Podle slovenského ministerstva vnitra vstoupilo na území Slovenska od začátku ruské invaze už na čtvrt milionu lidí z Ukrajiny. V posledních dnech však příliv ukrajinských uprchlíků na Slovensko klesá a situace se stabilizovala. Podobné počty hlásí také Německo, kam uteklo podle tamních úřadů nejméně 225 tisíc Ukrajinců.
Na Slovensko uprchlo už čtvrt milionu Ukrajinců. Po původním náporu je situace stabilizovaná
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Do konce minulého týdne hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 249 505 osob. Mezi nimi jsou podle dostupných informací nejen ukrajinští uprchlíci, zejména ženy a děti, ale také například cizinci, kteří se přes Slovensko vracejí z válkou zasažené Ukrajiny do svých zemí.
Zhruba 44 700 lidí už na Slovensku požádalo o udělení statusu dočasného útočiště. „Lidé získávají jakousi obdobu občanského průkazu a zdravotního pojištění a s tím už mohou na Slovensku legálně žít, pracovat, jít k lékaři, děti mohou jít do školy,“ říká zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Mathé.
Podle ministerstva vnitra úřady zatím mají k dispozici přes 7600 volných lůžek pro uprchlíky. V Michalovcích na východním Slovensku, kde vzniklo jedno z velkokapacitních center pro běžence, hasiči o víkendu postavili stanový tábor k nouzovému ubytování asi 250 osob. Technické vybavení k jeho vybudování poskytla Itálie na základě slovenské žádosti. Podobný stanový tábor dříve postavili čeští vojáci na severním Slovensku.
„Je tady dost humanitární pomoci, zároveň se lidé stíhají registrovat v registračním centru, které je v městské sportovní hale. Tam se registrují lidé, kteří chtějí zůstat na Slovensku,“ doplňuje Mathé k situaci v Michalovcích. „Odsud se potom rozjíždějí do měst a obcí po celém Slovensku, kde hledají ubytování, pokud ho nemají zajištěné dopředu. A pak je část lidí, která se v Michalovcích ani nezastaví a pokračuje dál na západ,“ dodává Mathé.
V posledních dnech příliv uprchlíků z Ukrajiny na Slovensko klesá. V neděli hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 4467 lidí, krátce po ruské invazi na Ukrajinu z 24. února vstupovalo na Slovensko z Ukrajiny denně zpravidla kolem dvanácti tisíc osob.
Podobná čísla hlásí i Německo
Také Německo se potýká s přílivem ukrajinských uprchlíků. „Od počátku ruského útoku evidujeme 225 357 válečných uprchlíků,“ uvedlo tamní ministerstvo vnitra. Tento počet zaznamenala německá policie při namátkových pohraničních kontrolách a také při kontrolách v mezinárodních vlacích, takže skutečné počty běženců budou vyšší.
Běženci nejčastěji využívají hlavní železniční trať z Varšavy do Berlína, policie proto ve Frankfurtu nad Odrou intenzivně kontroluje vlaky překračující německo-polskou hranici. Častější namátkové kontroly jsou i v česko-německém pohraničí, neboť řada uprchlíků z Prahy pokračuje do Německa.
Hlavnímu náporu uprchlíků ale čelí Polsko, které již zaznamenalo přes dva miliony prchajících Ukrajinců. K častým cílům patří také Česko, kam podle nedělního prohlášení vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) uprchlo na 270 tisíc lidí.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že nynější boje na Ukrajině vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí.
Pokles počtu uprchlíků hlásí i Polsko
Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,144 milionu uprchlíků z Ukrajiny, jak oznámila polská pohraniční stráž. Ta jen v neděli odbavila 33 800 utečenců, což byl pokles oproti sobotním 40 100 běžencům.
Počty lidí překračující polsko-ukrajinské hranice se začínají snižovat a někteří uprchlíci se stěhují do jiných částí Evropy. Přichází to v době, kdy se Polsko, a konkrétně město Krakov, které je významným dopravním uzlem, potýká s vyčerpáním kapacit ubytování.
