Finále Eurovize bude bez Ukrajiny. Národní vítězka nechce být „politickou loutkou“, odmítli i další

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ukrajina zrušila svou účast ve finále Eurovize
Zdroj: ČT24

Ukrajina se nezúčastní finále letošního ročníku mezinárodní soutěže Eurovize. Zpěvačce Maruv, která vyhrála národní kolo, vadily podmínky smlouvy s televizí. Ta po ní požadovala mimo jiné zrušení koncertů v Rusku, ale i další závazky, které hudebnice vnímá jako politické. Účast proto odmítla. Na květnové finále do Tel Avivu poté odmítli jet i interpreti, kteří se umístili v národním kole na dalších místech, a ukrajinská veřejnoprávní televize proto účast v soutěži úplně zrušila.

Maruv měla očarovat diváky světoznámé soutěže s písní „Sirény“. Kdyby se jí to opravdu podařilo, mohla Ukrajina slavit v Eurovizi už třetí vítězství. Maruv ale nakonec v izraelské metropoli v dubnu nezazpívá.

„V současné situaci a s ohledem na zákon o veřejném vysílání, který zmiňuje podmínky nebezpečí přehnané politizace ve výběru interpretů, se veřejnoprávní televize rozhodla odmítnout účast v mezinárodní pěvecké soutěži Eurovize 2019,“ oznámila Oleksandra Kolcovová z předsednictva ukrajinské veřejnoprávní televize NSTU.

Sedmadvacetiletá zpěvačka nesouhlasí s podmínkami smlouvy, které jí televize nabídla. Mezi ně patří například zákaz pořádání koncertů v Rusku, kde hudebnice občas vystupuje a za což ji kritizovala celá řada ukrajinských politiků. Maruv byla ochotná na zákaz i přistoupit, nakonec se ale rozhodla svou účast v mezinárodní soutěži úplně zrušit.

Vadí jí totiž také další odstavce smlouvy. „Nejsem připravená pronášet hesla a proměnit svou účast v soutěži v promo akci našich politiků. Jsem hudebnice, a ne loutka v politické aréně,“ uvedla Maruv.

Účast odmítli i interpreti na druhém až čtvrtém místě

NSTU následně nabídla účast ve finále soutěže triu Freedom Jazz, které v národním kole obsadilo druhou příčku, a skupině Kazka, která skončila třetí. I tito interpreti ale nabídku odmítli. Jako důvod uvedli svůj nabitý pracovní program.

Svůj nezájem pak předem oznámila i kapela Brunettes Shoot Blondes, která skončila čtvrtá. Odůvodnila to tím, že v národním kole nevyhrála.

„Je Krym součástí Ukrajiny?“ ptal se moderátor

Že politika bude hrát v pěveckém klání zásadní roli, se ukázalo už během národního kola. Porotci i moderátor se dožadovali po Maruv jasného vymezení vůči Moskvě. Ptali se jí, jestli je podle ní Krym součástí Ukrajiny nebo jak jde její vlastenectví dohromady s pořádáním koncertů v Rusku. Zpěvačka na dotazy odpovídala kladně.

Do těžké situace se v národním kole dostalo i duo dvojčat původem z Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje. Moderátor soutěže se sester zeptal, zda považují anektovaný poloostrov za součást Ukrajiny.

„Na vaší odpovědi závisí, zda pohřbíte svou kariéru i kariéru své matky,“ varoval je podle agentury AP moderátor. Matka pěveckého dua je totiž na Krymu soudkyní. Jedna ze zpěvaček v slzách odpověděla, že před kariérou dá vždy přednost rodičům.

Podle Kolcovové z předsednictva NSTU není soutěž jen o hudbě. „Když se umělec účastní mezinárodní soutěže, neznamená to jen jít na pódium a zazpívat píseň, dokonce i když je dobře napsaná a má určité poselství. Znamená to také, že bude mluvit ve prospěch své země,“ myslí si.

Rusko-ukrajinský konflikt se v soutěži projevil už několikrát

Přístup, který zmiňuje Kolcovová, reprezentovala v roce 2016 na Eurovizi zpěvačka Jamala. Se svou písní s názvem „1944“ o deportacích Tatarů z krymského poloostrova, které nařídil sovětský diktátor Josif Stalin, soutěž vyhrála. Rusko se vůči tomu ohradilo a vítězství Ukrajinky označilo na nelegitimní s tím, že politické boje do mezinárodní pěvecké soutěže nepatří.

V roce 2017 zase Ukrajina, která tehdy finále soutěže hostila, zakázala vstup do země ruské invalidní interpretce Juliji Samojlovové, protože bez souhlasu ukrajinských úřadů jezdila na Ruskem anektovaný Krym.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila další politické vězně, zákon o amnestii ale zatím neschválila

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.
před 9 mminutami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to uvedl šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Konference se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vystoupí také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastní diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 16 mminutami

Armáda USA udeřila v Karibiku na loď podezřelou z pašování drog, zemřeli tři lidé

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.
před 5 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 9 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 11 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 14 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 14 hhodinami
Načítání...