Policie použila proti demonstrantům v Hongkongu slzný plyn. USA hrozí Číně sankcemi

2 minuty
Události: V Hongkongu to znovu vře, Čína ale od zákonu o bezpečnosti neustoupí
Zdroj: ČT24

Policie v Hongkongu použila slzný plyn k rozehnání demonstrace proti zákonu o národní bezpečnosti navrhovanému Pekingem. Protest úřady označily za nezákonný. V centru města se sešly stovky až tisíce lidí, kteří provolávali hesla prodemokratického hnutí. Podle agentury AFP byl minimálně jeden účastník protestu zadržen. Čínský ministr zahraničí Wang I zákon hájí a řekl, že k zajištění bezpečnosti v Hongkongu je právní reforma nezbytná. Poradce amerického prezidenta Robert O'Brien pohrozil pro případ přijetí zákona sankcemi.

Zákon o národní bezpečnosti byl představen na zasedání čínského parlamentu a má zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že norma navrhovaná Pekingem by mohla omezit v Hongkongu svobodu.

„Odhaduji, že protestujících budou tisíce, protože demonstrace je rozvleklá po celém centru. Má trochu jiný průběh než obvykle, protože kvůli pandemii koronaviru v Hongkongu platí zákaz shromažďování více než osmi osob,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. 

Účastníci protestu provolávali hesla prodemokratického hnutí. Menší skupina se sešla před budovou čínského zastupitelského úřadu a skandovala „zákon o národní bezpečnosti ničí dva systémy“. Lidé tím naráželi na princip jedna země, dva systémy, který měl zaručovat městu autonomii poté, co ho v roce 1997 Peking převzal do správy od Velké Británie.

Policie zasahuje proti demonstrantům v Hongkongu
Zdroj: AP/Vincent Yu

Policie demonstrantům vzkázala, že demonstrace je nepovolená, a vyzvala je, aby se rozešli. Následně použila slzný plyn. Policisté zatkli známého aktivistu Tam Tak-chia, který pak sdělil, že si s ním policisté promluvili a zakázali mu účast na akcích s více než osmi účastníky.

Dohled nad Hongkongem

Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována „svrchovaná soudní pravomoc“ centrální čínské vlády a „vysoká autonomie“ Hongkongu.

„Pekingu došla trpělivost s Hongkongem, pochopil, že hongkongská vláda a parlament by pravděpodobně v blízké budoucnosti nestihly zákon prosadit, protože v září budou v oblasti volby, a i když Hongkong nemá plnou demokracii a lidé si nemohou svobodně vybírat svůj parlament, tak pokud by se demokratickému táboru podařilo zajistit dostatečný počet mandátů, dařilo by se jim tu legislativu blokovat,“ uvedla Šámalová. 

Lidé v Hongkongu zákon kritizují proto, že podle nich umožní kriminalizovat vůdce demokratické opozice už ve chvíli, kdy by v budoucnu chtěl svolávat různé demonstrace. Rovněž umožní Číně, aby zřídila vlastní bezpečnostní služby, které budou v Hongkongu působit.

Záměr Číny kritizují i USA a Británie, podle nichž by zákon omezil autonomii provincie a popřel by princip jedna země, dva systémy, který městu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody.

Wang: Zahraniční síly zasahují do hongkongských záležitostí

Šéf čínské diplomacie Wang prohlásil, že je „k zajištění národní bezpečnosti Hongkongu nezbytné zlepšit právní systém a vynucovací mechanismus“. „Stupňují se násilné teroristické aktivity a do hongkongských záležitostí zásadním způsobem a nelegálně zasahují zahraniční síly,“ dodal. Zákon by měl podle něj neodkladně vejít v platnost.

Ministr také řekl, že se norma týká úzkého okruhu činností a neovlivní svobody ani práva Hongkongu a neohrozí nijak zájmy zahraničních firem. Lidé by se podle něj měli přestat obávat a více věřit ve stabilitu Hongkongu.

USA hrozí sankcemi

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost O'Brien dal v televizi NBC najevo, že přijetím kontroverzního zákona by Čína „v podstatě převzala“ Hongkong, který by přišel o autonomii. Pokud k tomu dojde, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“, varoval.

Hongkong by podle něj čínským převzetím také ztratil postavení asijského finančního centra: pokud zmizí právní stát a svobodné podnikání, kapitalismus a demokracie, sotva tu finanční komunita zůstane, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...