Hongkongská ministryně v Londýně čelila demonstrantům. Politička upadla, Peking mluví o útoku

Hongkongská ministryně spravedlnosti Teresa Chengová se během své návštěvy Londýna střetla s demonstranty. Podle agentury Reuters ji na ulici obkloplila skupina protestujících, kteří na ni křičeli, že je „vražedkyně“, a kritizovali ji za „ostudné chování“. Ministryně poté upadla, podle webu deníku The Guardian ale není jasné, zda do ní demonstranti strčili. Čínská a hongkongská vláda označily incident za útok a ostře ho odsoudily.

Chengová se za pomoci ochranky postavila po pádu opět na nohy a místo opustila bez viditelného zranění, napsal The Guardian. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová však uvedla, že ministryně utrpěla při incidentu „vážnou tělesnou újmu“.

Podle čínského velvyslanectví ve Velké Británii srazili Chengovou demonstranti a politička utrpěla poranění ruky. „(Chengová) byla obklíčena a napadena desítkami protičínských aktivistů, kteří usilují o nezávislost Hongkongu,“ uvedla čínská ambasáda v prohlášení. „Incident ukazuje, že tito lidé přenášejí své násilné chování nyní i do zahraničí,“ dodalo velvyslanectví.

Čína předložila Británii oficiální stížnost a vyzvala britské úřady, aby pohnaly viníky ke spravedlnosti. Britská policie sdělila, že případ vyšetřuje, zatím ale nezadržela žádné podezřelé.

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang obvinil Velkou Británii, že demonstrace v Hongkongu rozdmýchává. „Britští politici již delší dobu zamlčují násilné a ilegální chování (demonstrantů) v Hongkongu a jsou v přímém kontaktu s účastníky protičínských nepokojů… Pokud Británie nezmění své chování a bude nadále přilévat oleje do ohně a podněcovat spory, stihne ji trest,“ řekl Keng.

Video, na které odkazuje The Guardian: 

Chengová stála za extradičním zákonem

K incidentu v Londýně došlo v době, kdy se v Hongkongu stupňují násilné střety mezi policisty a demonstranty, kteří požadují demokratické reformy a protestují proti postupnému omezování svobod v bývalé britské kolonii. Hongkong se pod správu pevninské Číny vrátil v roce 1997.

Ministryně spravedlnosti Chengová podle agentury Reuters hrála klíčovou roli při prosazování kontroverzního návrhu extradičního zákona, který stál u zrodu protestů. Normu, která by umožnila vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu z Hongkongu do pevninské Číny, nakonec hongkongská vláda pod tlakem veřejnosti stáhla.

Dva mrtví, pokračují dopravní blokády

Při demonstracích v Hongkongu v posledních dnech zemřeli dva lidé. Jedním z nich je student, který při zásahu policistů slzným plynem spadl ze střechy krytého parkoviště. Druhý mrtvý je sedmdesátiletý člen úklidové čety, kterého podle hongkongských úřadů zasáhla do hlavy cihla hozená z davu maskovaných demonstrantů.

Mezi vážně zraněnými je 21letý mladík, kterého podle videonahrávky zveřejněné na internetu policista z těsné blízkosti zasáhl do břicha výstřelem z pistole.

Protestní akce se v Hongkongu konají od června. Původně byly organizovány především o víkendech, nyní již aktivisté pořádají demonstrace i ve všední dny. Studenti nyní pátým dnem v řadě pokračovali v blokádě významných dopravních tepen a stavěli barikády v univerzitních komplexech, kde tento týden sváděli boje s policisty. Školy jsou v Hongkongu až do neděle zavřené.

Vláda čeká, že ekonomika poprvé po deseti letech klesne

Hongkongská vláda kvůli eskalaci protestů výrazně zhoršila výhled vývoje domácí ekonomiky pro letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má letos snížit o 1,3 procenta, zatímco původní odhad počítal s mírným růstem do jednoho procenta. Letošní pokles bude první od roku 2009, napsala agentura Reuters.

Nová prognóza přišla spolu se zprávou, která potvrdila, že ekonomika města se ve třetím čtvrtletí propadla poprvé za deset let do recese. Vláda potvrdila, že za červenec až září se HDP proti předchozímu čtvrtletí snížil o 3,2 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí. Splnil tak technickou definici recese. V meziročním srovnání ekonomika klesla o 2,9 procenta.

Vláda v prohlášení uvedla, že důvodem jsou rostoucí násilné protivládní protesty a eskalace americko-čínské obchodní války. Ekonomiku města navíc tlačí dolů hospodářské zpomalení v Číně.

Protože konec protestů je v nedohlednu, analytici varují, že finančnímu a obchodnímu centru může hrozit delší a hlubší pokles než během globální finanční krize z let 2008/2009 a epidemie zaviněné virem SARS v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 24 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...