Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy přijaly loni zákon o lidských právech v Hongkongu. Ten ukládá americkému ministerstvu zahraničí alespoň jednou ročně zhodnotit, zda Peking nadále vůči Hongkongu dodržuje zvláštní přístup, k němuž se zavázal, když město v roce 1997 přebíral do své správy od Velké Británie.
„Vzhledem k místnímu dění dnes nikdo soudný nemůže tvrdit, že si Hongkong zachovává vysoký stupeň autonomie vůči Číně,“ řekl Pompeo. Snaha Pekingu prosadit novou bezpečnostní legislativu v provincii je podle něj přitom „jen poslední ze série kroků, které vážně podrývají autonomii a svobody v Hongkongu“.
„Nyní je již patrné, že se Čína snaží Hongkong modelovat podle sebe,“ dodal ministr zahraničí. USA přiznávají Hongkongu zvláštní status, který se týká především vzájemného obchodu. Na město se tak nevztahují například cla a tarify, které na dovoz čínského zboží uvalil americký prezident Donald Trump.
Díky speciálnímu přístupu USA si Hongkong udržuje pozici jednoho z nejvýznamnějších světových obchodních a finančních center. Rozhodnutí o dalším postupu nyní závisí na Trumpovi, který v úterý prohlásil, že USA přijdou se silnou odezvou na čínské snahy o prosazení nového bezpečnostního zákona. Její konkrétní podobu by měl oznámit do konce týdne.
Pekingem navrhovaný zákon vyvolal protesty
V Hongkongu lidé ve středu znovu vyšli do ulic na protest proti zákonu o národní bezpečnosti, který navrhuje Peking, a zákonu o hanobení čínské národní hymny. Policie na jejich rozehnání použila pepřový sprej a asi tři sta demonstrantů zatkla. Kritici se obávají, že zejména zákon o národní bezpečnosti omezí základní občanské svobody.
Budovu hongkongského parlamentu, jenž projednával zákon o hanobení čínské hymny, střežily stovky příslušníků pořádkové policie, kteří v očekávání nepokojů vztyčili kolem objektu dvoumetrovou bariéru. Demonstranti se proto v masovém měřítku u budovy zákonodárného sboru nesešli.
Protesty se ale uskutečnily na mnoha dalších místech ve městě, včetně čtvrti Mong Kok na poloostrově Kowloon, která se stala jedním z center loňských demonstrací. Mnoho bank, obchodů a kanceláří kvůli nepokojům zavřelo dříve.
V nákupním středisku v centru města demonstranti skandovali „Osvoboďte Hongkong!“ a „Jedinou cestou je nezávislost Hongkongu!“ Na jiných místech demonstranti blokovali dopravu. Policisté zadrželi tři sta lidí, většinu pro nezákonné shromažďování. Nejméně tři byli obviněni, že u sebe měli zápalné láhve.
„Policie zatýká lidi, kteří se objeví na místě, aniž by něco činili či nějak provokovali. V Hongkongu stále platí kvůli koronaviru zákaz shromažďování více než osmi lidí, takže pouhá přítomnost ve větší skupině slouží policii jako záminka k tomu, aby mohla zasahovat,“ vysvětlila zpravodajka ČT ve východní Asii Barbora Šámalová.
Za urážku čínské hymny vězení
V zákoně, který ve středu ve druhém čtení projednával hongkongský parlament, jde o to, že hanobení čínské národní hymny známé jako Pochod dobrovolníků by napříště mělo být trestným činem. Za urážku či zneužití hymny pro komerční účely navrhuje až tříleté vězení nebo pokutu padesát tisíc hongkongských dolarů (159 tisíc korun).
Hongkong nemá vlastní hymnu, a proto se při některých příležitostech, jako jsou třeba fotbalové zápasy, hraje hymna čínská. V posledních letech se ale často stávalo, že při ní diváci bučeli, napsal web BBC. Hongkongský fotbalový svaz se za to v minulosti dočkal i pokuty od Mezinárodní fotbalové federace (FIFA).
Právě tento zákon byl prvotním důvodem středečních protestů, později je ale povzbudila zpráva, že čínský parlament ve čtvrtek schválí zákon o národní bezpečnosti na území Hongkongu, dodala Šámalová.
Zákon o státní bezpečnosti zřejmě zásadně změní poměry v Hongkongu
Kvůli tomuto návrhu vypukly v Hongkongu minulý týden větší prodemokratické protesty poprvé po několikaměsíční pauze způsobené koronavirovou krizí. Cílem návrhu oficiálně je zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“, prodemokratičtí aktivisté se však obávají, že norma by mohla omezit ve městě svobodu.
Kritici se například domnívají, že by zákon mohl Číně umožnit, aby v Hongkongu instalovala vlastní donucovací orgány, které by působily vedle místních.
„Pořád neznáme přesně znění toho návrhu zákona, ale předpokládá se, že přinese celou řadu věcí, které zásadně změní poměry v Hongkongu a které dokonce mohou připravit jeho občany o základní svobody včetně svobody slova a svobody shromažďování,“ podotkla Šámalová.
„(Předpokládá se, že zákon) může dokonce zasáhnout i do nezávislého soudnictví, protože v projednávání případů týkajících se národní bezpečnosti pravděpodobně zakáže účast zahraničních soudců, kteří se teď těchto projednávání účastní na základě dohody uzavřené před rokem 1997,“ dodala zpravodajka ČT.
Velké protesty začaly loni v červnu
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.
