Londonderry (Severní Irsko) – Zpočátku se jen protestovalo v průvodu, skončilo to ale krveprolitím. V katolické čtvrti Bogside severoirského města Londonderry zůstalo na místě ležet třináct zastřelených mladých obětí. Řeč je o takzvané krvavé neděli, po níž se mnoho mladých lidí začalo hlásit do Irské republikánské armády (IRA). Následující střety si přitom vyžádaly více než tři tisíce mrtvých. Britská vláda přiznala střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů až předloni v červnu.
„Krvavá neděle“ - fanatické střílení vojáků do mladých lidí
Na konci 60. let 20. století nastalo období nazývané Troubles (Nepokoje) a právě „krvavá neděle“ byla jeho vyvrcholením. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni-katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska, a unionisté-většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie. V neděli 30. ledna roku 1972 vyšlo několik tisíc lidí do ulic, aby se zúčastnili nezákonného pochodu, který pořádala katolická organizace bojující za lidská práva.
Vojáci neuposlechli příkazu zastavení palby a stříleli dál
Kvůli armádním zátarasům se ale pochod odklonil směrem k Free Derry Corner. Skupinka mladíků se pokoušela prolomit zátarasy a zaútočila na ně kamením. V té chvíli armáda nasadila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Dva mladíci byli postřeleni. Potom údajně do velení armády pronikla zpráva, že se někde v oblasti pohybuje odstřelovač IRA. Ve čtyři odpoledne proto do Bogside vyrazila elitní parašutistická jednotka. Jednoho mladíka zastřelili zezadu, když utíkal před vojáky Chamberlainovou ulicí. Pak následoval příkaz k zatýkání a vojáci pronásledovali hlavní skupinu protestujících poblíž Free Derry Corner.
- Příbuzní obětí „krvavé neděle“ autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Obyvatelé Londonderry sledují zveřejnění výsledků vyšetřování „krvavé neděle“ autor: ČT24, zdroj: ČT24
Navzdory příkazu o zastavení palby z armádního velení vypálili vojáci do prchajících davů asi stokrát. Dvanáct dalších lidí zemřelo, mnozí ve chvíli, kdy se pokoušeli pomoci zraněným. Čtrnáct dalších bylo zraněno, z toho dvanáct postřeleno a dva srazila projíždějící armádní vozidla. Čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici, mnohým zabitým ještě nebylo ani dvacet let.
O tom, proč k masakru došlo, se později vedly časté diskuze. Vojáci tvrdili, že stříleli v sebeobraně, zatímco příbuzní obětí to popírali. Dva měsíce poté byla v Ulsteru zavedena přímá vláda z Londýna. Incident spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 osob.
Nedělní masakr se několikrát vyšetřoval, mnohdy nespravedlivě
Události „krvavé neděle“ začala vyšetřovat komise vedená soudcem Johnem Widgerym, která u pozůstalých vzbudila rozhořčení. Například tvrdila, že parašutisté opětovali střelbu příslušníků IRA. Měli prý reagovat i na házení kamenů či zápalných bomb. Nové vyšetřovaní inicioval až v roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair. Při pátrání bylo vyslechnuto 922 svědků. Z vyšetřování také vyplynulo, že stříleli i republikánští ozbrojenci. Podle dokumentu mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby ospravedlnili své činy.
Závěr zprávy, zveřejněný 15. června 2010, říká, že všechny oběti zastřelené při protestním pochodu byly nevinné a že vojáci začali střílet, aniž by vydali varování. Tentýž den se britský premiér David Cameron jménem země a vlády omluvil za „neoprávněnou“ a „neospravedlnitelnou“ smrt čtrnácti protestujících a události „krvavé neděle“ označil za neospravedlnitelné a chybné. O incidentu bylo napsáno mnoho knih a natočeny dokumentární filmy.
