Jourová grilování zvládla. Poslanci ji schválili na místopředsedkyni Evropské komise

Nahrávám video
Události: Věru Jourovou grilovali v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Výbory Evropského parlamentu schválily českou eurokomisařku Věru Jourovou do pozice budoucí místopředsedkyně Evropské komise pro evropské hodnoty a transparentnost. Po slyšení před poslanci získala podporu zástupců většiny frakcí. Definitivní potvrzení celé Komise bude mít v rukou plénum europarlamentu za dva týdny. Během takzvaného „grilování“ Jourová hovořila o tom, že dodržování principů právního státu je jádrem Evropské unie, které je třeba neústupně a rozhodně hájit všemi dostupnými prostředky.

  • 17:43

    Tímto on-line přenos končí, děkujeme za pozornost.

  • 17:43

    "Pakliže budu potvrzena, chci s vámi se všemi v příštích letech co nejúžeji spolupracovat a doufám, že se mohu spolehnout na vaši podporu, na váš dohled a na vaše nové nápady," rozloučila se Věra Jourová s poslanci.

  • 17:40

    "Svou roli vnímám jako roli propagátorky zájmů našich občanů," sdělila Jourová.

Česká politička na úvod evropským poslancům představila klíčové pilíře svého budoucího portfolia, mezi něž řadí zejména ochranu demokracie a svobody médií, ale i právního státu. Podle ní tyto oblasti tvoří „evropskou duši“, a právě proto stojí za to je co nejodhodlaněji bránit. Jedním z nejdůležitějších úkolů podle jejích slov bude i práce na reformě systému výběru a jmenování kandidátů do evropských voleb.

Poslanci následně kladli Jourové otázky, aby si učinili názor, zda je dostatečně kompetentní pro funkci místopředsedkyně Evropské komise pro evropské hodnoty a transparentnost pod vedením nové šéfky Komise Ursuly von der Leyenové. V první části slyšení se většina otázek točila právě kolem dodržování vlády práva.

„Myslíte si, že přístup současné EK je neefektivní?“ ptala se maďarská liberální poslankyně Anna Júlia Donáthová na řízení podle článku 7, které bez zjevného výsledku vede Brusel proti Polsku a Maďarsku kvůli omezování nezávislosti soudů a plurality médií.

Podle Jourové by řízení měla pokračovat a zásadní bude také výsledek některých dalších procedur proti těmto dvěma zemím, o němž by měl rozhodnout unijní soud. Eurokomisařka podpořila i návrh, aby v příštím víceletém rozpočtu bylo čerpání peněz spojeno s právním státem. Mělo by však být zajištěno, aby kvůli tomu nepřišly o peníze obce či nevládní organizace, dodala.

Nahrávám video
Ministr zahraničí Petříček (ČSSD): Slyšení Jourové je úspěch
Zdroj: ČT24

Bezpečí novinářů

Jourová dále informovala, že se hodlá zasadit o větší bezpečnost práce investigativních novinářů, kteří čelí v některých unijních zemích hrozbám. EU podle ní bude v příštích letech financovat program pro nezávislou a kreativní žurnalistiku.

„V prvním roce svého mandátu budu intenzivně pracovat na správném nastavení programu financování, který by měl podporovat nezávislé novináře. Je to 61 milionů eur na sedm let. Tyto peníze je třeba co nejlépe využít, přijít se systémovým opatřením, které pokryje všechny členské státy a které bude poskytovat lepší ochranu nejenom v situacích, kdy systém v daném členském státě bude ohrožovat novináře, ale také v případě konkrétních hrozeb jednotlivým novinářům,“ sdělila Jourová svou představu. 

Jourová: V ČR si trestní stíhání nelze objednat

Eurokomisařka odpověděla i na otázku českého europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09), zda souhlasí s výrokem premiéra Andreje Babiše, že v České republice je možné objednat si trestní stíhání, a pravděpodobně tak dostat někoho do vězení. Také chtěl vědět, jak by na podobné výroky čelných představitelů v budoucnu reagovala.

„Sama jsem se v roce 2006 ocitla ve vazbě na základě zcela vylhaného obvinění, které bylo součástí špinavé politické hry. Mohu vyprávět ságy o tom, jak se cítí člověk, kterého semele trestní justice, která je ve službě státu a politiky.“

Jourová zároveň dodala, že od té doby se česká justice výrazně posunula. Nesouhlasí, že je v zemi možné objednat trestní stíhání. „Nevěřím tomu, naopak plně důvěřuji českým justičním orgánům a české prokuratuře, že konají profesionálně, nezávisle, nestranně a že plní roli, kterou mají v právním státě plnit,“ vyznala se Jourová.

Dále Jourová podotknula, že výroky politiků Evropská komise obvykle nekomentuje, reaguje na systémové změny, reformy či novou legislativu, které oslabují nezávislost justice. „Je dobře, že se Evropská komise neplete do domácích věcí tím, že by komentovala výroky národních politiků,“ řekla. „I když mám občas chuť to udělat.“

Na dotaz německého europoslance z frakce Zelených Daniela Freunda také řekla, že jejím úkolem v Komisi bude i nastavení způsobu, jak systematicky bojovat s korupcí v členských státech. Podle Jourové mohlo být posouzení míry korupce v jednotlivých zemích součástí chystaného mechanismu, který by měl v budoucnu umožnit pravidelné hodnocení kvality právního státu.

Nahrávám video
Záznam: Věra Jourová v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Dezinformace a kyberútoky

Jourová také dala najevo, že Evropská komise by se měla snažit přimět provozovatele webů, aby důsledně uváděli zdroje svých informací. Lidé by také měli mít možnost jasně rozeznat placenou politickou reklamu.

„Nebudeme mít žádné ministerstvo pravdy,“ snažila se zahnat obavy zastánců svobody projevu Jourová, která byla během slyšení před členy parlamentních výborů tázána na to, jak přispěje k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. „Ale chceme, aby lidé znali zdroje informací,“ podotkla s odkazem na dezinformační weby, které předkládají čtenářům nepravdivé či zkreslené informace.

Česká eurokomisařka se rovněž hodlá věnovat zajištění transparentnosti volebních kampaní v členských státech, z nichž některé zaznamenaly v nedávné minulosti snahy o ovlivnění zvenčí. V této souvislosti by podle ní připadala v úvahu aktualizace unijní normy o kybernetické bezpečnosti určené k ochraně klíčové infrastruktury před kyberútoky. Nově by se podle Jourové mohla vztahovat například i na politické strany.

Čtyři kandidáti v problémech

Jourová předstoupila před europoslance jako jedna z posledních navržených kandidátů a kandidátek. „Grilování“ v parlamentních výborech začala minulý týden vystoupením slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Poslanci letos opakovaně dali na srozuměnou, že jejich souhlas nelze považovat za formalitu a že kandidáti nemají podporu předem jistou.

Kandidáta Maďarska Lászlóa Trócsányiho a rumunskou nominantku Rovanu Plumbovou zastavil už posudek právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost navržených osob. Obě země tak vybírají, koho do Bruselu vyšlou místo nich.

Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a francouzská komisařka pro vnitřní trh Sylvie Goulardová pak poslance ve výborech během prvního slyšení nepřesvědčili natolik, aby získali jejich souhlas rovnou. Budou muset odpovídat na doplňující dotazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...