V Libanonu trvají protivládní demonstrace, přestože kabinet přijal rozsáhlé reformy, které měly napětí v zemi uklidnit. Mezi změny patří i snížení platů politiků na polovinu nebo finanční pomoc rodinám žijícím v chudobě. Volání po demisi kabinetu zní Libanonem už týden; demonstranti ho viní z masivní korupce a neschopnosti řešit ekonomickou krizi. Úřady zpřísnily bezpečnostní opatření v Bejrútu, aby zabránily dalšímu blokování hlavních ulic.
Libanonští politici budou brát poloviční plat. Davy demonstrantů přesto volají po demisi vlády
Horizont: Napětí v Libanonu nekončí (zdroj: ČT24)
Blízkovýchodní země zůstává ochromená stávkou. Zavřené jsou banky, obchody i školy. Ráno se podle agentury AFP objevily znovu v centru Bejrútu zátarasy podobně jako v minulých dnech a na sociálních sítích se množí výzvy ke shromážděním v dalších městech. „Jsme dál jednotní proti útlaku – nemáme práci, důchody, rozkrádají nám fondy určené k půjčkám na bydlení,“ kritizuje vládní kruhy profesorka Jeeda Rabahová.
„Je to pro národ šance. Byli bychom hloupí, kdybychom ji přenechali vládě. Proč jim dávat novou příležitost, když na to, aby něco udělali, měli třicet let?“ poznamenal v rozhovoru v místní televizi jeden z obyvatel jiholibanonského Súru. V Libanonu v roce 1990 skončila dlouhá občanská válka a mnozí politici z té doby jsou stále u moci.
Lidé vyšli do ulic poprvé minulý čtvrtek kvůli ohlášeným novým daním. Kabinet chtěl kupříkladu zpoplatnit volání přes WhatsApp a další sociální platformy.
Premiér slibuje „finanční převrat“
Vláda premiéra Saada Harírího proto spěšně zavedla reformy, které chystala celý rok. Harírí hovoří o „finančním převratu“. Politici si o polovinu sníží platy, upustí od zvýšení daní a uloží bankám přispět v přepočtu více než sedmdesáti miliardami korun k vyrovnání rozpočtu.
Stát chce přispět rodinám žijícím v chudobě a poskytnuty mají být půjčky na bydlení v hodnotě 160 milionu dolarů (3,7 miliardy korun). Má se také privatizovat telekomunikační sektor a přeorganizovat energetika.
„Není to přímo něco za něco, nežádáme veřejnost, aby přestala demonstrovat nebo vyjadřovat nespokojenost, musí se rozhodnout sama. Ani nedáváme žádný termín a nikomu nedovolíme lidi zastrašovat,“ podotkl předseda vlády.
Mnohé z protestujících ale sliby nepřesvědčily. „Harírí nám sliboval 900 tisíc pracovních míst, mluví se o reformách a boji proti korupci, ale po půldruhém roce vidíme, že to byly lži. Ti, co slibují změnu, jsou stále stejní zkorumpovaní lidé,“ myslí si jeden z protestujících Assad Thebian. „Jsme všude a chceme skutečné činy, ne jen slova,“ zdůraznil aktivista Dany Mourtada.
List L'Orient Le Jour v úterý napsal, že „Harírí prosadil svůj plán, ale ulice je stále zmobilizovaná“. Také politolog Karím Muftí se domnívá, že lidé návnadu nespolkli a k uklidnění bude zapotřebí mnohem hlubší změna systému.
Libanonská vláda slíbila reformy, demonstrantům to nestačí (zdroj: ČT24)
Ve hře jsou i předčasné volby
Premiér je ochoten přistoupit k předčasným volbám, pokud si to veřejnost bude přát. „Musíte vědět, že váš hlas je slyšet, a pokud chcete předčasné volby, já tuto myšlenku podpořím,“ konstatoval Harírí. Poslední parlamentní volby se v Libanonu uskutečnily loni v květnu.
Prezident Michel Aún prohlásil, že protesty svědčí o potížích, s nimiž se lidé potýkají, ale vinit z korupce všechny politiky je nespravedlivé. „Zobecnit obvinění z korupce na všechny je velká nespravedlnost,“ řekl čtyřiaosmdesátiletý prezident, který pomohl svému zeti Džibránovi Básilovi do křesla ministra zahraničí. Další jeho zeť generál Šámil Rúkuz se podle
libanonských médií připojil k nynějším demonstracím.
Situaci v zemi komplikují i napjaté vztahy se sousedním Izraelem a přítomnost Íránem podporovaného hnutí Hizballáh, které je v zemi regulérní politickou silou. Konflikt v Sýrii pak v minulých letech vyhnal do šestimilionového Libanonu půldruhého milionu válečných uprchlíků.