Policie použila proti demonstrantům v Hongkongu slzný plyn. USA hrozí Číně sankcemi

Nahrávám video

Policie v Hongkongu použila slzný plyn k rozehnání demonstrace proti zákonu o národní bezpečnosti navrhovanému Pekingem. Protest úřady označily za nezákonný. V centru města se sešly stovky až tisíce lidí, kteří provolávali hesla prodemokratického hnutí. Podle agentury AFP byl minimálně jeden účastník protestu zadržen. Čínský ministr zahraničí Wang I zákon hájí a řekl, že k zajištění bezpečnosti v Hongkongu je právní reforma nezbytná. Poradce amerického prezidenta Robert O'Brien pohrozil pro případ přijetí zákona sankcemi.

Zákon o národní bezpečnosti byl představen na zasedání čínského parlamentu a má zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že norma navrhovaná Pekingem by mohla omezit v Hongkongu svobodu.

„Odhaduji, že protestujících budou tisíce, protože demonstrace je rozvleklá po celém centru. Má trochu jiný průběh než obvykle, protože kvůli pandemii koronaviru v Hongkongu platí zákaz shromažďování více než osmi osob,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. 

Účastníci protestu provolávali hesla prodemokratického hnutí. Menší skupina se sešla před budovou čínského zastupitelského úřadu a skandovala „zákon o národní bezpečnosti ničí dva systémy“. Lidé tím naráželi na princip jedna země, dva systémy, který měl zaručovat městu autonomii poté, co ho v roce 1997 Peking převzal do správy od Velké Británie.

Policie zasahuje proti demonstrantům v Hongkongu
Zdroj: AP/Vincent Yu

Policie demonstrantům vzkázala, že demonstrace je nepovolená, a vyzvala je, aby se rozešli. Následně použila slzný plyn. Policisté zatkli známého aktivistu Tam Tak-chia, který pak sdělil, že si s ním policisté promluvili a zakázali mu účast na akcích s více než osmi účastníky.

Dohled nad Hongkongem

Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována „svrchovaná soudní pravomoc“ centrální čínské vlády a „vysoká autonomie“ Hongkongu.

„Pekingu došla trpělivost s Hongkongem, pochopil, že hongkongská vláda a parlament by pravděpodobně v blízké budoucnosti nestihly zákon prosadit, protože v září budou v oblasti volby, a i když Hongkong nemá plnou demokracii a lidé si nemohou svobodně vybírat svůj parlament, tak pokud by se demokratickému táboru podařilo zajistit dostatečný počet mandátů, dařilo by se jim tu legislativu blokovat,“ uvedla Šámalová. 

Lidé v Hongkongu zákon kritizují proto, že podle nich umožní kriminalizovat vůdce demokratické opozice už ve chvíli, kdy by v budoucnu chtěl svolávat různé demonstrace. Rovněž umožní Číně, aby zřídila vlastní bezpečnostní služby, které budou v Hongkongu působit.

Záměr Číny kritizují i USA a Británie, podle nichž by zákon omezil autonomii provincie a popřel by princip jedna země, dva systémy, který městu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody.

Wang: Zahraniční síly zasahují do hongkongských záležitostí

Šéf čínské diplomacie Wang prohlásil, že je „k zajištění národní bezpečnosti Hongkongu nezbytné zlepšit právní systém a vynucovací mechanismus“. „Stupňují se násilné teroristické aktivity a do hongkongských záležitostí zásadním způsobem a nelegálně zasahují zahraniční síly,“ dodal. Zákon by měl podle něj neodkladně vejít v platnost.

Ministr také řekl, že se norma týká úzkého okruhu činností a neovlivní svobody ani práva Hongkongu a neohrozí nijak zájmy zahraničních firem. Lidé by se podle něj měli přestat obávat a více věřit ve stabilitu Hongkongu.

USA hrozí sankcemi

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost O'Brien dal v televizi NBC najevo, že přijetím kontroverzního zákona by Čína „v podstatě převzala“ Hongkong, který by přišel o autonomii. Pokud k tomu dojde, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“, varoval.

Hongkong by podle něj čínským převzetím také ztratil postavení asijského finančního centra: pokud zmizí právní stát a svobodné podnikání, kapitalismus a demokracie, sotva tu finanční komunita zůstane, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...