V Íránu se koná druhé kolo prezidentských voleb, v nichž soupeří zástupci konzervativců i umírněnějšího tábora. V prvním kole získal nejvíce hlasů bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg Masúd Pezeškján, který v minulosti kritizoval policejní násilí vůči demonstrantům. Podle expertů by vítězství umírněnějšího kandidáta mohlo islámskou republiku více otevřít jednáním se Západem.
O nástupci Ebráhíma Raísího, který v květnu zahynul při nehodě vrtulníku, rozhoduje šedesát milionů oprávněných voličů. Hlasování po letech ekonomického chaosu a velkých protestů ukáže sílu íránského režimu, míní experti.
Volební místnosti budou otevřené do 16:30 SELČ a podle agentury DPA není vyloučené, že se hlasování prodlouží. Výsledky se očekávají v sobotu. „Dá-li Bůh, budeme mít zítra prezidenta,“ prohlásil nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, který volil v Teheránu.
Umírněný proti ultrakonzervativci
V prvním kole zvítězil umírněný poslanec Pezeškján se ziskem 42,5 procenta hlasů. Jeho jméno je spojeno s odporem proti potlačení prodemokratických protestů z roku 2009 a proti policejnímu násilí po protestech z roku 2022. Ty vypukly po úmrtí Kurdky Mahsy Amíníové. Ženu, jež zemřela ve vazbě, zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb.
Pezeškján se dále staví proti uplatňování víry skrze sílu, což označil za „vědecky nemožné“, a více promlouvá k ženám a k menšinám.
I on má sice na kontě ostrá vyjádření vůči Spojeným státům, podle CNN by ale mohl usnadnit Západu jednání s Íránem především o jaderné dohodě. Krach smlouvy, od níž odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump, přivedl zemi na cestu k rozvoji nukleárního programu a vyprovokoval další sankce ze strany Washingtonu.
Restrikce přitom tvrdě dopadají na íránskou ekonomiku. Míra inflace už pět let neklesla pod třicet procent a řadě Íránců klesla životní úroveň, což v minulých letech umocnilo protesty proti teokratickému režimu.
Rivalem Pezeškjána je ultrakonzervativní politik, bývalý člen revolučních gard a bývalý diplomat Saíd Džalílí, který v prvním kole získal 38,6 procenta hlasů. Džalílí tvrdí, že „nepřítel musí litovat, že (na Írán) uvalil sankce“. Západní hrozby musí podle něj země přetvořit v příležitosti a Írán by celkově neměl ve svém pokroku spoléhat na Západ. S tím se ztotožňuje i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Ucházet se o prezidentský úřad ani tentokrát nemohou ženy. Pravidlo podle amerického institutu Atlantická rada vychází z článku 115 íránské ústavy, která specifikuje, kdo se může ucházet o prezidentský úřad. Obsahuje arabský pojem, který lze interpretovat jako „politický muž“ nebo „politická osobnost“.
Apatie v íránské společnosti
První kolo voleb na konci června se neslo v duchu voličské apatie. Účast byla se čtyřiceti procenty nejnižší od islámské revoluce z roku 1979. Více než jeden milion hlasů bylo neplatných, což je obvykle známkou toho, že lidé se cítí být povinni hlasovat, ale nechtějí vybrat žádného z kandidátů, píše Reuters.
„Malá účast reprezentuje ztrátu legitimity režimu, který tu legitimitu postupně ztrácí víc a víc. Velká část lidí nejde hlasovat, protože už nevěří mechanismu voleb. Dříve byla určitá důvěra v reformisty nebo možnost změny skrze volební mechanismus, ale ukazuje se, že volba je spíš nástrojem soupeření různých názorových skupin uvnitř režimu,“ míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička.
Úkolem pro Pezeškjána tak bylo podle deníku The Guardian v uplynulých dnech přesvědčit voliče, že dokáže být nositelem změny. V pondělní televizní debatě řekl, že Írán musí otevřít dveře zahraničním investicím, a později zveřejnil takřka půlhodinové video, kde debatoval se skupinou mladých lidí. Ti mu tvrdili, že studují, aby mohli odjet ze země, kterou podle nich nemůže zachránit demokracie.
Džalílí se naopak podle analytiků snaží zjemnit svůj obraz politického jestřába a sjednotit voliče, kteří v prvním kole hlasovali pro jiné, méně úspěšné kandidáty konzervativního křídla.
Pochyby, že prezidentské volby dokážou situaci v zemi zásadněji změnit, odráží nejen nízká volební účast v prvním kole, ale i slova lidí, kteří hovořili se západními médii.
„(Po protestech) bylo tolik slibů, ale žádné nikdo nedodržel. Místo toho se vrátili k vymáhání hidžábu a vláčí nás na policejní stanice... politika je bezvýznamná,“ řekla Guardianu jedna ze dvou mladých žen v jedné z teheránských kaváren, ani jedna neměla na hlavě hidžáb. „Znám i věřící lidi, kteří nebudou volit. Je jedno, jestli to bude Džalílí, nebo Pezeškján, prezident je jen loutka,“ míní druhá z žen.
Ne všichni respondenti ale projevili stejnou apatii. „Nemůžeme se stát uzavřenou společností jako Severní Korea. Celá historie Íránu je otevřeností vůči Asii i Západu. Jsme země různých kultur a etnických skupin. Potřebujeme změnu, kterou představuje Pezeškján,“ uvedl nejmenovaný inženýr pracující v ropné společnosti.
Jakýkoli výsledek podle expertů patrně nic nezmění na postoji Teheránu vůči Izraeli a jemu blízkým skupinám na Blízkém východě, vítězství umírněnějšího kandidáta by ale mohlo Írán více otevřít jednáním se Západem.
Největší moc v íránské teokracii každopádně zůstane v rukou duchovního vůdce, který má v zemi hlavní slovo. Chameneí jmenuje i členy Rady dohlížitelů. Ta už před prvním kolem rozhodla, který z kandidátů může z ideologického hlediska ve volbách nastoupit. A drtivou většinu z nich vyloučila.
