„Smrt Americe!“ Tisíce Iráčanů v Bagdádu volaly po stažení armády USA

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Napětí v regionu se vyostřilo tento měsíc poté, co Spojené státy u letiště v Bagdádu zabily s pomocí bezpilotního letounu velitele íránských elitních jednotek Kásima Solejmáního a několik Iráčanů.

Z reproduktorů na náměstí v centrální části Bagdádu se ozývalo „Ne Americe“, zatímco dítě v davu drželo transparent s nápisem „Smrt Americe. Smrt Izraeli“. Někteří demonstranti na sobě měli symbolická šíitská bílá roucha.

Policie pálila ostrými náboji

Silnice a mosty do opevněné Zelené zóny, kde sídlí vláda a mnoho zahraničních ambasád včetně té americké, byly zablokovány betonovými zátarasy a čtvrť hlídalo více příslušníků bezpečnostních složek než obvykle. Policie proti demonstrantům shromážděným na dálnici Muhammada Kásima použila ostrou munici a slzný plyn.

Šíitský duchovní Muktada Sadr, jehož strana vyhrála v květnu v parlamentu nejvíce křesel, vyzval Iráčany k masové demonstraci na protest proti přítomnosti amerických vojáků po atentátu na Solejmáního a vysoce postaveného velitele irácké milice Abú Mahdího Muhandise.

Šíitská koalice

Páteční pochod podporují hlavní šíitské strany, včetně bloku Fatah Sadrova poltického rivala Hádího Amirího, stejně jako aliance Íránem podporovaných milic, která si říká Lidové mobilizační síly (PMF).

„Američtí vojáci by měli odejít (…) Jsem připraven bojovat proti Američanům, pokud nás Sadr požádá,“ řekl osmnáctiletý demonstrant Amír Saad.

Krátce po atentátu na Solejmáního schválil irácký parlament nezávaznou rezoluci požadující odchod amerických vojáků ze země. Kurdští a sunnitští zákonodárci tehdejší hlasování bojkotovali.

Írán reagoval na zabití svého generála útokem na americkou základnu v Iráku. Prezident Donald Trump nejprve tvrdil, že nikdo nebyl zabit ani zraněn, Pentagon ale později zmínil zraněné. Podle nejnovější bilance ministerstva obrany USA utrpělo zranění 34 příslušníků americké armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Boje mezi ozbrojenými skupinami v Libyi si vyžádaly šest obětí

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami, kvůli kterým zemřelo šest lidí. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 11 mminutami

Německo zakázalo spolek odpůrců republiky

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v úterý zakázal spolek Království Německo (Königreich Deutschland), který byl největším sdružením takzvaných říšských občanů v Německu. V tiskové zprávě o tom v úterý informovalo německé ministerstvo vnitra. Policie podnikla v této souvislosti ráno razie v sedmi spolkových zemích a zadržela čtyři lidi. Říšští občané odmítají uznávat existenci spolkové republiky.
před 51 mminutami

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 3 hhodinami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 4 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...