Mayová připustila odklad brexitu, pokud poslanci odmítnou dohodu i odchod z EU bez ní

Nahrávám video
Projev Theresy Mayové, Jeremyho Corbyna a komentář politologa Michala Víta
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová poprvé oficiálně připustila, že Spojené království může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z Unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody.

„Spojené království opustí EU 29. března bez dohody pouze v případě, že bude mít výslovný souhlas Dolní sněmovny,“ řekla Mayová poslancům.

Mayová slíbila, že pokud poslanci do 12. března neschválí dojednanou dohodu, nechá je hlasovat o tom, jestli má země opustit EU bez dohody. Pokud to zákonodárci odmítnou, parlament bude 14. března hlasovat, zda má vláda usilovat o „krátké, omezené prodloužení“ vyjednávacího období. Sama si termín brexitu posunout nepřeje.

Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní, nebo v EU zůstat.

Nahrávám video
Události: Mayová připustila odklad brexitu
Zdroj: ČT24

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn označil přístup premiérky Mayové za groteskně bezohledný. Důsledky jejích „cynických taktik“ podle něj pociťuje celá země. Podle Corbyna Mayová „slibuje dosáhnout něčeho, co není dosažitelné“.

Pokud by dohoda uzavřená s Evropskou unií byla nakonec přece jen v parlamentu schválena, měla by být podle Corbyna podrobena schválení lidem v druhém referendu. Mayová v reakci na Corbynova slova uvedla, že druhé referendum by bylo „zradou důvěry britského lidu“.

Mayová dosud odklad odmítala

Poslanci dohodu už jednou odmítli a celý ratifikační proces se tak zablokoval. Spojené království má přitom evropský blok opustit už 29. března. Předsedkyně vlády proto čelí stále silnějšímu tlaku, aby EU požádala o odložení rozluky, aby se země vyhnula brexitu bez dohody. Možnost odkladu by uvítal například šéf Evropské rady Donald Tusk nebo Irsko.

Mayová dosud odložení odmítala. Její mluvčí ještě v pondělí zdůraznil, že to „není něco, co chce (premiérka) udělat“. Rovněž Evropská komise předpokládá, že brexit nastane podle plánu 29. března. „Čtyřiasedmdesátkrát. Tolikrát podle listu Financial Times premiérka ve Westminsteru ujistila britské poslance, že země odejde 29. března z Evropské unie. A nyní obrací,“ připomněl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Podle britských médií je změna v premiérčině postoji motivována snahou uklidnit nespokojence ve své vládě, kteří volají po odkladu brexitu. Na druhou stranu, jak deník poznamenal, vyloučení brexitu bez dohody rozhněvá zastánce důrazné odluky od Unie.

Také podle webu deníku The Guardian však připouštějí i někteří k premiérce dosud nejloajálnější poslanci, že odklad brexitu je „dost nevyhnutelný“. O tom, že Mayová připouští v následujících dvou týdnech hlasování o dvouměsíčním odkladu, psal například web deníku The Independent.

Financial Times: Mayová se chce vyhnout porážce v parlamentu

Podle listu The Daily Mail se v pondělí pozdě večer v budově parlamentu sešli ti členové současné vlády, kteří požadují, aby premiérka vyloučila možnost, že země koncem března odejde z EU bez jakékoli dohody.

Tři představitelé vedení ministerstev průmyslu, digitalizace a energetiky pak v dopise, který deník zveřejnil, pohrozili, že podají rezignaci, pokud premiérka nezaručí odklad brexitu v případě, že současná dohoda neprojde parlamentem do 13. března.

Komentátor deníku Financial Times napsal, že Mayová se chce vyhnout ponižující porážce v parlamentu, která by už tuto středu hrozila, pokud by někteří ministři skutečně podpořili dodatek k dohodě o brexitu. Tento dodatek z pera labouristické poslankyně Yvette Coperové a konzervativce Olivera Letwina by v případě schválení umožnil poslancům převzít kontrolu celého brexitového procesu a předpokládá taktéž delší odklad brexitu.

Právě tato druhá varianta odkladu by podle analytika Jakuba Mocka znamenala odklad o několik let. „(V úvahu by připadalo), že ten odklad bude dlouhý, že se odloží o několik let, řekněme třeba o jedno volební období Evropského parlamentu, to znamená o pět let, a že ten výstup je tedy nejasný,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Nahrávám video
Analytik Mocek: Od Vánoc se prokrastinuje, aby se někteří lidé vycukali
Zdroj: ČT24

Poslanci proberou návrh Mayové ve středu

Ve středu budou mít britští poslanci možnost o prohlášení Mayové debatovat a přijít s vlastními návrhy dalšího postupu. Ty by mohly otevřít cestu nejen k odkladu rozluky, ale také ke druhému referendu o brexitu, pro které se vyslovují labouristé. Podle Mocka ale zatím nikdo neřekl, o čem by se v druhém referendu hlasovalo. 

V neděli premiérka oznámila, že odloží hlasování o dohodě plánované na 27. února a že návrh dohody poslancům předloží nejpozději do 12. března, tedy pouhých 17 dní před očekávaným odchodem země z EU.

Kontroverzní částí vyjednané dohody je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...