Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších lithiových dolů v Evropě

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Studie specialistů na těžbu v suterénu kaolinového lomu, který skupina od roku 2005 provozovala v Beauvoir v departementu Allier, trvaly osmnáct měsíců. Zjistily, že zásoby v regionu jsou dostatečné na to, aby se od roku 2028 ročně těžilo 34 tisíc tun hydroxidu lithného, což stačí zhruba na sedm set tisíc elektromobilů. To je dost s ohledem na to, že Francie plánuje do roku 2030 vyrábět ročně dva miliony elektromobilů, poznamenala agentura Reutres.

Využitím tohoto ložiska chce firma pomoci Evropě dekarbonizovat, řekl v pondělí novinářům generální ředitel Imerysu Alessandro Dazza, který na místě přivítal místní volené představitele. Důl podle firmy posílí průmyslovou suverenitu Evropy.

Imerys se do projektu chystá investovat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun). Lithium by se tam mělo těžit pod zemí, aby se omezily dopady na životní prostředí na povrchu. Důl má zůstat v provozu čtvrt století.

Závislost na Číně

Elektromobily mají být od roku 2035 jedinými novými vozy, jaké se v Evropské unii budou smět prodávat. S ohledem na přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu se ovšem stále častěji objevují varování před vznikem nové závislostí na dovozu.

Lithium se těží v mnoha zemích a regionech, především v Jižní Americe, v Austrálii a Číně. V České republice by – pokud vše půjde podle plánu – mohla v roce 2026 začít těžba lithia na Cínovci v Krušných horách. Surovina se ale v současnosti téměř výhradě zpracovává v Číně.

Úzké obchodní vztahy s Čínou už nějakou dobu čelí kritice, protože Peking podle mnoha západních zemí nerespektuje práva menšin a hrozí vojenským zásahem na Tchaj-wanu, pokud bude ostrov usilovat o úplnou nezávislost na Číně.

Nové těžební projekty však mohou vyvolat odpor místních. Protesty v Srbsku vedly vládu ke zrušení povolení, které měla v zemi pro největší evropský projekt těžby lithia britsko-australská společnost Rio Tinto. EU také diskutuje o tom, zda zařadit lithium mezi nebezpečné materiály, což by mohlo zvýšit náklady na těžbu, uvedl Reuters.

Francouzská vláda ale projekt podporuje. „Tento projekt, který je příkladný z hlediska životního prostředí a klimatu, dramaticky sníží naši potřebu dovozu lithia,“ řekl podle sdělení důlní společnosti francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...