Je čas odložit drsnou rétoriku, dejme si šanci, vyzval Biden Američany

21 minut
Události: Povolební situace v USA
Zdroj: ČT

„Lid našeho národa promluvil a dovedl nás k jasnému a přesvědčivému vítězství. Je to vítězství pro nás. Zvítězili jsme s největším počtem hlasů v historii naší země,“ prohlásil Joe Biden v prvním projevu poté, co ho projekce významných agentur a médií označily za vítěze voleb. Řekl, že chce spojovat, a slíbil zakročit proti koronaviru. Budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová na pódiu v Delaware ocenila všechny ženy, které vydláždily cestu k historickému okamžiku.

Biden vidí naději. „S pokorou přijímám důvěru, kterou jste ve mě vložili. Slibuji, že budu prezidentem, který nebude rozdělovat, ale spojovat. Který nevidí červené a modré státy, ale pouze Spojené státy,“ předeslal.

Chápe prý zklamání voličů Donalda Trumpa, vyzval ale všechny Američany, aby si navzájem dali šanci. „Je čas zapomenout na drsnou rétoriku, snížit teplotu, zklidnit se, opět si naslouchat. Abychom pokročili, nesmíme s protivníky jednat jako s nepřáteli, jsou to Američané,“ zdůraznil.

„Jsem hrdý demokrat, ale budu vládnout jako americký prezident. Budu pracovat tvrdě pro ty, kteří mě volili, a pro ty, kteří mě nevolili,“ dodal. 

29 minut
Vítězné projevy Joea Bidena a Kamaly Harrisové
Zdroj: ČT24

Občané USA prý chtějí slušnost, vědu a naději. „To jsou bojiště naší doby, bojiště, kde musíme porazit virus, bojovat za prosperitu, za dobré zdravotnictví a vymýtit systémový rasismus v naší zemi,“ nastínil své priority zvolený prezident. Zmínil rovněž klimatickou výzvu.

Před Bidenem v Delaware vystoupila Kamala Harrisová, která se stane první ženou ve viceprezidentském křesle. „Jsem první žena v tomto úřadu, ale nebudu poslední. Protože každá dívenka, která se dnes večer dívá, vidí, že toto je země příležitostí,“ řekla publiku.

Slíbila loajalitu Bidenovi a pracovitost v úřadu. „Cesta před námi snadná nebude, ale Amerika je připravená a Joe a já také. Zvolili jsme prezidenta, který představuje to nejlepší v nás,“ věří.

Bidenova pozornost se po vítězství obrací k sestavování vlády

Biden převezme funkci až 20. ledna, přípravy na tento krok včetně sestavování nového kabinetu už jsou ovšem v plném proudu. Podle webu Politico jsou mezi potenciálními členy jeho administrativy i prominentní demokratičtí senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová.    

Velké šance na nástup do funkce ministra obrany má údajně manažerka a bývalá ministerská náměstkyně Michele Flournoyová, která by se mohla stát první ženou v čele Pentagonu v dějinách USA. 

Pandemie a oživení ekonomiky

První prioritou v úřadu dle Bidenových slov bude pandemie koronaviru a ekonomika. V pondělí prý jmenuje skupinu předních vědců a odborníků, kteří mu budou radit s řešením. Avizoval, že chce mít připravený jasný plán, jak si s covidem-19 poradit.

Kromě založení krizového štábu plánuje také zavést na federálních pozemcích a zařízeních povinnost nosit roušky a vyzvat ke stejným opatřením i lokální úřady v jednotlivých státech, napsal list The Wall Street Journal (WSJ). V úmyslu má vypracovat detailní pokyny pro zavádění protikoronavirových opatření v závislosti na lokálních epidemických situacích a chce investovat do zlepšení systému testování a trasování.

Analytici a ekonomové se shodují, že Biden přichází do Bílého domu uprostřed ekonomické krize. Americká ekonomika má ale podle nich možná už ten nejhorší propad za sebou a bude důležité podpořit dále její oživení, uvedla agentura Reuters.  