„Je velký problém najít místo pro každého,“ řekla BBC ukrajinská dobrovolnice Darja, pracující na krakovském nádraží. Znamenalo to, že někteří lidé museli být odesláni do měst a městeček mimo region, kam se vydali někdy neochotně. „Někdy je pro ně velmi těžké cestovat,“ vysvětlila Darja. „Lidé, kteří sem přicházejí, jsou v těžkém šoku a nemají ponětí, co udělají se svými životy,“ dodala.
Polsko podle této dobrovolnice nadále poskytuje bezplatné ubytování, stravu a podporu unaveným uprchlíkům. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli,“ dodala.
Opačným směrem, tedy z Polska na Ukrajinu, od začátku ruské invaze vyjelo podle údajů pohraničníků 264 tisíc osob. Ukrajinská pohraniční stráž podle listu Gazeta Wyborcza informovala, že celkem se do země vrátilo asi 400 tisíc Ukrajinců ze zahraniční, přičemž asi čtyři pětiny z navrátilců představují muži, kteří si přejí bránit vlast.
Kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace, jak uvedl v neděli vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Část z nich zůstala na Ukrajině, další lidé před boji a násilnostmi utekli do zahraničí.
V Řešově mohou zůstat uprchlíci dva dny
Dva dny. Tak dlouho mohou váleční uprchlíci zůstat v tomhle provizorním ubytovacím centru v Řešově. Je tu 500 míst, poslední dobou se plní polovina. Přespala tu i Darja s rodinou. Před boji utekli z Kramatorsku na východní Ukrajině.
„Nejdřív jsme jeli vlakem, cesta trvala 27 hodin. Pak jsme přijeli do Lvova, kde jsme přesedli na další vlak,“ řekla uprchlice z východní Ukrajiny Darja.
Ti nejmenší si mohou pohrát v dětském koutku. Třikrát denně dostávají uprchlíci najíst. Nechybí ani ošetřovna. „Přijíždějí sem a nemají svoje léky, protože se jim je na cestě nepodařilo koupit. Říkají, že lékárny byly úplně prázdné,“uvedla zdravotní sestra a dobrovolnice Danuta Kołodziejová.
Od začátku ruské agrese proti Ukrajině Řešovem prošlo na tři sta tisíc lidí. Většina zamířila dál do velkých polských měst nebo na západ Evropy. Radnice odhaduje, že tu zůstalo deset až dvacet tisíc běženců.
Ukrajinci i Rusové odchází také do Turecka
Od začátku války na Ukrajině se do Turecka uchýlilo na 14 tisíc občanů Ruské federace. Jedná se často o mladší a vzdělanější lidi, kteří se obávají nových postihů ze strany vlády prezidenta Vladimira Putina či vojenské služby, jak uvedl turecký deník Hürriyet. Z Ukrajiny pak do Turecka přicestovalo na 49 tisíc osob.
Odchodu lidí z Ruska a Ukrajiny do Turecka napomáhá i fakt, že turecké úřady nepožadují po občanech těchto dvou zemí víza. Na rozdíl od mnoha evropských států navíc Turecko nezavřelo svůj letecký prostor ruským letadlům. Bez víza mohou Rusové a Ukrajinci zůstat v Turecku tři měsíce.
„Velmi jsem se obávala, že na ruských hranicích spadne nová železná opona, hranice se zavřou a nebude možné vycestovat ze země,“ řekla tureckému tisku třiadvacetiletá Anna, která do Turecka přijela i se svou rodinou. Poukázala na nový zákon, podle kterého za kritiku armády hrozí v Rusku vysoké tresty.
Z Petrohradu do Istanbulu odcestoval počítačový expert Vadim, který zvažoval odchod z Ruska už delší dobu. Podle něj v zemi začal růst „fašismus“. „Ale nebylo to lehké rozhodnutí… Měl jsem tam přátele, práci a domov,“ řekl tureckým novinám.
Z Jekatěrinburgu pak uprchl i rusko-ukrajinský pár, který pracoval v místním filharmonickém orchestru. „Situace v Rusku se zhoršila a neviděli jsme tam budoucnost pro naše děti. Velmi nás mrzí osud mladých ruských vojáků a lidí na Ukrajině,“ řekl houslista Vladimir. Z Ruska lidé nejčastěji směřují do Gruzie, pobaltských států či Finska.
