Krvavá neděle (Bloody Sunday) z ledna 1972 se po více než padesáti letech vrací k britskému soudu. Souzen bude jeden z členů jednotky, která v severoirském Derry postřílela 14 katolíků. V případě uznání viny půjde o první zadostiučinění pro blízké obětí. Táhlý konflikt spočíval v ambicích severoirských katolíků odtrhnout se od Spojeného království a připojit se k Irsku, což Londýn vždy odmítal.
Během nedělního dopoledne 30. ledna 1972 vyšli severoirští katolíci v Londonderry na původně mírumilovný pochod. Britské jednotky byly v tu dobu v Severním Irsku už třetím rokem, aby konflikt pomáhaly zklidnit. Tisíce občanů demonstrovat nechaly, ale situace se zvrhla, když dav dorazil k jedné z vojenských zátaras.
Brzy totiž na místo přispěchali i obávaní vojáci z 1. praporu britského výsadkového pluku. Střelba začala, když si jeden z nich údajně všiml muže, který měl připravovat nálož.
V nastalém zmatku zemřelo na místě 13 lidí včetně sedmi nezletilých, čtrnáctý podlehl následkům zranění po čtyřech měsících. Britská vláda od té chvíle vedla několik vyšetřování, která ovšem nikdy nevedla k potrestání případných viníků.
Žaloba bude vznesena ve všech bodech
To se teď má změnit – muž známý jako voják F. jde před soud za dvojnásobnou vraždu a pět pokusů o ni – na rozdíl od dvou bývalých kolegů, u kterých vyšetřovatelé stíhání zrušili pro nedostatek důkazů.
„Měl jsem na posouzení tohoto případu hodně času a víc už nepotřebuji. Žaloba proti vojáku F. bude vznesena ve všech bodech,“ řekl rezolutně soudce z Londonderry Ted Magill.
Události z ledna 1972 narušovaly politickou snahu o jednotu Západní Evropy tváří v tvář Sovětskému svazu. Klid přinesla až Velkopáteční dohoda z roku 1998. Londýn se více než čtvrtstoletí poté snaží za temným obdobím udělat konečnou tečku.
