„Myslím, že tam půjde.“ Biden tuší Putinovu invazi na Ukrajinu. Velkou válku nečeká

Joe Biden na konferenci rok od nástupu do funkce hájil svou vládu a kritizoval zarputilost republikánů odmítajících jeho návrhy. Hovořil o roce výzev i obrovském pokroku. Zmínil zvýšení proočkovanosti proti covidu-19. Zdůraznil, že za jeho vlády bylo vytvořeno šest milionů nových pracovních míst, nezaměstnanost a chudoba se snížily, zatímco mzdy vzrostly. Zároveň přislíbil, že zemi nečekají další lockdowny. Věnoval se i dění mezi Ruskem a Ukrajinou.

Biden si myslí, že Rusko invazi na Ukrajinu podnikne. „Musí něco udělat,“ vysvětlil s odkazem na prezidenta Vladimira Putina. Ten si však velkou válku podle něj nepřeje.

„Záleží na tom, co udělá. Jedna věc je, pokud to bude menší vpád a my se budeme dohadovat o tom, co dělat anebo nedělat. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích, pokud dále napadnou Ukrajinu, bude to pro Rusko katastrofa,“ varoval.

Spojené státy připravily široký balík sankcí, které by mimo jiné odstřihly ruské banky od dolarů. Pro Moskvu to a další sankce budou „pohromou“, pohrozil Biden. „Takové sankce ještě neviděl.“

Za nejdůležitější považuje jednotu v NATO. Přiznal rozdíly v představách členských zemí, jak by měla vypadat reakce na různé scénáře vývoje.

Americký prezident nicméně pronesl vstřícná slova v případě dvou požadavků Kremlu, konkrétně v otázce možného vstupu Ukrajiny do NATO a rozmístění strategických zbraní Západem na ukrajinském území, upozornila agentura AFP. V první záležitosti Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, aby se Ukrajina v blízké budoucnosti stala členem Aliance, byť ta v zásadě nezavírá dveře. V případě strategických zbraní lze podle něj najít řešení.

Domácí spory

Většina projevu se věnovala domácí politice. Opozičním republikánům vytkl, že se zajímají víc o „porážku prezidenta“ než o to, co mohou udělat pro Američany. „Řekněte mi jedinou věc, s níž souhlasí,“ rozhořčil se. Jejich zarputilost prý podcenil, zdůraznil ale, že jeho práce není u konce.

Vyzdvihl úspěchy své vlády. Spojené státy podle něj zažívají rekordní tvorbu pracovních míst a ekonomický růst. Slíbil vytvoření lepších pracovních míst a modernizaci americké infrastruktury. Zároveň uvedl, že si je vědom „frustrace a únavy v zemi“, což zdůvodnil covidem-19.

Spojené státy se podle Bidena učí, jak se adaptovat na pandemii, a zároveň se připravují na postpandemický svět. Prezident hovořil také o potřebě naočkovat dosud neočkované a rozšířit kapacity testování. V této souvislosti zmínil, že jeho administrativa mohla v otázce testování jednat rychleji. Zároveň uvedl, že varianta omikron není důvodem k panice a přislíbil, že se země nevrátí do lockdownu.

Nízká obliba

Bidenova obliba od nástupu do úřadu výrazně klesla, podle průzkumů je s jeho prací spokojeno pouze 42 procent Američanů. Obavy vyvolává inflace, spotřebitelské ceny ve Spojených státech rostou nejrychleji za 40 let. Prezident ve svém projevu vyzval americkou centrální banku, aby dělala pro zmírnění inflace víc.

Biden také nesplnil několik klíčových slibů. V Kongresu zatím neuspěl s plány na reformy volebního zákona a legislativním balíčkem pro sociální a klimatickou ochranu – ačkoli jeho demokraté mají těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. V horní komoře však může i menšina senátorů významnější legislativu blokovat.

V listopadových volbách do Kongresu by republikáni mohli získat zpět většinu v obou komorách, píše agentura DPA.

Na dotaz, zda toho nasliboval víc, než byl schopen splnit, šéf Bílého domu odpověděl, že nikoliv. Prezident míní, že jeho sociální balík nazvaný Build Back Better, není pohřbený a očekává, že se mu podaří prosadit rozsáhlé části legislativy. „Myslím, že můžeme balíček rozdělit, získat tolik, kolik teď můžeme, a vrátit se k tomu a bojovat o zbytek později,“ věří.

Ačkoliv jsou Spojené státy nyní podle Bidena v mnoha směrech méně rozdělené než dříve, „nejsou tak jednotné, jak by měly být“. Prezident zdůraznil, že svět nyní prochází důležitým historickým zlomovým bodem. „V nadcházejících deseti letech budeme svědky větších změn, než jsme viděli v posledních 15 letech,“ řekl. „Myslím, že uvidíte strašně moc změn. Otázkou je, jestli s tím dokážeme držet krok,“ pokračoval. Dodal, že bude těžké udržet demokratické instituce, ale odmítá se vzdát.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 5 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 13 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...