnosti, včetně minských dohod,“ uvedl tehdy Porošenko.

Návrh ale musel ještě potvrdit parlament, kde se proti stavělo několik opozičních stran. Nelíbilo se jim, že by tříměsíční válečný stav ovlivnil konání prezidentských voleb koncem března. Porošenko ustoupil a vyhlásil ho jen na měsíc a v deseti oblastech země.

V polovině prosince ujistil, že prodloužení se nechystá. „Trvám na tom, že válečný stav nesmí zasáhnout do voleb. Proto – pokud nebudeme čelit agresi ruských ozbrojených sil – prodlužován nebude,“ uvedl dříve Porošenko.

Napětí ale trvá. Porošenko upozornil, že Rusko udržuje poblíž hranice s Ukrajinou početné vojenské síly a na Krym přemístilo další výkonný protiletadlový systém i stíhačky, a varoval před válkou. Obě země proti sobě navzájem vyhlásily sankce.

„Dokud Ukrajinu vedou rusofobové, kteří nevědí nic o zájmech svého vlastního národa, bude tato nenormální situace pokračovat, nehledě na to, kdo je v Kremlu u moci,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin ve svém prosincovém bilančním projevu.

Rusko nadále zadržuje ukrajinské námořníky a hodlá je postavit před soud. O jejich výměně chce jednat až poté, co padne rozsudek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa může zrušit ochranu migrantů ze čtyř zemí, rozhodl soud

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.
před 2 hhodinami

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 3 hhodinami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 3 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 5 hhodinami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 5 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 7 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 8 hhodinami
Načítání...