Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších lithiových dolů v Evropě

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Studie specialistů na těžbu v suterénu kaolinového lomu, který skupina od roku 2005 provozovala v Beauvoir v departementu Allier, trvaly osmnáct měsíců. Zjistily, že zásoby v regionu jsou dostatečné na to, aby se od roku 2028 ročně těžilo 34 tisíc tun hydroxidu lithného, což stačí zhruba na sedm set tisíc elektromobilů. To je dost s ohledem na to, že Francie plánuje do roku 2030 vyrábět ročně dva miliony elektromobilů, poznamenala agentura Reutres.

Využitím tohoto ložiska chce firma pomoci Evropě dekarbonizovat, řekl v pondělí novinářům generální ředitel Imerysu Alessandro Dazza, který na místě přivítal místní volené představitele. Důl podle firmy posílí průmyslovou suverenitu Evropy.

Imerys se do projektu chystá investovat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun). Lithium by se tam mělo těžit pod zemí, aby se omezily dopady na životní prostředí na povrchu. Důl má zůstat v provozu čtvrt století.

Závislost na Číně

Elektromobily mají být od roku 2035 jedinými novými vozy, jaké se v Evropské unii budou smět prodávat. S ohledem na přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu se ovšem stále častěji objevují varování před vznikem nové závislostí na dovozu.

Lithium se těží v mnoha zemích a regionech, především v Jižní Americe, v Austrálii a Číně. V České republice by – pokud vše půjde podle plánu – mohla v roce 2026 začít těžba lithia na Cínovci v Krušných horách. Surovina se ale v současnosti téměř výhradě zpracovává v Číně.

Úzké obchodní vztahy s Čínou už nějakou dobu čelí kritice, protože Peking podle mnoha západních zemí nerespektuje práva menšin a hrozí vojenským zásahem na Tchaj-wanu, pokud bude ostrov usilovat o úplnou nezávislost na Číně.

Nové těžební projekty však mohou vyvolat odpor místních. Protesty v Srbsku vedly vládu ke zrušení povolení, které měla v zemi pro největší evropský projekt těžby lithia britsko-australská společnost Rio Tinto. EU také diskutuje o tom, zda zařadit lithium mezi nebezpečné materiály, což by mohlo zvýšit náklady na těžbu, uvedl Reuters.

Francouzská vláda ale projekt podporuje. „Tento projekt, který je příkladný z hlediska životního prostředí a klimatu, dramaticky sníží naši potřebu dovozu lithia,“ řekl podle sdělení důlní společnosti francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...