Válka v Gaze se dotýká i izraelského hospodářství. Přímé materiální škody z loňského útoku teroristů Hamásu 7. října, bombardování severních území libanonským Hizballáhem i statisíce povolaných záložníků stlačily výkon ekonomiky o celou pětinu. Útoky jemenských hútíů navíc ohrožují obchodní plavbu Rudým mořem.
Ejlat představuje izraelskou bránu do Indického oceánu, v poslední době ji ale přivřely útoky jemenských povstalců. „Naším hlavním bojovým úsilím je zamezit lodím spojeným s izraelským nepřítelem v plavbě, a to nejen Arabským a Rudým mořem, ale také skrz Indický oceán a okolo Afriky,“ prohlásil hútíjský vůdce Abdul Málik al-Hútí.
Vedení Ejlatského přístavu nyní oznámilo, že propustí polovinu všech zaměstnanců. Odbory protestují, faktem ale je, že už v prosinci se tam objem přepraveného zboží propadl o 85 procent. Do okolí města navíc 19. března poprvé dopadla i střela vypálená z Jemenu.
Ekonomiku Ejlatu i celého Izraele drtí válka. Hrubý domácí produkt podle zpřesněných údajů klesl v posledním čtvrtletí loňského roku o skoro 21 procent. Hospodářské dopady konfliktu se přitom neomezují pouze na viditelná místa konfrontací, jakým je přístav v Ejlatu nebo pohraniční oblasti u Pásma Gazy.
Omezené nákupy i zahraniční investice
Změna v ekonomické náladě je patrná v celé zemi. „Méně zákazníků, méně zaměstnanců, nižší obrat a především méně peněz,“ hlásí Daniel Rothenberg, který je už ve třetí generaci majitelem rodinné firmy se stavebninami poblíž Tel Avivu.
Bytová výstavba se v prvních měsících války prakticky zastavila – a když se nedokončují domy, lidé nechodí nakupovat do stavebnin. „Teď je to trochu lepší, ale rozhodně se to nevrátilo k normálu. Propad je zhruba třicet procent,“ popisuje Rothenberg.
Ještě nebezpečnější je skoro třetinový pokles zahraničních investic. Na nich závisí izraelské technologické firmy, což je motor tamní ekonomiky. Bojující země se naopak zatím vyhnula inflaci, konflikt ale stále nebere konce.
