Libanon i Izrael vítají návrh námořní hranice. Delimitace je nutná pro těžbu plynu

3 minuty
Události ČT: Izraelsko-libanonská jednání
Zdroj: ČT24

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

„Pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě,“ řekl agentuře hlavní libanonský vyjednavač Iljás bú Saab s odkazem na amerického zprostředkovatele. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Hulata, který vedl izraelský vyjednávací tým, se k záležitosti vyjádřil podobně: „Všechny naše požadavky byly splněny, změny, které jsme požadovali, byly zahrnuty. Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě.“

Izraelský premiér Lapid později uvedl, že Libanon a Izrael dospěly k historické dohodě o námořní hranici. „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ prohlásil Lapid. Dohoda bude ve středu podle něj předložena ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě, než ji posoudí parlament.

Podle amerického prezidenta Bidena nová dohoda chrání bezpečnostní a ekonomické zájmy Izraele. „Libanonu poskytuje prostor pro využívání vlastních energetických zdrojů,“ prohlásil americký prezident. Podle něj je zásadní, aby „všechny strany dostály svým závazkům a společně pracovaly na implementaci (smlouvy)“. Smlouva otevírá cestu ke stabilnějšímu a bohatšímu Blízkému východu, což snižuje riziko vzniku nových konfliktů, domnívá se americký prezident. V telefonátu s libanonským prezidentem Biden uvedl, že Spojené státy jsou připravené pomoci s řešením problémů, pokud při implementaci vzniknou.

„Vyhýbáme se válce“

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Dohoda by vyřešila územní spor v oblasti, kde Libanon hodlá těžit zemní plyn, a v blízkosti vod, kde Izrael již nalezl komerčně využitelné množství uhlovodíků.

Hizballáh, libanonská politická strana a šíitská milice podporovaná Íránem, pohrozila Izraeli použitím síly v případě, že by začal těžit zemní plyn v blízkosti sporné oblasti dříve, než to bude umožněno Libanonu v jeho námořní zóně. Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované libanonské zdroje píše, že Hizballáh dal nynější dohodě zelenou. Podle jednoho z těchto zdrojů hnutí s podmínkami dohody souhlasí a považuje ji za hotovou věc.

Hochstein vedl poslední týden intenzivní rozhovory poté, co předložil návrh, který byl v té době označován za konečný a jehož cílem bylo urovnat spor o kontrolu nad řadou plynových polí u pobřeží Izraele a Libanonu.

Libanonský prezident Michel Aún už dříve uvedl, že dohoda by neznamenala partnerství s Izraelem. „Vyhýbáme se tím jisté válce v regionu,“ uvedl podle Reuters minulý týden libanonský premiér Nadžíb Míkátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...