„Tento prezident bude muset navést americkou populaci a ekonomiku zpět ke zdraví, než bude moci uvažovat o jakýchkoliv strukturálních změnách politiky,“ uvedla ekonomka S&P Global Ratings Beth Ann Bovinová.

Kromě vnitřních záležitostích čeká Bidena také jednání na mezinárodním poli. Evropští politici vyzývají ke zlepšení vztahů v obchodu. Po ochlazení Donaldem Trumpem by se nově nastupující prezident vrátit k tradiční užší spolupráci.

57 minut
Otázky Václava Moravce: Obchod mezi USA a Evropou
Zdroj: ČT24

Návrat ke klimatické dohodě i do WHO

Kromě řešení koronavirové krize a jejích následků pro ekonomiku plánuje Biden po nástupu do úřadu podle svých vyjádření a zdrojů listu The Washington Post také podepsat sérii exekutivních příkazů, navrátit Spojené státy k pařížské dohodě o ochraně klimatu z roku 2015, zvrátit Trumpovo rozhodnutí vystoupit z WHO, zrušit zákaz občanům z řady většinově muslimských zemí cestovat do USA či obnovit imigrační program umožňující zůstat v zemi lidem, kteří do USA přišli jako děti. 

Dále chce zvýšit sazbu korporátní daně z 21 na 28 procent, což je stále méně než za Baracka Obamy, zdvojnásobit minimální daň ze zahraničních příjmů či zvýšit daně nejbohatším lidem. Podle listu se také očekává, že na rozdíl od Trumpa nebude vytvářet napjatou obchodní atmosféru agresivními taktikami, jako jsou pohrůžky obchodními cly či útoky na určité společnosti. Zda zruší cla vůči Číně, podle WSJ není jisté, ale pravděpodobně neuvalí nová.

Kromě obsazení Senátu mohou mít vliv na prosazování Bidenových plánů i konzervativní hlasy v justici včetně šesti konzervativních soudců v devítičlenném nejvyšším soudu, z nichž tři jmenoval Trump. WSJ uvádí, že pro podnikání bude Bidenovo prezidentství nejspíše „méně pohostinné“ než za Trumpa, ale také předvídatelnější, a jak mnozí lídři v oblasti byznysu doufají, „nudné“. 

Rozhodla Pensylvánie

Joe Biden podle projekcí všech významných médií a agentur zvítězil v amerických prezidentských volbách poté, co se mu podařilo uspět v Pensylvánii. Díky ní se přehoupl přes potřebnou hranici 270 volitelů.

V okamžiku, kdy média ohlásila verdikt ohledně výsledku v klíčovém severovýchodním státě, bylo v Pensylvánii sečteno 98 procent odhadovaného počtu odevzdaných hlasů. Biden měl v neúplných výsledcích navrch o půl procentního bodu, což odpovídalo více než 30 tisícům hlasů. Jeho náskok se s postupujícím časem zvyšoval.

Média včetně televize Fox News či deníku The New York Times záhy Bidenovi přisoudila i vítězství v Nevadě, kde měl demokrat po sečtení 94 procent očekávaného počtu hlasů náskok dvou procentních bodů. Podle některých zdrojů se tak jeho zisk zvýšil na 279 volitelských hlasů, podle agentury AP, která už měla jasno i o Arizoně, dokonce na 290.

Trump dál trvá na tom, že vyhrál

Stávající prezident Donald Trump pokračuje ve zpochybňování volebního výsledku, označuje se za vítěze voleb a hodlá se soudit. Analytici ale míní, že šance na zvrácení výsledku je mizivá, ať už skrze přepočty nebo prostřednictvím žalob. Vícero stížností Trumpovy kampaně na údajné nesrovnalosti už soudci pro nedostatek důkazů odmítli.

Prezidentův právnický tým nově podal žalobu na průběh voleb v Arizoně –⁠ v jednom z okresů tam podle něj neprávem odmítli hlasy některých voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...