Čína a Evropa by měly spolupracovat na plánu Pekingu na vybudování novodobé Hedvábné stezky, která má spojit Asii, Evropu a Afriku pomocí sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Na úvod své návštěvy Číny to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Tato stezka ale nesmí být jednosměrná, klíčová je spolupráce, zdůraznil státník.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil svůj ambiciózní plán nové Hedvábné stezky v roce 2013 a na loňském květnovém summitu do něj slíbil investovat 124 miliard dolarů. Peking tvrdí, že cílem stezky je posílit obchodní vztahy Číny s Evropou a dalšími zeměmi.
Řada západních států ale Peking podezírá, že chce tímto způsobem především ještě silněji rozšiřovat svou moc. Upozorňují také, že Čína své projekty nastínila jen velmi vágně a že není jasné, zda budou otevřeny Evropanům. „Tyto cesty se nesmějí stát novým nástrojem hegemonie a učinit ze zemí, kterými procházejí, vazaly (Číny),“ prohlásil Macron.
Svou první návštěvu Číny ve funkci zahájil Macron symbolicky zastávkou ve městě Si-an, kde začínala starobylá Hedvábná stezka. „Hedvábná stezka nebyla v minulosti jen čínská,“ řekl Macron v projevu před akademiky, studenty a podnikateli v paláci, který byl za dynastie Tchang více než 220 let královskou rezidencí. „Stezky mohou být jedině sdílené. Nemohou být jednosměrné,“ prohlásil Macron.
Macron: Pro vztahy EU a Číny musí platit rovná pravidla
Francouzský prezident, který přicestoval do Číny s delegací 50 podnikatelů, vyjádřil naději, že francouzské firmy získají větší přístup na čínské trhy. Doufám v nový začátek vztahů EU a Číny na základě „rovných pravidel“, prohlásil Macron.
Britský ministr financí Philip Hammond v prosinci řekl, že Británie, která opouští Evropskou unii, si přeje těsnější spolupráci s Čínou na jejím plánu nové Hedvábné stezky. Macron nicméně prohlašuje, že Evropa by neměla být ve svých obchodních vztazích „naivní“, a prosazuje přísnější antidumpingová pravidla proti dovozu levné čínské oceli, napsala agentura Reuters.
Čína je největším obchodním partnerem Francie v Asii, loni ale Francie zaznamenala ve vzájemném obchodu deficit ve výši 30 miliard eur.
S prezidentem Si Ťin-pchingem a dalšími vysokými čínskými představiteli bude Macron jednat v úterý a ve středu. Francouzská vláda uvedla, že tématem rozhovorů budou i otázky Severní Koreje, boj proti financování terorismu a klimatické změny.
„Francie nemá diplomatické vztahy s KLDR jako jedna ze dvou zemí Evropské unie. V minulosti se chtěla zapojit do jednání o jaderném odzbrojení, ale absence diplomatických vztahů byla jedním z důvodů, proč to nebylo možné. Chtěla otevřít například francouzský institut v Pchjongjangu jako snahu šířit svou kulturu,“ připomněla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
„Naopak Čína má s KLDR nadstandardní vztahy. Jako její největší ekonomický partner má i nezanedbatelný vliv. Jak Francie, tak Čína jsou členy Rady bezpečnosti OSN, která projednává sankce vůči Severní Koreji. Si Ťin-pching v minulosti vyzval Macrona, aby Paříž byla konstruktivní a restartovala jednání se Severní Koreou,“ doplnila Šámalová.
Macrona bude podle ní zajímat, jak jeho čínský protějšek vnímá situaci na Korejském poloostrově. Po dvou letech by mělo v úterý dojít na přímá jednání mezi Severem a Jihem.
Proběhla výměna koňů
Podle agentury Reuters přivezl Macron svému čínskému protějšku jako dar koně elitní republikánské gardy, k jejímž úkolům patří i ochrana francouzského prezidenta. Čínský prezident byl údajně fascinován 104 gardisty, kteří ho doprovázeli v průběhu jeho poslední návštěvy Paříže v roce 2014.
Francouzský prezidentský palác označil dar v podobě osmiletého hnědého valacha jménem Vesuvius za „bezprecedentní diplomatické gesto“.
Agentura Reuters napsala, že to je poprvé, co Francie daruje koně gardistů, a že se rovněž jedná o reakci na čínskou „pandí diplomacii“ poté, co se Macronova manželka Brigitte stala kmotrou čínské pandy zapůjčené Pekingem do zoo nedaleko Paříže.
