Policie použila proti demonstrantům v Hongkongu slzný plyn. USA hrozí Číně sankcemi

2 minuty
Události: V Hongkongu to znovu vře, Čína ale od zákonu o bezpečnosti neustoupí
Zdroj: ČT24

Policie v Hongkongu použila slzný plyn k rozehnání demonstrace proti zákonu o národní bezpečnosti navrhovanému Pekingem. Protest úřady označily za nezákonný. V centru města se sešly stovky až tisíce lidí, kteří provolávali hesla prodemokratického hnutí. Podle agentury AFP byl minimálně jeden účastník protestu zadržen. Čínský ministr zahraničí Wang I zákon hájí a řekl, že k zajištění bezpečnosti v Hongkongu je právní reforma nezbytná. Poradce amerického prezidenta Robert O'Brien pohrozil pro případ přijetí zákona sankcemi.

Zákon o národní bezpečnosti byl představen na zasedání čínského parlamentu a má zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že norma navrhovaná Pekingem by mohla omezit v Hongkongu svobodu.

„Odhaduji, že protestujících budou tisíce, protože demonstrace je rozvleklá po celém centru. Má trochu jiný průběh než obvykle, protože kvůli pandemii koronaviru v Hongkongu platí zákaz shromažďování více než osmi osob,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. 

Účastníci protestu provolávali hesla prodemokratického hnutí. Menší skupina se sešla před budovou čínského zastupitelského úřadu a skandovala „zákon o národní bezpečnosti ničí dva systémy“. Lidé tím naráželi na princip jedna země, dva systémy, který měl zaručovat městu autonomii poté, co ho v roce 1997 Peking převzal do správy od Velké Británie.

Policie zasahuje proti demonstrantům v Hongkongu
Zdroj: AP/Vincent Yu

Policie demonstrantům vzkázala, že demonstrace je nepovolená, a vyzvala je, aby se rozešli. Následně použila slzný plyn. Policisté zatkli známého aktivistu Tam Tak-chia, který pak sdělil, že si s ním policisté promluvili a zakázali mu účast na akcích s více než osmi účastníky.

Dohled nad Hongkongem

Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována „svrchovaná soudní pravomoc“ centrální čínské vlády a „vysoká autonomie“ Hongkongu.

„Pekingu došla trpělivost s Hongkongem, pochopil, že hongkongská vláda a parlament by pravděpodobně v blízké budoucnosti nestihly zákon prosadit, protože v září budou v oblasti volby, a i když Hongkong nemá plnou demokracii a lidé si nemohou svobodně vybírat svůj parlament, tak pokud by se demokratickému táboru podařilo zajistit dostatečný počet mandátů, dařilo by se jim tu legislativu blokovat,“ uvedla Šámalová. 

Lidé v Hongkongu zákon kritizují proto, že podle nich umožní kriminalizovat vůdce demokratické opozice už ve chvíli, kdy by v budoucnu chtěl svolávat různé demonstrace. Rovněž umožní Číně, aby zřídila vlastní bezpečnostní služby, které budou v Hongkongu působit.

Záměr Číny kritizují i USA a Británie, podle nichž by zákon omezil autonomii provincie a popřel by princip jedna země, dva systémy, který městu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody.

Wang: Zahraniční síly zasahují do hongkongských záležitostí

Šéf čínské diplomacie Wang prohlásil, že je „k zajištění národní bezpečnosti Hongkongu nezbytné zlepšit právní systém a vynucovací mechanismus“. „Stupňují se násilné teroristické aktivity a do hongkongských záležitostí zásadním způsobem a nelegálně zasahují zahraniční síly,“ dodal. Zákon by měl podle něj neodkladně vejít v platnost.

Ministr také řekl, že se norma týká úzkého okruhu činností a neovlivní svobody ani práva Hongkongu a neohrozí nijak zájmy zahraničních firem. Lidé by se podle něj měli přestat obávat a více věřit ve stabilitu Hongkongu.

USA hrozí sankcemi

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost O'Brien dal v televizi NBC najevo, že přijetím kontroverzního zákona by Čína „v podstatě převzala“ Hongkong, který by přišel o autonomii. Pokud k tomu dojde, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“, varoval.

Hongkong by podle něj čínským převzetím také ztratil postavení asijského finančního centra: pokud zmizí právní stát a svobodné podnikání, kapitalismus a demokracie, sotva tu finanční komunita zůstane, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 2 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 8 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...