Spojené státy a Irák zahájily jednání o budoucí strategické spolupráci. Dialog mezi oběma zeměmi by se měl týkat boje proti terorismu, hospodářství, energetiky a společné kooperace v postupu proti nákaze koronaviru, který se v Iráku rapidně šíří. V pozadí jednání je snaha USA neztratit vliv v této zemi, v níž právě od americké invaze posiluje vliv sousední Írán. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek.
Irák podle Borka začal obnovovat spojenecké vazby na USA nebo jiné západní mocnosti kvůli vyhroceným ambicím Íránu v oblasti Blízkého východu. „Země svou zahraniční strategii dlouhodobě zakládá na tom, že v diplomacii balancuje mezi regionálními a globálními silami, které jsou mezi sebou v rozporu,“ popisuje Borek.
Kdyby se totiž Irák přimknul pouze k jedné z nich, hrozila by mu vnější i vnitřní nestabilita. Podle Borka to není nic nového, tuto taktiku používá už bezmála patnáct let.
„Po americko-irácké válce začalo vnitropolitickým osobnostem docházet, že vojenské síly USA ztratily konsenzus o dlouhodobém setrvání v Iráku. Spojené státy politici brali jako pomíjivý faktor a začali navazovat vztahy s ostatními mocnostmi,“ tvrdí zpravodaj.
Vztahy mezi USA a Irákem se zhoršily kvůli smrti Solejmáního
Irácko-americké vztahy v lednu 2020 narušil atentát. Američtí vojáci tehdy totiž zabili velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásíma Solejmáního. Útok na vojenského stratéga se odehrál na irácké půdě, což znepokojilo tamní vládu a vyvolalo protesty veřejnosti.
Tisíce demonstrantů se tenkrát dožadovaly stažení amerických vojsk ze země. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v reakci na útok vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku následně poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. V Iráku jich totiž působí asi pět tisíc v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát.
Incident také vyvolal hlasování parlamentu o tom, zda by měl Irák vyhostit americké síly ze země. „Hlasování bylo schváleno většinou, nepřišly k němu ale podstatné poslanecké bloky. Odchod Američanů tak byl odhlasován pouze menšinou stran,“ komentuje Borek. Situace se podle něho v posledních měsících změnila.
V příštích týdnech se rozhodne o stažení vojsk USA
Irácká vláda by byla ochotna americká vojska v zemi nechat kvůli vyhrocenému přístupu Íránu a narůstající koronavirové krizi. V příštích týdnech se má během jednání obou stran rozhodnout, zda bude americká mise v Iráku pokračovat a jaký bude její faktický účel.
Borek nastínil několik scénářů, jak by americká mise v Iráku mohla vypadat. Vojenská přítomnost Američanů se může například pouze zmenšit, vojáci se také mohou přemístit na odlehlé základny, aby nepřicházeli do konfrontace s iráckými jednotkami.
„Další variantou je, že by americká mise mohla být zařazena pod pláštík NATO. Existuje irácký konsenzus, že stávající mise je užitečná v boji proti zbývajícím silám Islámského státu. Mise USA je také jakýsi klín, který nedovoluje Íránu plně projektovat svůj vliv v regionu a přepravovat zbraně mezi Teheránem a Damaškem,“ dodal Borek s odkazem na syrské hlavní město.
Americký tým při čtvrtečním úvodním jednání vedl podtajemník pro politické záležitosti David Hale, v čele iráckého byl náměstek ministra zahraničí Abdal Karím Hášim. Kvůli koronaviru byla porada pořádána formou videokonference.
Irácký analytik Sadžád Džijád řekl, že v první fázi se obě strany budou snažit dohodnout na programu rozhovorů a vyčlenit nejnaléhavější témata. Očekává, že rozhovory budou dlouhé. Podle Džijáda je pro většinu Iráčanů hlavní otázkou, jak mohou USA pomoci Iráku v této těžké době a zda jsou ochotné ho podpořit i mimo oblast bezpečnosti.
