Finále Eurovize bude bez Ukrajiny. Národní vítězka nechce být „politickou loutkou“, odmítli i další

3 minuty
Horizont ČT24: Ukrajina zrušila svou účast ve finále Eurovize
Zdroj: ČT24

Ukrajina se nezúčastní finále letošního ročníku mezinárodní soutěže Eurovize. Zpěvačce Maruv, která vyhrála národní kolo, vadily podmínky smlouvy s televizí. Ta po ní požadovala mimo jiné zrušení koncertů v Rusku, ale i další závazky, které hudebnice vnímá jako politické. Účast proto odmítla. Na květnové finále do Tel Avivu poté odmítli jet i interpreti, kteří se umístili v národním kole na dalších místech, a ukrajinská veřejnoprávní televize proto účast v soutěži úplně zrušila.

Maruv měla očarovat diváky světoznámé soutěže s písní „Sirény“. Kdyby se jí to opravdu podařilo, mohla Ukrajina slavit v Eurovizi už třetí vítězství. Maruv ale nakonec v izraelské metropoli v dubnu nezazpívá.

„V současné situaci a s ohledem na zákon o veřejném vysílání, který zmiňuje podmínky nebezpečí přehnané politizace ve výběru interpretů, se veřejnoprávní televize rozhodla odmítnout účast v mezinárodní pěvecké soutěži Eurovize 2019,“ oznámila Oleksandra Kolcovová z předsednictva ukrajinské veřejnoprávní televize NSTU.

Sedmadvacetiletá zpěvačka nesouhlasí s podmínkami smlouvy, které jí televize nabídla. Mezi ně patří například zákaz pořádání koncertů v Rusku, kde hudebnice občas vystupuje a za což ji kritizovala celá řada ukrajinských politiků. Maruv byla ochotná na zákaz i přistoupit, nakonec se ale rozhodla svou účast v mezinárodní soutěži úplně zrušit.

Vadí jí totiž také další odstavce smlouvy. „Nejsem připravená pronášet hesla a proměnit svou účast v soutěži v promo akci našich politiků. Jsem hudebnice, a ne loutka v politické aréně,“ uvedla Maruv.

Účast odmítli i interpreti na druhém až čtvrtém místě

NSTU následně nabídla účast ve finále soutěže triu Freedom Jazz, které v národním kole obsadilo druhou příčku, a skupině Kazka, která skončila třetí. I tito interpreti ale nabídku odmítli. Jako důvod uvedli svůj nabitý pracovní program.

Svůj nezájem pak předem oznámila i kapela Brunettes Shoot Blondes, která skončila čtvrtá. Odůvodnila to tím, že v národním kole nevyhrála.

„Je Krym součástí Ukrajiny?“ ptal se moderátor

Že politika bude hrát v pěveckém klání zásadní roli, se ukázalo už během národního kola. Porotci i moderátor se dožadovali po Maruv jasného vymezení vůči Moskvě. Ptali se jí, jestli je podle ní Krym součástí Ukrajiny nebo jak jde její vlastenectví dohromady s pořádáním koncertů v Rusku. Zpěvačka na dotazy odpovídala kladně.

Do těžké situace se v národním kole dostalo i duo dvojčat původem z Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje. Moderátor soutěže se sester zeptal, zda považují anektovaný poloostrov za součást Ukrajiny.

„Na vaší odpovědi závisí, zda pohřbíte svou kariéru i kariéru své matky,“ varoval je podle agentury AP moderátor. Matka pěveckého dua je totiž na Krymu soudkyní. Jedna ze zpěvaček v slzách odpověděla, že před kariérou dá vždy přednost rodičům.

Podle Kolcovové z předsednictva NSTU není soutěž jen o hudbě. „Když se umělec účastní mezinárodní soutěže, neznamená to jen jít na pódium a zazpívat píseň, dokonce i když je dobře napsaná a má určité poselství. Znamená to také, že bude mluvit ve prospěch své země,“ myslí si.

Rusko-ukrajinský konflikt se v soutěži projevil už několikrát

Přístup, který zmiňuje Kolcovová, reprezentovala v roce 2016 na Eurovizi zpěvačka Jamala. Se svou písní s názvem „1944“ o deportacích Tatarů z krymského poloostrova, které nařídil sovětský diktátor Josif Stalin, soutěž vyhrála. Rusko se vůči tomu ohradilo a vítězství Ukrajinky označilo na nelegitimní s tím, že politické boje do mezinárodní pěvecké soutěže nepatří.

V roce 2017 zase Ukrajina, která tehdy finále soutěže hostila, zakázala vstup do země ruské invalidní interpretce Juliji Samojlovové, protože bez souhlasu ukrajinských úřadů jezdila na Ruskem anektovaný Krym.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 2 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 3 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 10 hhodinami
Načítání...