Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.
Finsko a Švédsko se v létě připojí k NATO, uvádí The Times
3 minuty
Události: Finsko a Švédsko se připojí k NATO
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do Aliance je však v důsledku jeho války očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat, napsal deník.
Pokud se tyto plány uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že jak Finsko, tak Švédsko také mají dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři. Švédsko více než dvě stě let nebylo součástí žádné vojenské aliance a Finsko po celou studenou válku přísně dodržovalo neutralitu s korektními vztahy vůči Sovětskému svazu.
Pod vlivem ruské agrese se veřejné mínění v obou zemích prudce přiklonilo ke vstupu do NATO, dodala BBC. Připomněla, že švédské noviny Aftonbladet minulý týden také psaly o tom, že Švédsko by mohlo svou přihlášku ke vstupu do NATO podat v polovině června a již koncem tohoto měsíce by ji mohli schválit členové Aliance na summitu v Madridu. Podle listu chtějí Finsko a Švédsko do NATO vstoupit současně a těsně koordinují své kroky.
Kreml v pondělí prohlásil, že případný vstup Švédska a Finska do vojenské aliance NATO nepřinese Evropě stabilitu.
„Opakovaně jsme říkali, že Aliance zůstává nástrojem zaměřeným na konfrontaci a její další rozšiřování nepřinese evropskému kontinentu stabilitu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v konferenčním hovoru, když byl na vstup Švédska a Finska do NATO dotázán.
Země NATO by měly Finsku zatím garantovat bezpečnost, řekl bývalý šéf Aliance
Podle bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena bude pro Finsko sousedící s Ruskem kritickou fází období mezi podáním přihlášky a přijetím země do obranné Aliance. V rozhovoru pro finský deník Helsingin Sanomat se vyslovil pro „opatření, která v historii NATO ještě nikdy nebyla přijata“. Na Finsko by se podle něj měly vztahovat bezpečnostní záruky NATO i před vstupem.
„Nemůžeme riskovat, že Finsko bude v tomto období vystaveno jakémukoli ruskému tlaku. Můj osobní přístup by byl takový, že Finsko by mělo na toto období obdržet pět bezpečnostních záruk od spojenců v NATO. Jednotlivé země by mohly Finsku takové bezpečnostní záruky poskytnout bilaterálně,“ uvedl.
Podle děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Karáska by vstup do NATO nepochybně zvýšil bezpečnost obou zemí, protože by byly chráněny závazkem ke kolektivní obraně, která je vlastně klíčovým principem fungování Aliance. „Pro Evropu, respektive pro NATO by platilo totéž, získalo by dva nové členy, kteří jsou vojensky zdatní, spolehliví, stabilní a zcela nepochybně demokratičtí.“
Podle něj má ke vstupu blíže spíše Finsko. „Švédsko má neutralitu hlouběji etablovanou v krvi na rozdíl od finské neutrality, která byla vynucená okolnostmi počátku studené války.“
„Finsko je jedním ze států, které válčilo se Sovětským svazem, předchůdcem dnešního Ruska, a to v několika fázích. Je dobře známo, že se stalo obětí sovětské agrese ještě před začátkem druhé světové války, což byl notabene krok, který poté vedl k vyloučení SSSR z tehdejšího předchůdce OSN, ze Společnosti národů,“ připomíná politolog.
„A to, že Finsko přistoupilo po válce k neutralitě, respektive vojenské nezúčastněnosti, bylo dáno snahou země manévrovat tak, aby si zachovalo teritoriální intergitu a politickou nezávislost bez ohledu na velmi silný sovětský politický a ekonomický vliv. Finská neutralita je tedy mladší a rozhodně netvoří tak silný kámen národní politické identity, jako je tomu ve Švédsku,“ doplnil Karásek.
